Článek
Evropský parlament ve středu schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Česká republika, Slovensko a Maďarsko si na summitu vyjednaly, že se na garancích nemusí podílet nad rámec svých současných finančních závazků.
Evropští poslanci dali zelenou posílené spolupráci mezi 24 členskými státy a Ukrajinou. Návrh podpořilo 499 europoslanců, proti bylo 135 a 24 se zdrželo. Pro hlasovali především europoslanci z frakcí Evropské lidové strany, Socialistů a Demokratů, Zelených, Obnovy Evropy či Evropských konzervativců a reformistů.
Proti byli ve velké míře Patrioté pro Evropu. Odlišně hlasovali ale čeští europoslanci z této frakce, kteří dohodu rovněž podpořili. Z českých europoslanců tak byli proti jen Ivan David (SPD) z frakce Evropy suverénních národů a nezařazení europoslanci Ondřej Dostál a Kateřina Konečná (KSČM).
K posílené spolupráci bylo nutné přistoupit právě kvůli výjimce, kterou si vyjednali tři středoevropské státy z garancí půjčky. Dalšími dvěma návrhy nutnými k aktivaci financování se budou europoslanci zabývat pravděpodobně v únoru.
Aby začaly platit, musí se na všech třech návrzích shodnout s Evropským parlamentem i členské státy. Ve středu na plénu půjčku znovu podpořili předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle které financování představuje „neutuchající závazek a solidaritu“ s Ukrajinou.
Poskytnutí půjčky na roky 2026 a 2027 prezidenti a premiéři členských států odsouhlasili poté, co se nedokázali dohodnout na financování, které by využilo zmrazený ruský majetek. Proti takzvané reparační půjčce silně vystupovala Belgie. Ze zhruba 210 miliard eur (zhruba pět bilionů eur) zmrazených ruských aktiv v EU se jich 180 miliard eur nachází právě v Belgii.
Na půjčku si EU půjčí na finančních trzích a garantovat ji bude vlastními prostředky. Podle materiálů Evropské komise by zhruba 60 miliard eur mělo jít na pokrytí obranných a vojenských výdajů a 30 miliard eur na těch civilních. Podle materiálů Evropského parlamentu by bez schválení půjčky hrozilo, že by Ukrajina čelila nedostatku financí v prvních měsících letošního roku.
