Článek
Summit EU v Bruselu skončil, potvrdila v pátek mluvčí předsedy Evropské rady. Unijní lídři jednali o situaci na Ukrajině, Blízkém východě i konkurenceschopnosti. Česko na jednání zastupoval premiér Petr Fiala.
Všechny země Evropské unie s výjimkou Maďarska se shodly na další podpoře Ukrajiny a zvýšení tlaku na Rusko i prostřednictvím sankcí zaměřených na energetiku. Kvůli nesouhlasu Budapešti ale text nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu.
Původně se očekávalo, že by se mohlo podařit dosáhnout politické shody na novém osmnáctém balíčku sankcí, proti se ale v tomto případě vedle Maďarska staví i Slovensko. V závěru summitu se nicméně jeho účastníci shodli na půlročním prodloužení stávajících sedmnácti sankčních balíčků.
Pokud jde o další sankce, k jejichž prosazení je třeba jednomyslnost, daly Maďarsko a Slovensko najevo, že je zablokují, pokud Evropská komise nestáhne svůj návrh na postupné ukončení dovozu ruských fosilních paliv do roku 2027.
Slovenský premiér Robert Fico se kvůli tomu sešel s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Jednání označil za konstruktivní a pragmatické, zopakoval ale, že Slovensko nový sankční balíček nepodpoří: Při pátečním setkání velvyslanců při EU bude Bratislava žádat o odložení hlasování, a pokud se tak nestane, dostane slovenský velvyslanec jasný pokyn sankce vetovat. Lídři členských zemí se dnes shodli na tom, že je potřeba pokračovat ve výrazném zvyšování výdajů na obranu a bezpečnost a lépe společně investovat. Za existenční výzvu pro Unii označili ruskou agresi proti Ukrajině a její dopady na evropskou i globální bezpečnost.
Prostřednictvím videopřenosu účastníky summitu oslovil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který vyzval k přijetí silného osmnáctého balíčku protiruských sankcí. „Ukrajina je připravena na spravedlivý mír, Ukrajina je připravena na příměří, ale Rusko všechno blokuje,“ prohlásil. Právě z tohoto důvodu se podle něj musí zvýšit tlak na Moskvu; sankce jsou přitom nejefektivnějším nástrojem. „Co je nyní potřeba, je opravdu silný osmnáctý sankční balíček, klíčovými cíli musí být obchod s ropnými produkty, ruské banky a další finanční instrumenty,“ uvedl.
Unie by podle Fialy měla počkat s klimatickými cíli
Český premiér Petr Fiala na čtvrtečním summitu Evropské unie v Bruselu hovořil o tom, že nepovažuje za dobré, aby si Unie stanovovala další klimatické cíle a přijímala je do roku 2040. Česká republika s tím podle něj nesouhlasí a podobný názor vyjádřily i další země, například Polsko. Evropská komise by měla již příští středu zveřejnit závazný klimatický cíl k roku 2040, který by měl snížit emise oxidu uhličitého o 90 procent.
„Bavili jsme se o tom, co je potřeba udělat, aby byla Evropa konkurenceschopná. Hovořili jsme o tom, co brání tomu, abychom byli ještě úspěšnější,“ prohlásil Fiala o závěrečné debatě, kterou unijní lídři ve čtvrtek vedli a která se týkala obchodních vztahů, energetiky a konkurenceschopnosti. „Hovořil jsem o tom, že nepovažuji za dobré, abychom si stanovovali další klimatické cíle a abychom přijímali cíle do roku 2040, které Komise připravuje,“ dodal český premiér.
Unijním prezidentům a premiérům Fiala podle svých slov v této souvislosti rovněž představil českou iniciativu, která se týká emisních povolenek ETS2. Česko společně s dalšími sedmnácti státy žádá úpravu připravovaného systému emisních povolenek. ETS2. Návrh revize počítá například se zastropováním ceny povolenek nebo s úpravou systému obchodování s nimi.
Nový systém emisních povolenek ETS2 má obchodování s povolenkami rozšířit například i na silniční dopravu nebo vytápění budov. Platit má podle současných plánů od roku 2027. Podle expertů by systém mohl výrazně zvýšit náklady domácností na energie či paliva.
Fiala již před summitem uvedl, že česká vláda nový systém povolenek zavádět nechce, protože by vedl k dalšímu zdražování pohonných hmot a bydlení. Podporu většiny pro zrušení nového systému ale zatím Česko nemá.
Situace v Pásmu Gazy je katastrofální
Summit se věnoval také válce v Pásmu Gazy a vyzval k okamžitému příměří i k bezpodmínečnému propuštění všech rukojmích. Situaci v tomto úzkém pobřežním pásmu, kde žije přes dva miliony Palestinců, označil za katastrofální a zoufalou; politici se v této souvislosti zmínili zejména o nepřijatelném počtu civilních obětí a rozsahu hladovění. Požadují, aby Izrael zcela zrušil blokádu Gazy, umožnil okamžitý a nerušený přístup humanitární pomoci a plně dodržoval své závazky podle mezinárodního práva.
Evropská rada rovněž odsoudila vyostření situace na okupovaném Západním břehu Jordánu v důsledku narůstajícího násilí ze strany osadníků, rozšiřování nelegálních osad a izraelské vojenské operace.
Petr Fiala po skončení čtvrtečního summitu s Izraelem uvedl, že Česká republika patří k zemím, které si myslí, že Evropská unie nemá vypovídat asociační dohodu s Izraelem. Debata o Blízkém východu podle něj nebyla jednoduchá, na některé otázky mají jednotlivé evropské státy rozdílné názory.
„Česká republika patří k zemím, které si myslí, že nemáme vypovídat asociační dohodu a dělat kroky, které by ve finále vedly k tomu, že ztratíme možnost dialogu,“ odpověděl Fiala na dotaz ČTK. „Myslíme si, že je to pozice, která je nejracionálnější a měla by vyhrát,“ dodal. Například Španělsko či Irsko ale zastávají opačný názor.
Španělský premiér Pedro Sánchez vyjádřil přesvědčení, že v Gaze dochází ke genocidě. Izrael podle něj jasně porušuje článek 2 asociační dohody mezi EU a Izraelem, a Madrid proto bude usilovat o její pozastavení. Pozastavení či úplné zrušení dohody by vyžadovalo jednomyslnou podporu zemí EU, což se nejeví jako pravděpodobné, neboť Izrael má v Unii několik spojenců, včetně Česka.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová oznámila na konci května, že Evropská unie kvůli katastrofální situaci v palestinském Pásmu Gazy přehodnotí asociační dohodu s Izraelem, zejména pokud jde o porušení článku 2, který se týká lidských práv. Mezinárodní tlak na Izrael se v posledních týdnech zvýšil poté, co izraelská armáda ještě zesílila a rozšířila vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy.
Tento týden v pondělí Kallasová představila ministrům zahraničí výsledek přezkumu, ze kterého vyplynulo, že postup Izraele v Pásmu Gazy mohl porušit podmínky asociační dohody. Další kroky ale mají být projednány až na červencovém setkání ministrů zahraničí bloku
Ke skupině zemí Evropské unie, které usilují o zpřísnění migrační politiky a pravidelně se scházejí, se poprvé přidalo Německo. Takzvané migrační snídaně se spolu se zástupci dalších 12 zemí zúčastnil německý kancléř Friedrich Merz, který do Bruselu přijel na svůj první summit EU.
