Článek
Před téměř 90 lety nalezli vědci v nyní izraelském pohoří Karmel jeskyni, ve které našli pohřbená těla dvanácti jedinců, stará přibližně 140 tisíc let. Jednalo se tak o jedno z vůbec nejstarších zaznamenaných pohřebišť.
Vědcům se nedařilo pohřbená těla identifikovat, některé rysy koster připomínaly homo sapiens, jiné neandertálce. Po letech nejasností přišel průlom. Nejnovější studie Telavivské univerzity ukázala, že by se v tomto případě mohlo jednat o nejstarší důkaz mezidruhového křížení.
Jedním z nalezených těl byla kostra dítěte ve věku tří až pět let, nejspíše dívky. Na základě skenování lebky a čelisti dítěte vědci předpokládají, že tento jedinec měl anatomické rysy jak neandertálce, tak homo sapiens. Dosud nejstarší známky mezidruhového křížení pocházejí z období před 43 až 50 tisíci lety. Nález z jeskyně v izraelském pohoří by tuto hranici posunul o téměř 100 tisíc let dál do minulosti.
Výsledky studie je však stále třeba brát s rezervou. Samotné anatomické rysy nemusí být na rozdíl od rozboru DNA vždy jednoznačné. Problematický je také nízký věk studovaného jedince, jelikož anatomické rysy mohou ovlivnit fáze růstu v dětství. „Většina studií srovnávajících jednotlivé druhy se zaměřuje pouze na dospělé jedince, aby se tento problém minimalizoval,“ vysvětluje pro CNN výzkumný pracovník Amerického přírodovědného muzea v New Yorku William Harcourt-Smith.
Dle profesora Chicagské univerzity Zeresenaye Alemsegeda mohou některé rysy být pouhým dědictvím po předcích, hypotézu mezidruhového křížení to však nevylučuje. „Předchozí studie DNA ukazují, že se tyto dva druhy křížily, a fosilní nálezy dokazují, že se před 100 tisíci lety v této oblasti geograficky překrývaly,“ uvedl etiopský paleantropolog. „Bez rozboru DNA či jiného biochemického markeru však nelze dělat závěry,“ dodal.
Pohřebiště staré 140 tisíc let může přepsat historii, tvrdí vedoucí studie
Už samotný nález pohřebiště vyžaduje podle profesora Israela Hershkovitze, vedoucího telavivské studie, přehodnocení vývoje kultury našich předků. Pohřbíváním mrtvých se totiž vyznačuje územní příslušnost. Tedy typ chování, který se obvykle spojuje s počátky zemědělství před téměř 12 tisíci lety. „A zde vidíme, že již před 140 tisíci lety byli lidé součástí určité komunity s vymezeným územím. Musíme se vrátit zpět a přepracovat naše studie lidského chování, nejen biologie,“ řekl Hershkovitz.
Moderní lidé a neandertálci mají společného předka, který pocházel z Afriky, ale tyto dvě linie se rozdělily před nejméně 500 tisíci lety. První neandertálci se objevili v Asii a Evropě před 400 tisíci lety, zatímco homo sapiens se vyvinul v Africe před 300 tisíci lety a později migroval na asijský a evropský kontinent.
Mimo Afriku se populace neandertálců a homo sapiens mísily a křížily, až neandertálci před přibližně 40 tisíci lety vyhynuli. Dnes obsahuje genom většiny moderních lidí, jejichž předkové migrovali do Evropy a Asie, okolo jednoho až čtyř procent neandertálské DNA.
