Dramatická předehra schůzky Ukrajiny a Ruska: výbuchy vlaku a mostů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ukrajinci a Rusové se mají v pondělí 2.června znovu sejít při rozhovorech v Istanbulu, ale není jisté, zda se tak stane. Kyjev žádá, aby ruská strana zveřejnila své slibované memorandum s návrhy na příměří. Jinak do Turecka nikdo z Kyjeva nepojede. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov ovšem řekl, že memorandum Moskva nezveřejní a ukrajinským vyjednavačům ho ukáže až v Istanbulu.

Schůzce předcházela z 31. května na 1. června rušná noc, jak na okupovaných územích Ukrajiny, tak na západě Ruska. V ruské Brjanské a Kurské oblasti, sousedících s Ukrajinou, podle ruských vyšetřovatelů explodovaly dva mosty. Silniční v Brjanské oblasti se zřítil na železnici v okamžiku, kdy místem zrovna projížděl rychlík do Moskvy. Ruské úřady hlásí sedm mrtvých a desítky zraněných.

Později ještě během téže noci explodoval železniční most, když po něm přejížděl nákladní vlak. Ruský exilový server Meduza píše, že podle některých zdrojů zřejmě někdo umístil k mostu časovanou nálož. Ruští představitelé v reakcích na sociálních sítích obviňují z obou výbuchů Ukrajinu.

Na Rusy okupovaném východě Ukrajiny pak vybuchl nákladní vlak, který převážel cisterny s palivem. Nedaleko města Melitopol na trati, kterou okupanti opravovali a prodlužovali už po okupaci na jaře 2022.

Melitopol je klíčovou silniční a železniční křižovatkou mezi Krymem, okupovanou Doněckou oblastí a Ruskem. Ukrajinská armáda se na podzim 2023 během své ofenzivy pokoušela Melitopol dobýt zpět, ale nepodařilo se jí to, protože Rusové stihli kolem města vybudovat minová pole a několik obranných linií.

Explozi nákladního vlaku na trase, kterou Rusové zásobují municí své jednotky na Krymu a podél řeky Dněpr, oznámila ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Ale k útoku se nepřihlásila. Železnicí, na které souprava explodovala, Rusové převážejí do přístavů také obilí sklizené v okupované části Ukrajiny. „Tato klíčová logistická tepna je nyní mimo provoz. Rusové rozmisťují nedaleko místa posílené hlídky a kontrolují lidi na vjezdech a výjezdech do vesnic,“ napsala agentura Ukrinform.

Není zatím jasné, zda tyto události povedou ke zrušení plánované pondělní schůzky v Istanbulu. Podle ukrajinských médií Rusové v zatím nezveřejněném memorandu žádají slib neutrality Ukrajiny, nerozšiřování NATO o další země a zřejmě také stažení ukrajinské armády z území, které si Moskva nárokuje. Tedy z částí Chersonské, Doněcké a Záporožské oblasti, které jsou stále pod ukrajinskou kontrolou.

Pověřenec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro jednání s Ukrajinou Keith Kellogg o víkendu řekl, že ruský požadavek na nerozšiřování NATO je legitimní. Úplně odlišný signál ale vyslali v Kyjevě dva američtí senátoři, kteří se setkali s Volodymyrem Zelenským. Republikán blízký Trumpovi Lindsey Graham a opoziční demokrat Richard Blumenthal.

Oba jsou iniciátory návrhu na razantní sankce proti Rusku, pokud odmítne příměří a ukončení války. Návrh rezoluce má ve stočlenném Senátu podporu 82 senátorů. „Mluvil jsem s Trumpem před svojí cestou. Prezident očekává od Moskvy konkrétní činy,“ uvedl Graham v Kyjevě, ačkoliv se zatím k návrhu sankcí nevyjádřil.

Mezi ukrajinskými obránci ale panuje skepse ohledně ochoty ruského vůdce Vladimira Putina zastavit útoky a bombardování.

„Vedly se rozhovory o příměří a krátce po nich Putin poslal na Ukrajinu rekordní počet raket a dronů. V současné situaci nevěřím na příměří. Putin rozumí jen jazyku síly a jediné řešení, které vidím, je, aby Evropa dala Ukrajině dost zbraní. Aby Rusko pochopilo, že dalším pokračováním války nic nezíská,“ řekl tento týden Seznam Zprávám velitel Gruzínské legie Mamuka Mamulašvili, bojující na straně Ukrajiny.

Ukrajina vyzývá nejprve k příměří a pak k jednání o podmínkách trvalé dohody. Rusko návrhy na příměří odmítlo.