Hlavní obsah

„Evropa byla krůček od katastrofy.“ Zelenskyj popsal, co se dělo v Záporoží

Foto: Profimedia.cz

Ruský voják střeží vchod do jaderné elektrárny Záporoží. Snímek z března.

Reklama

aktualizováno •

„Ruská ruleta je dobrá metafora. Rusové otáčejí komorou revolveru a hrozí celé Evropě, že vystřelí mozek reaktoru,“ varuje americký odborník. Čtvrteční dění v Záporoží bylo opět hazardem s jadernou bezpečností.

Článek

Evropa se dle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ve čtvrtek ocitla „jen krůček“ od radiační katastrofy. Boje v okolí Rusy okupované jaderné elektrárny Záporoží způsobily požár, který poškodil elektrické vedení a kompletně elektrárnu odřízl od napájení.

Volodymyr Zelenskyj ve svém nočním projevu sdělil, že Záporoží mohlo bezpečně fungovat jen díky záložní elektřině.

„Kdyby se nezapnuly dieselové generátory, kdyby po výpadku proudu nezareagovala automatika a náš personál, pak bychom již museli překonávat následky radiační havárie,“ varoval ve čtvrtek večer prezident Zelenskyj.

Ukrajinská státní společnost Enerhoatom ráno na svém telegramovém účtu oznámila, že je všech šest reaktorů stále odpojeno od ukrajinské elektrické sítě a dál pokračuje příprava na opětovné připojení dvou bloků. Odpoledne informovala o připojení jednoho z nich, večer i druhého.

„Tímto Záporožská jaderná elektrárna navzdory řadě provokací okupantů nadále pracuje v energetickém systému Ukrajiny a zabezpečuje potřeby naší země ohledně elektrické energie,“ uvedl Enerhoatom.

„Situace pro obsluhu je složitá, protože musí zajistit provoz bezpečnostních systémů a hlavně chlazení odstavených reaktorů. Zatím na to ale má dostatek elektřiny, protože pořád existuje propojení mezi sousední uhelnou elektrárnou a Záporožskou jadernou elektrárnou,“ uvedla v pátek pro rádio Expres FM Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

„Na vlásku“

Že si s jadernou elektrárnou není radno zahrávat, potvrdila Dana Drábová také v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Pokud by personál neměl dostatek elektřiny na provoz bezpečnostních systémů a chlazení, hrozil by únik radiace, řekla. Zvýšená radiace by však střední Evropu ani přesto neměla nijak ohrozit.

„Kdyby byl někdo takový šílenec, že by se rozhodl elektrárnu cíleně zničit vojenskou operací, k úniku radiace by došlo. U odpojení se pohybujeme jenom ve zvýšené pravděpodobnosti,“ řekla Drábová v rozhovoru.

Přečtěte si celý rozhovor s Danou Drábovou:

Obavy z potenciální jaderné katastrofy panují od začátku března, kdy ukrajinské Záporoží obsadila ruská vojska. Provoz elektrárny však nadále v obtížných podmínkách jistí ukrajinský personál. „Tím pádem je situace nepřijatelná a průšvih tam visí na vlásku,“ uvedla pro SZ Drábová.

Ve čtvrtek však v důsledku neustávajících bojů došlo poprvé v historii k dočasnému odpojení jaderné elektrárny Záporoží od státní sítě.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), která dohlíží na jadernou bezpečnost v rámci OSN, s odvoláním na ukrajinskou státní jadernou agenturu uvedla, že elektrárna „zůstala napojena na 330kW vedení z nedaleké tepelné elektrárny, které může v případě potřeby poskytnout záložní elektrickou energii“.

Z rozsáhlého požáru, který dle satelitních snímků hořel ve středu v bezprostřední blízkosti jaderného komplexu, ukrajinský prezident obvinil ruské ostřelování. Moskva dle Zelenského Ukrajinu a Evropu přivedla „jen krůček“ od katastrofy.

Místní Ruskem jmenovaný gubernátor Jevgenij Balickij však naopak viní ukrajinskou armádu. Dle něj za výpadek elektřiny v regionu mohla palba ukrajinských vojsk.

Nepodařilo se nezávisle ověřit, která strana je za ohrožení jaderné bezpečnosti zodpovědná.

Nemocnice bez proudu

Za normálních okolností jaderná elektrárna dodává pětinu celkové ukrajinské elektřiny – její další odpojení od národní sítě by tak pro Ukrajinu představovalo vážný problém.

Generální ředitel MAAE Rafael Grossi se opakovaně snaží o zorganizování mezinárodní mise, která by situaci v jaderné elektrárně zkontrolovala osobně. Kreml naznačil, že mezinárodním inspektorům komplex navštívit umožní – dokud se tak ale nestane, je obtížné ověřit, co se na místě děje.

„Téměř každý den se v Záporožské jaderné elektrárně nebo v její blízkosti objeví nový incident. Nemůžeme si dovolit ztrácet další čas,“ uvedl v prohlášení generální ředitel MAAE a zopakoval svou výzvu na vyslání mezinárodní mise.

Podle informací listu The Wall Street Journal by tam mohla dorazit už na začátku příštího týdne. Tým MAAE by mohl přivézt náhradní díly, zařízení pro kontrolu úrovně radiace a další důležité materiály.

Ve čtvrtek se objevily zprávy o výpadcích proudu ve městech a vesnicích v sousedních částech Ruskem okupované Ukrajiny.

Starosta města Enerhodar, které leží poblíž jaderné elektrárny, ve čtvrtek prohlásil, že je město zcela bez proudu a vody. Zprávy o výpadcích proudu se objevily také v Ruskem okupovaných městech Melitopol a Cherson.

Ukrajinský ministr zdravotnictví Viktor Ljaško na svém Facebooku upozornil, že nejde jen o problém výpadku elektřiny v domácnostech.

„Rusko naráží na další dno, kvůli nepřátelskému ostřelování jaderné elektrárny Záporoží je část našich nemocnic, které jsou dočasně obsazené, bez elektřiny a možnosti normálně fungovat. V ohrožení je to nejcennější – životy lidí, kteří jsou dnes na operačních sálech, na jednotkách intenzivní péče,“ upozornil Ljaško. Dodal, že Ruská federace „opět ukazuje světu pravou tvář – tvář teroristy“.

Kyjev se obává, že se Moskva možná záměrně snaží odklonit energii z obsazené jaderné elektrárny a připojit ji k ruské energetické síti.

Údajné snahy Moskvy přesměrovat energii vyráběnou v Záporožské elektrárně odsoudil také Bílý dům. „Elektřina, kterou elektrárna vyrábí, právem patří Ukrajině,“ řekl ve čtvrtek večer mluvčí amerického ministerstva zahraničí Vedant Patel a dodal, že „žádná země by neměla z jaderné elektrárny dělat aktivní válečnou zónu“.

Ruská ruleta

Paul Bracken, odborník na národní bezpečnost a profesor na Yale School of Management, pro agenturu Reuters uvedl, že je třeba mít na vědomí i riziko proražení stěn reaktoru dělostřeleckými granáty nebo raketami. V takovém případě by mohlo potenciálně dojít k rozptýlení radiace na velkém území, podobně jako při havárii reaktoru v Černobylu v roce 1986.

Jaký význam má Záporožská elektrárna?

Jde o vůbec největší jadernou elektrárnu na Ukrajině a v Evropě a devátou největší na světě (podle čistého elektrického výkonu je pátá). Stavěla se v letech 1984 až 1995.

Obrovský areál má šest reaktorů, každý o přibližném maximálním výkonu 1000 MW, tedy celkem třikrát větším než Temelín. Jaderná elektrárna v Záporoží vyrábí pětinu elektřiny na Ukrajině a dodávky z ní stačí na proud pro zhruba čtyři miliony domácností.

Porucha v Záporožské elektrárně by mohla „zabít stovky nebo tisíce lidí a poškodit životní prostředí na mnohem větším území zasahujícím až do Evropy“, řekl Bracken. „Ruská ruleta je dobrá metafora. Rusové otáčejí komorou revolveru a hrozí celé Evropě, že vystřelí mozek reaktoru,“ dodal Bracken.

Otázka na případný únik radioaktivních látek do zbytku Evropy padla i na Danu Drábovou. „Po pár dnech bychom zcela jistě naměřili nějaké zvýšené úrovně koncentrací radionuklidů ve vzduchu. Ale to vůbec neznamená, že by nás ohrozily. Stejně tak nás neohrozily zvýšené koncentrace radionuklidů ve vzduchu po havárii jaderné elektrárny Černobyl před šestatřiceti lety,“ řekla v rozhovoru pro SZ.

„Takže ano, velký únik z jaderné elektrárny by byl detekovatelný dříve nebo později po celé severní polokouli. Bylo tomu tak po Černobylu, bylo tomu tak po Fukušimě (japonskou elektrárnu poškodila v roce 2011 tsunami, pozn. red.) a nebyli jsme ohroženi.“

Reklama

Doporučované