Článek
Dánsko si předvolalo nejvýše postaveného diplomata Spojených států z ambasády v Kodani kvůli zprávám o Američanech, kteří se za pomoci vlivových kampaní snaží narušit vztahy Dánska a Grónska. Informuje o tom server veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice DR. Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjádřil přesvědčení, že by USA měly získat Grónsko, které je autonomní oblastí Dánského království.
DR informuje o zjištění dánských tajných služeb, podle nichž se muži s vazbami na Trumpa pokoušejí Grónsko infiltrovat. Jeden z nich, který má prý úzké vazby na amerického prezidenta, například v Grónsku pracoval na seznamu jmen zdejších občanů, kteří podporují Trumpovy plány na převzetí největšího světového ostrova a Američané by je mohli získat pro separatistické hnutí, které bude požadovat zpřetrhání vazeb s Dánskem.
Američan podle údajů dánských úřadů také nabádal Gróňany k informování o tématech, která lze využít k tomu, aby Dánsko vyznělo v amerických médiích v negativním světle. Vedle toho shromažďoval jména lidí, kteří jsou odpůrci amerického prezidenta.
Dánské úřady registrují nejméně tři Američany, kteří v Grónsku uskutečňují tajné vlivové operace, o nichž někteří dánští činitelé hovoří i jako o „infiltraci“. „Všichni jsme tím znepokojeni. Samozřejmě že jsme,“ řekl DR jeden z osmi zdrojů, o které se stanice opírá. Zároveň DR podotýká, že se jí zatím nepodařilo zjistit, zda Američané jednají z vlastní iniciativy, nebo na rozkaz.
Dánská tajná služba PET připustila, že Grónsko je cílem vlivových kampaní různého druhu, jejichž snahou je narušit vztah mezi Grónskem a Dánskem. „Jakýkoliv pokus zasahovat do vnitřních záležitostí Dánského království bude samozřejmě nepřijatelný,“ řekl DR dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. „V této souvislosti jsem požádal ministerstvo zahraničních věcí, aby předvolalo amerického chargé d'affaires,“ doplnil.
Bílý dům na dotaz, zda dal Američanům instrukce k vlivovým operacím v Grónsku, dosud neodpověděl. Americké velvyslanectví v Kodani uvedlo, že jednotliví američtí občané mohou mít zájmy v Grónsku, ale americká vláda nekontroluje ani neřídí konání soukromých občanů. Vrcholní představitelé USA dali podle ambasády jasně najevo, že Washington respektuje právo grónského lidu rozhodovat o své vlastní budoucnosti.
List The Wall Street Journal ale už v květnu zveřejnil zjištění, že americké zpravodajské služby dostaly příkaz shromažďovat informace o hnutí za nezávislost Grónska a identifikovat osoby v Grónsku a Dánsku, které podporují Trumpovy snahy o připojení ostrova k USA.
Trump své plány na získání Grónska, při nichž dříve nevylučoval ani nasazení vojenské síly, zdůvodňuje národní bezpečností USA. Ostrov o rozloze 2,17 milionu kilometrů čtverečních má geostrategický význam a zároveň disponuje velkým nerostným bohatstvím. Obyvatelé Grónska Trumpovy plány z velké většiny odmítají, přejí si ale nezávislost na Dánsku.
Ostrov obývaný zhruba 56 tisíci lidmi býval do 50. let 20. století dánskou kolonií a v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získalo Grónsko možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.
