Hlavní obsah

Roky plné povodní a požárů. Nový Zéland se připravuje na nejhorší

Foto: Profimedia.cz

Nový Zéland v posledním roce zasáhla série záplav. Na fotografii jsou stoleté povodně, které loni v květnu sužovaly město Christchurch.

Reklama

27. 4. 16:25

Nový Zéland pokročil v přípravě na horší časy. V klimatickém slova smyslu: ostrovní stát představil obsáhlý adaptační plán, který má zemi připravit na nejrůznější přírodní katastrofy.

Článek

Nárůst mořské hladiny, lesní požáry, silné bouře i záplavy. Návrh na adaptaci, který novozélandská vláda představila ve středu, počítá s různými katastrofickými scénáři a nabízí jejich řešení.

„Klima se už proměňuje, což bude mít důsledky, jimž se nebudeme moci vyhnout,“ řekl podle britského listu The Guardian ministr pro změnu klimatu James Shaw. „Jen v posledních měsících jsme čelili silným záplavám, například těm v Tairawhiti, bouřím, jaké zažili třeba ve Westportu, nebo požárům v mokřadu Waituna v Southlandu. A také suchu napříč celou zemí,“ vyjmenoval Shaw.

Ničivé záplavy zasáhly Nový Zéland za poslední rok hned několikrát. Třeba právě oblast Tairawhiti sužovaly v březnu už podruhé za méně než 12 měsíců a poničily školy, infrastrukturu i domácnosti. „Bude to trvat asi rok, než bude vše fungovat hladce,“ uvedl minulý měsíc tamní farmář Bill Busby. Voda mu z farmy odplavila 30 krav.

„Vzhledem k těmto událostem musíme podniknout v oblasti klimatické změny naléhavé změny – přijmout opatření na ochranu životů i živobytí, domácností, byznysu a infrastruktury,“ vysvětlil ministr Shaw.

Kdo bude platit?

Zásadním bodem adaptačního plánu, který počítá s různými opatřeními v příštích šesti letech, je ochrana oblastí, jež ohrožuje zvyšování mořské hladiny nebo právě záplavy. Podle vlády totiž povodně představují hrozbu pro jednoho ze sedmi Novozélanďanů – tedy pro asi 675 tisíc lidí – a rostoucí hladina oceánu je problém pro dalších více než 72 tisíc obyvatel. Vládní report dále uvádí, že takový počet lidí dále poroste s tím, jak se bude měnit klima.

Vláda proto navrhla rozsáhlé reformy novozélandských institucí, lokálních rad a nakonec i zákonů, jež by lidem znemožnily stavět v nebezpečných oblastech. Kabinet chce také ochránit místní ekonomiku před dalšími otřesy, jež by mohly v budoucnu přijít, a reformovat její klíčová odvětví, jakými jsou třeba rybolov, zemědělství či cestovní ruch.

Ekonomická otázka je jednou z klíčových částí návrhu, o kterém se ještě bude podrobně jednat. Týkat se má zejména toho, jak nejlépe rozdělit zmiňovaná rizika a náklady mezi vlastníky nemovitostí a dalších aktiv a pojišťovny, banky a lokální i ústřední vládu.

Podle ministra Shawa totiž hrubé odhady ukazují, že škody ze ztrát majetku v oblastech ohrožených dopady změny klimatu mohou vyšplhat až na 145 miliard novozélandských dolarů. To je v přepočtu 2,2 bilionu korun.

Kolik už Nový Zéland stály přírodní katastrofy?

Vládní návrh zmiňuje částku 120 milionů novozélandských dolarů (cca 1,8 miliardy korun). Tolik tamní ekonomiku stály v posledních deseti letech ztráty z povodní spojených se změnou klimatu – v podobě soukromých pojištění. O dalších 720 milionů novozélandských dolarů, tedy necelých 11 miliard korun, přišla ekonomika Nového Zélandu kvůli suchu.

Rostoucí náklady na škody představují velký problém zejména pro vlastníky, kteří postupně přicházejí o možnost pojištění nemovitostí v rizikových oblastech.

Plán počítá mimo jiné s aktualizací stavebního zákona – do budoucna chce při stavbě (nejen veřejných) budov zohledňovat právě klimatická rizika. V rozvoji se zaměří na bezpečné oblasti a do budoucna by legislativa také zavedla povinnost sdílet informace o rizicích spojených s klimatem s potenciálními kupci či staviteli.

Měnící se klima zvýrazní nerovnosti

Návrh Národního adaptačního plánu také vyzdvihuje nutnost ochrany kulturních památek – například posvátných maorských komplexů zvaných marae, které leží v pobřežních oblastech.

Zpravodajský server NZ Herald upozornil na to, že návrh, který je v jednání, vláda zveřejnila měsíc před vyhlíženým Plánem na snížení emisí. Ten by měl vytyčit cestu, kterou země dojde k uhlíkové neutralitě – a to do roku 2050.

Ministr pro změnu klimatu James Shaw ve středu uvedl, že obecně by bylo samo sebou efektivnější snížit emise. Vzhledem ke zmiňovaným extrémním projevům počasí je ale potřeba přijít i s adaptací na dopady klimatických změn.

Ty výrazněji ovlivňují životy těch, kteří už nyní čelí sociálním nerovnostem. Například novozélandských původních obyvatel, jako jsou Maorové, osob se zdravotním postižením, lidí v mladém či naopak důchodovém věku, obyvatel s nízkým příjmem a koneckonců i žen.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované