Hlavní obsah

Macron splnil voličům přání. Nová premiérka ale sahala Francouzům do kapes

Foto: Profimedia.cz

Elisabeth Borneová při projevu při předávání sídla v Matignonském paláci.

Reklama

17. 5. 15:15

Nová francouzská premiérka Elisabeth Borneová odpovídá profilu, který si přál prezident Macron. Pochází z levice, nenahání ale strach pravici, popsal požadavky jeden z jeho poradců. A má vztah k ekologii.

Článek

O dosavadní ministryni práce ve vládě Jeana Castexe se prezident Emmanuel Macron měl už před časem vyjádřit, že je s její prací velmi spokojen. Zároveň se spekulovalo o tom, že novou vládu povede žena – to si v průzkumech přála výrazná většina Francouzů. Macron, pro něhož je rovnost pohlaví jednou z priorit, rád přání veřejnosti splnil. První a dosud poslední ženou v premiérském křesle byla Edith Cressonová před více než třiceti lety.

Jednašedesátiletá politička a úřednice Elisabeth Borneová má za sebou dlouhou kariéru řízení soukromých firem, ale i vládních úřadů. Navzdory tomu, že zastávala tři ministerské posty, nekandidovala ještě nikdy ve volbách. To se změní až letos – v červnových parlamentních volbách bude bojovat o poslanecké křeslo v regionu Calvados na západě země.

Ekologická ano, ale…

Dalším důležitým kritériem při výběru premiérky byl vztah k ekologii. I to Borneová splňuje, i když k ní mají někteří Zelení výhrady. Zkušenosti jí nicméně nechybí – v minulosti působila jako ředitelka kabinetu ministryně životního prostředí Ségolène Royalové a 11 měsíců tento resort sama vedla. Podílela se například na uzavření jaderné elektrárny ve Fessenheimu, zavedla ekologickou daň na letenky, prosazovala zdanění palmového oleje a vyslovila se pro referendum o klimatických návrzích, které vzešly z občanského konventu.

Na druhou stranu ale zůstala stoupenkyní jádra v energetickém mixu a dokonce odložila snížení jeho podílu. Ekology zklamala i tím, že v úřadu nijak nezrychlila přechod nákladní dopravy ze silnic na koleje. Ministryně prosazovala spíš drobné kroky než radikální ekologické změny.

„Od nové premiérky neočekáváme absolutně nic,“ řekl rádiu France Inter šéf Zelených Julien Bayou s tím, že půjde o „pokračování pětiletky klimatického nicnedělání“. Bývalá ministryně životního prostředí a nynější šéfka francouzské pobočky neziskovky Oxfam Cécile Duflotová byla vstřícnější a výběr Borneové pokládá za „dobrou věc“.

Nová premiérka se v politice nejdříve angažovala v Socialistické straně, do Macronova hnutí Republika vpřed! vstoupila v roce 2017. Kromě výše zmíněných resortů životního prostředí a práce vedla i ministerstvo dopravy, ale také RATP, podnik provozující pařížskou hromadnou dopravu.

Ještě předtím působila na nižších vládních postech a spolupracovala se socialistickými politiky, jako byl Jack Lang nebo Lionel Jospin. „Je mimořádná, úžasná, neuvěřitelný dříč,“ popsala před lety Borneovou současná pařížská starostka Anne Hidalgová. „Je to žena, která naslouchá, je snadné s ní spolupracovat,“ pochvalovala si v listu Midi Libre novou premiérku i macronovská poslankyně Danièle Hérinová.

Zpřísnila vyplácení sociálních dávek

Zcela jinak mluví pochopitelně opozice. Šéf krajně levicového hnutí Nepoddajná Francie Jean-Luc Mélenchon na Twitteru zdůraznil „asociální politiku“ Borneové: jako ministryně práce zpřísnila podmínky pro vyplácení sociálních dávek, podílela se na reformě státních drah, která přinesla i rušení některých menších linek, a prosazovala také odchod do důchodu v 65 letech, o kterém původně v kampani mluvil i prezident Macron.

Deník Le Monde v jejím portrétu citoval i nejmenovaného zaměstnance pařížské dopravy, jenž zmínil lidi, kteří „z její kanceláře odcházeli v slzách“, a přezdívku „Burn-Out“ (narážka na syndrom vyhoření), kterou v RATP získala. Odboráři ji ale naopak oceňují jako tvrdou, ale férovou vyjednavačku.

Jednou z výtek na její adresu je i to, že je příliš technokratickou a málo politickou kandidátkou na tak vysoký post. Ve svém prvním projevu po jmenování premiérkou se ale snažila působit jako politička, již čekají volby. Své jmenování věnovala „malým holčičkám, které si přejí splnit své sny“.

„Myslím, že se z ní stala politička. Nemohla být pět let ve vládě, aniž by ji to politicky zformovalo,“ myslí si pravicový expremiér Jean-Pierre Raffarin.

Borneová, jež vystudovala v Paříži polytechniku, vzešla ze smíšené rodiny. Její matka je Francouzka z Normandie, otec pochází z rusko-polské židovské rodiny. V roce 1939 utekl před nacisty z Polska do Francie, později byl deportován a přežil hrůzy v koncentračních táborech. V roce 1950 si změnil příjmení z Bornstein na francouzsky znějící Borne. Zemřel, když byla Elisabeth malá: „Nebylo to vždycky lehké. O otce jsem přišla velmi mladá. Ocitly jsme se samy s matkou, která měla dvě dcery a neměla moc peněz,“ popsala v televizi.

O soukromí nové premiérky se toho příliš neví, Borneová si ho důsledně střeží. Deník Libération informoval, že byla vdaná za inženýra a akademika Oliviera Alixe, s nímž má jednoho syna. Manželství se ale rozpadlo.

Mezi její koníčky patří návštěvy kin a divadel s přáteli, četba – k jejím oblíbeným autorům patří i v Česku známý Sorj Chalandon – a dlouhé túry v poušti. Vytrvalost bude ostatně ve své funkci potřebovat – jisté je, že zejména plánovaná penzijní reforma přinese značný odpor části veřejnosti.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované