U Kyjeva jsme objevili další hromadný hrob s 900 těly, oznámil Zelenskyj

Spojené státy začaly s výcvikem ukrajinských vojáků na základnách v Německu, řekl dnes mluvčí amerického ministerstva obrany John Kirby. Souvisí to s použitím nových zbraní, které Západ posílá na Ukrajinu, aby se mohla bránit před ruskou agresí. Chování Rusů na Ukrajině je „kruté“ a ruský prezident Vladimir Putin je „mravně zkažený“, řekl Kirby na nezvykle emotivní tiskové konferenci.

Výcvik v Německu „naváže na počáteční dělostřelecký výcvik, který ukrajinské síly již absolvovaly jinde“. Vojáci se začínají školit v používání radarových systémů a obrněných vozidel. Školí je příslušníci Floridské národní gardy, která působila na Ukrajině až do února, kdy začala ruská invaze. Kirby prohlásil, že shledání vojáků, kteří se poznali ještě před válkou, bylo velmi emotivní.

Ukrajinské úřady zadržely na základě nového zákona proti kolaboraci stovky lidí. Zhruba 400 lidí bylo zatčeno v Charkovské oblasti a další desítky v Kyjevské oblasti, uvedla dnes agentura AP. Přesné počty ale nejsou známé, protože je ukrajinská kontrarozvědka SBU tají. Nový zákon počítá až s 15 lety vězení za schvalování ruské invaze či napomáhání ruským jednotkám.

Podle ukrajinských úřadů již bylo zahájeno přes 200 trestních stíháních za kolaboraci s Ruskem. Šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov také oznámil, že úřady vytvoří veřejný seznam kolaborantů.

„Jedním z našich hlavních cílů je, aby nikdo nevrazil kudlu do zad naší armádě,“ řekl agentuře AP šéf charkovské expozitury SBU Roman Dudin. Ačkoliv prezident Volodymyr Zelenskyj má mezi obyvateli Ukrajiny silnou podporu, ne všichni Ukrajinci jsou proti ruské invazi, uvedla agentura AP. S většími sympatiemi může Moskva počítat hlavně na východě země. Charkovská SBU zadržela lidi, kteří podle ní podporovali invazi, vyzývali k odtržení regionu od Kyjeva nebo šířili informace, že ukrajinská armáda ostřeluje vlastní města.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že „Moldavané by se měli bát o svou budoucnost, protože jsou zatahováni do NATO,“ uvádí ruská státní zpravodajská agentura Ria Novosti. Záhadné výbuchy v Podněstří, Ruskem podporovaném separatistickém území v Moldavsku hraničícím s Ukrajinou, vyvolaly začátkem tohoto týdne obavy z rozšíření konfliktu, píše BBC.

Ruské síly už ve čtvrtek večer ostřelovaly Kyjev, uvedl starosta města Vitalij Kličko, který v pátek potvrdil jednu oběť náletu. Rádio RFE/RL napsalo, že při útocích zemřela jeho novinářka Vira Hyryčová.

V Kyjevské oblasti byl objeven další hromadný hrob s těly 900 civilistů. Podle agentury Unian to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s představiteli polských médií. Prohlásil také, že ruské síly pálily těla zabitých v mobilních krematoriích, což ztíží vyšetřování zločinů, a že nikdo neví, kolik lidí na Ukrajině dohromady zemřelo.

„Zametají stopy… ale nehledě na to, že (zabité) spalovali, tak se v Kyjevské oblasti našel další hrob s 900 těly. Kolik lidí dohromady zemřelo, nikdo neví,“ citovala Zelenského agentura Unian. Prezident země, která už od 24. února vzdoruje ruské vojenské agresi, také podle portálu Ukrajinska pravda řekl, že podle odhadů ukrajinských úřadů Rusové nezákonně deportovali půl milionu Ukrajinců do Ruska.

Ruský prezident Vladimir Putin diskutuje o myšlence navázat ruský rubl na zlato a další komodity. Uvedl to dnes Kreml. Podle vlivného představitele ruských bezpečnostních složek by navázání rublu na zlato posílilo suverenitu ruského finančního systému, který se dostal pod tlak v důsledku západních sankcí uvalených na Rusko kvůli útoku na Ukrajinu, napsala agentura Reuters.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na dnešní tiskové konferenci uvedl, že „o této otázce se s Putinem diskutuje“. Jeho vyjádření je nicméně v rozporu s prohlášením guvernérky centrální banky Elviry Nabiullinové, podle které se o této myšlence nehovoří, upozorňuje Reuters.

Satelitní snímky sevastopolského přístavu odhalily pravděpodobné použití delfínů vycvičených ruskou armádou. Kytovce podle odborníků armáda využívá k ochraně přístavu. Rusko přitom není jediné, kdo má v armádě pro kytovce místo.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že existuje velké riziko, že mírová jednání s Ruskem skončí. Ukrajinská veřejnost podle něj cítí silný hněv kvůli tomu, co označil za zvěrstva ze strany ruských vojáků, uvádí Reuters s odkazem na agenturu Interfax. „Lidé (Ukrajinci) je chtějí zabít. Když je tu takový přístup, je těžké o věcech mluvit,“ řekl Zelenskyj podle agentury Interfax.

USA zahájily výcvik ukrajinských ozbrojených sil na amerických zařízeních mimo Ukrajinu, oznámil mluvčí amerického Pentagonu. „Mohu oznámit, že Spojené státy zahájily výcvik s ukrajinskými ozbrojenými silami na klíčových systémech v amerických vojenských zařízeních v Německu,“ řekl mluvčí Pentagonu John Kirby.

Poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč přiznal, že ukrajinská armáda utrpěla těžké ztráty poté, když se ruským jednotkám nepodařilo dobýt Kyjev a zvýšily své úsilí o úplné ovládnutí východní oblasti Donbasu. Arestovyč ale řekl, že ztráty ruské armády byly ještě vyšší. „Máme vážné ztráty, ale ztráty Rusů jsou mnohem větší… Mají kolosální ztráty,“ řekl v pátek.

Ruští uživatelé žalují americkou technologickou společnost Apple za ukončení provozu platební služby Apple Pay v Rusku. Žaloba podaná u moskevského soudu požaduje pro spotřebitele dotčené tímto krokem odškodné ve výši 90 milionů rublů (zhruba 30 milionů Kč). Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Apple v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu pozastavil na začátku března prodej všech svých výrobků v Rusku a omezil fungování Apple Pay a dalších služeb v zemi. Podle žaloby přerušení služby Apple Pay omezilo funkčnost přístrojů společnosti Apple prodaných na ruském trhu, a snížilo tak jejich hodnotu.

Apple podle žaloby svým postupem poškodil práva spotřebitelů. Požadované odškodné zahrnuje mimo jiné kompenzaci za „morální újmu“ způsobenou ruským občanům. Odškodné by se mohlo ještě zvýšit, protože k žalobě se mohou připojit další uživatelé. Žaloba rovněž požaduje, aby Apple fungování služby Apple Pay pro ruské uživatele obnovil.

Po dvou měsících se do ukrajinské metropole vrátila britská velvyslankyně Melinda Simmonsová. Spojené království diplomatku stáhlo krátce po zahájení ruské invaze.

Německá vláda zvažuje, že Ukrajině poskytne několik samohybných houfnic PzH 2000. Informoval o tom list Welt am Sonntag, podle něhož by tento německý příspěvek k obraně před ruskou agresí mohl být součástí většího balíku, v jehož rámci zbraně pošlou i Nizozemsko a Itálie. Berlín dlouho dodávky těžkých zbraní Kyjevu odmítal, svůj postoj změnil až tento týden.

Samohybné houfnice PzH 2000, které jsou schopné zasáhnout cíle až ve vzdálenosti 40 kilometrů, patří podle agentury Reuters mezi nejsilnější dělostřelecké zbraně německé armády.

Jak ale poznamenává Welt am Sonntag, ze 119 takových houfnic, kterými bundeswehr disponuje, jich je k nasazení připravených jen asi 40. Proto se armádní představitelé na možnou dodávku houfnic Ukrajině dívají kriticky. Podobně tomu podle listu bylo i u nizozemské armády, tamní vláda ale přesto dodávku nakonec odsouhlasila.

Spojené státy nevěří, že by přes výhrůžky znějící z Moskvy existovalo riziko, že Rusko použije jaderné zbraně, řekl dnes agentuře Reuters nejmenovaný zdroj z amerického ministerstva obrany. V ohrožení podle něj není ani území Severoatlantické aliance.

„Pokračujeme v každodenním monitorování jejich (ruských) jaderných kapacit, jak nejlépe umíme. Nedošli jsme k závěru, že by hrozilo použití jaderných zbraní nebo ohrožení území NATO,“ uvedl zdroj.

Američtí činitelé přitom v minulosti varovali, že by Rusko v konfliktu s Ukrajinou mohlo použít jaderné zbraně v případě, že by měl ruský prezident Vladimir Putin pocit, že je zahnán do kouta. Minulý týden ruské ministerstvo obrany odmítlo, že by se chystalo použít na Ukrajině taktické jaderné zbraně. Uvedla to agentura Interfax.

Spojené státy se domnívají, že Rusko je několik dní pozadu za svým plánem v ukrajinském regionu Donbas, řekl představitel amerického ministerstva obrany. Zdroj serveru Foreign Policy uvedl, že USA věří, že ruské boje s Ukrajinou v oblasti Donbasu mohou být potenciálním „bojem na nože“.

Mezitím západní představitelé uvedli, že Rusko na Ukrajině eviduje nižší ztráty poté, co se zaměřilo na oblast Donbasu, čísla ztrát jsou ale podle USA stále poměrně vysoká.

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo videozáznam se zajatým Britem, který bojoval na Ukrajině na straně ukrajinský sil, uvedla dnes agentura Interfax. Nepřiblížila ale, kde se video objevilo. Ministerstvo obrany podle ní tvrdí, že se britský voják Rusům vzdal.

„Andrew Hill složil zbraně a v Mykolajivské oblasti se vzdal ruským vojákům,“ citoval Interfax ministerstvo obrany. „Byl raněn a skupina žoldnéřů, v níž bojoval, byla poražena,“ uvedl podle agentury dále úřad.

Brit podle Interfaxu na kameru sdělil, že se narodil v Plymouthu, na Ukrajinu přijel přes Polsko a bojoval v sedmičlenné skupině. Nedokázal vysvětlit, kdo skupině velel. Údajně také řekl, že mu za jeho účast v bojích nikdo neplatil, přestože mu byl plat slíben.

Rusové, kteří mu na videozáznamu pokládali otázky, ho ubezpečili, že se mu dostane zdravotnické pomoci. Nedokázali mu ale odpovědět na dotaz, kdy bude poslán zpět do Británie.

Británie letos vyšle na 8000 vojáků na sérii vojenských cvičení v zemích východní Evropy, v Pobaltí a ve Finsku. Britské jednotky se na jaře a v létě vydají například do Polska, Severní Makedonie nebo Estonska, nasazeno bude i sedm desítek tanků a více než stovka obrněných vozidel, oznámilo dnes ministerstvo obrany. Společná cvičení v rámci sil NATO jsou podle Londýna jednou z největších akcí britských sil od konce studené války.

„Zúčastní se široké spektrum vojenských jednotek, od pěchoty přes výsadkáře až po zástupce vrtulníkové a obrněné divize, a to za podpory dělostřelectva, protiletecké obrany, výzvědných dronů, prostředků elektronického vedení boje a také logistiků a ženistů,“ uvedl velitel britských pozemních sil Ralph Wooddisse.

Asi 2500 britských vojáků zamíří do Severní Makedonie, další tisíce vojáků společně s tanky a obrněnci se pak v květnu zapojí do cvičení sil NATO na estonsko-lotyšské hranici, kterého se zúčastní celkem zhruba 18.000 zástupců aliančních armád. Evropské země včetně těch, které jsou členy NATO, reagují na ruskou invazi na Ukrajinu a zvyšují své obranné kapacity zejména v blízkosti ruských hranic.

Ukrajina a desítky dalších zemí vyzvaly šéfa evropské sekce Světové zdravotnické organizace (WHO), aby svolal naléhavé zasedání věnované zdravotním dopadům ruské invaze na Ukrajinu. Uvedla to dnes agentura Reuters.

Dopis, který tento týden odeslalo ukrajinské diplomatické zastoupení v Ženevě, kde sídlí i WHO, podepsalo 38 dalších zemí z Evropy, včetně Německa, Británie a Francie. Státy v něm po regionálním šéfovi WHO Hansi Klugem požadují, aby svolal naléhavé zasedání, a to nejpozději 9. května. Navrhují také, aby se k problematice vyjádřil i šéf celé WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus na květnovém zasedání delegací členských zemí.

Světová zdravotnické organizace zatím podle Reuters nereagovala na žádost o vyjádření. Ukrajina je stejně jako Rusko jedním z 53 členů evropské sekce WHO.

Na Ukrajině zahynulo v boji nejméně 1899 ruských vojáků, uvádí ruskojazyčný server BBC, kterému se podařilo z veřejně dostupných zdrojů najít jména těchto mrtvých. Další informace o zemřelých podle serveru potvrzují dříve zjištěné trendy; 19 procent obětí patřilo k důstojnictvu nebo velitelům a většina mrtvých pocházela z chudších regionů Ruska.

Podobné závěry vlastní analýzy zveřejnil ve čtvrtek ruský nezávislý server Mediazona, který v oficiálních komunikačních kanálech a dalších zdrojích napočítal na 1744 obětí ruské invaze z řad ruské armády.

Mrtví potvrzení ruskojazyčnou BBC pocházejí ze všech regionů Ruska kromě dvou – severoruského Něněckého a Jamaloněneckého autonomního okruhu. Nejvíce (nejméně 130) mrtvých pochází z Dagestánské autonomní republiky, následované Burjatskou autonomní republikou (nejméně 90 mrtvých). Z Moskvy, kde bydlí devět procent ruské populace, se podařilo určit pouze tři oběti.

Ukrajinská pohraniční služba dnes podle serveru RBK Ukrajina v reakci na incidenty zakázala obyvatelům Sumské a Černihivské oblasti, aby se k ruské hranici přibližovali na méně než jeden kilometr ve dne a na 20 kilometrů v noci. Výjimku mají obyvatelé žijící v příhraničních obcích.