Hlavní obsah

Infarkt, nebo otrava? Smrt ministra nahrává spekulacím o osudu Lukašenka

Foto: Profimedia.cz

Běloruský ministr zahraničí Uladzimir Makej a diktátor Alexandr Lukašenko.

Reklama

28. 11. 2022 17:14

Uladzimir Makej platil za člena „liberálnějšího“ křídla Lukašenkova režimu, k diktátorovi měl blízko a léta byl v čelných politických pozicích. Po náhlém úmrtí svého šéfa diplomacie vyměnil Lukašenko svou ochranku i kuchaře.

Článek

Málokdo byl na běloruském „Olympu“, tedy na čele tamního autoritářského režimu, déle než Uladzimir Makej. V sobotu ale běloruská státní agentura informovala o nečekaném úmrtí ministra zahraničí.

Infarkt. Nebo otrava?

Podle informací v běloruských médiích zemřel politik ve svém domě na infarkt. Napsal o tom například nezávislý server Naša Niva. Jenže náhlost jeho smrti a nedostatek ověřitelných informací rozvířila četné spekulace o „skutečných důvodech“.

Některé hlasy, které přijímají verzi o přirozeném úmrtí, tvrdí, že se na ministrově smrti podepsala ztráta politického vlivu a to, že v posledních letech upadl u Alexandra Lukašenka v nemilost a přišel o svůj politický vliv. To údajně řešil pitím alkoholu ve velkém a způsobil si tak ve svých 64 letech předčasnou smrt.

Tak náhlá smrt ale vyvolává i spekulace o možné vraždě formou otravy. To bez bližších podrobností zmínil například ruský list Moskovskij Komsomolec.

Přečtěte si rozhovor s vůdkyní demokratických sil Běloruska

„Čekáme na okamžik Lukašenkovy slabosti,“ říká v exkluzivním rozhovoru běloruská exilová prezidentka Svjatlana Cichanouská. Zároveň přiznává, že navzdory její podpoře Ukrajiny komunikace s Kyjevem na nejvyšší úrovni vázne.

Makej platil v rámci diktatury za liberálnějšího politika. V určité době například místo režimem prosazované ruštiny používal na veřejnosti jinak utlačovanou běloruštinu a pózoval v běloruské vyšívance. A i když se v minulosti snažil o lepší vztahy se Západem a někdy i kritizoval Rusko, stále více než dvacet let platil za loajálního Lukašenkova podřízeného.

Posledních deset let vedl běloruské ministerstvo zahraničních věcí, a ještě před tím čtyři roky řídil kancelář Alexandra Lukašenka. Diktátorovi také dříve celých osm let dělal hlavního poradce.

„K Lukašenkovi měl dřív přístup 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Dostával od něj instrukce, mohl kdykoli přijet do jeho úřadu nebo rezidence. Makej věděl, s kým se stýká a s kým pije vodku,“ říká v komentáři ve videu Pavel Latuška, nynější člen běloruského exilového kabinetu Svjatlany Cichanouské.

Latuška, který dříve pracoval v běloruské diplomacii, připomíná, že Makej stál v roce 2010 jako šéf prezidentské kanceláře i za násilným potlačením protestů a uvězněním několika prezidentských kandidátů. Kvůli tomu se ocitl i na unijním sankčním seznamu.

Makejovo lavírování

O dva roky později se stal Makej ministrem zahraničních věcí. Tehdy se, po začátku ruské okupace Krymu a vypuknutí války na Donbase, na Minsk „usmálo štěstí“.

Bělorusko totiž posloužilo jako zprostředkovatel dohod o příměří, tedy minských protokolů. Ty, ačkoli nakonec nikdy nefungovaly a Rusko je použilo jen jako kamufláž pro další agresi proti Ukrajině, umožnily tvářit se Lukašenkovi alespoň na chvíli jako mírotvůrce a garant nezávislosti Ukrajiny. Tuhle „image“ aktivně šířil i Makej jako šéf běloruské diplomacie.

Makej už tehdy na sankčním seznamu nebyl, protože se kolem roku 2015 pokusil o „normalizaci“ evropsko-běloruských vztahů. „Kromě Ruska potřebujeme také jiné partnery,“ řekl před šesti lety v rozhovoru pro polský deník Rzeczpospolita.

Foto: president.gov.by

Zleva ruský ministr Sergej Lavrov, běloruský ministr Uladzimir Makej a běloruský diktátor Alexandr Lukašenko. Snímek z června 2022.

Šlo mu o to zachovat udržitelné vztahy s Moskvou a zároveň vést dialog s USA a EU, a proto vybízel Lukašenka, aby tomu napomohl propuštěním některých politických vězňů. V diktátorově kruhu blízkých platil v rámci měřítek režimu za nejvíce proevropskou postavu.

Loajální i při revoluci

Při protestech v roce 2020 kvůli zfalšovaným prezidentským volbám zůstal Makej na straně Lukašenka a jako člen jeho bezpečnostní rady je odpovědný i za kruté represe proti občanské společnosti.

Ozbrojené složky režimu střílely demonstranty, zatýkaly je po tisících a mučily je. Násilné represe v Bělorusku dál pokračují a režim z politických důvodů zadržuje každý měsíc stovky lidí.

Uladzimir Makej v roce 2020 zradil běloruský lid a podpořil tyranii. Tahle si ho budou pamatovat Bělorusové. Budeme pokračovat v obraně nezávislosti a svobody Běloruska navzdory změnám v Lukašenkově aparátu.
Svjatlana Cichanouská
26. 11. 2022

Pavel Latuška upozorňuje i na Makejův podíl v organizaci hybridní války proti EU. Jde o vlnu nelegálních migrantů zejména z Blízkého východu a Afriky, které Bělorusko organizovaně vozilo k hranicím s Polskem a Litvou.

Makej tedy dlouho platil za druhého muže ve státě a chvíli se o něm spekulovalo i jako o možném Lukašenkově nástupci v čele režimu, pokud by si diktátor usmyslel kontrolovanou výměnu u kormidla.

V Lukašenkově letadle už nebylo místo

V roce 2020 ale podle Latušky prožil psychický otřes, protože přišel o svůj vliv na Lukašenka, jenž mu až do té doby naslouchal. Diktátor měl Makeje mimo jiné vinit, že jeho strategie budování vztahů se Západem selhala.

„Pamatuju si, že si stěžoval, že už dál nemůže cestovat Lukašenkovým letadlem, že tam pro něj už není místo. Musel tedy cestovat běžnými civilními linkami,“ vzpomíná Latuška na Makeje. Makej také musel na základě Lukašenkova příkazu personálně „osekat“ své ministerstvo o čtvrtinu.

Rozhovory s členy exilové vlády

Seznam Zprávy v poslední době mluvily se dvěma členy běloruského spojeného přechodného kabinetu: Alinou Koušykovou, která plní v kabinetu roli zástupkyně pro národní obrození, tedy funkci odpovídající nejblíže ministryni kultury, a také Pavlem Latuškou, jenž má na starost přesun moci od „nelegitimního režimu Alexandra Lukašenka“.

Na summit Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), tedy spolek šesti postsovětských států, letěl Makej minulý týden do Jerevanu vojenským transportním letadlem, protože na něj v Lukašenkově letadle nezbylo místo. „Možná je to malá, ale přesto docela významná psychologická rána,“ komentuje dál Latuška.

Bělorusko se navíc po roce 2020 a letos i kvůli spoluodpovědnosti režimu na ruské invazi na Ukrajinu ocitlo v mezinárodní izolaci a de facto pouhou prodlouženou rukou Kremlu.

Ministr vedle předpovědi počasí

O odstavení Makeje svědčí i to, jak o jeho smrti informovala režimní média. Úmrtí známého politika v nich totiž nebylo zprávou číslo jedna. Například agentura Belta krátkou depeši o Makejovi umístila na úroveň předpovědi počasí a státní televize dala větší prostor kondolencím než samotné informaci nebo ohlédnutím za Makejovým životem.

I taková reakce režimu pomáhá šíření konspiračních teorií nebo přinejmenším pochybnostem o oficiální verzi o přirozené smrti.

Spekulace podporuje i pondělní zpráva z ukrajinského kanálu Trucha.net. Ten bez uvedení zdroje napsal, že diktátor Lukašenko po Makejově náhlé smrti nechal vyměnit své osobní kuchaře, služebnictvo i ochranku.

Stejná informace se objevila i na webu běloruské Charty 97. „Makejova smrt vyvolala v kruzích běloruské nomenklatury paniku, ale nejvíce šokován byl diktátor Lukašenko,“ uvádí server.

Rozhovor s ministrem vnitra

Seznam Zprávám poskytl exkluzivní rozhovor i další člen nově jmenované běloruské exilové vlády Aliaksandr Azarau, jenž je de facto exilovým ministrem vnitra. V rozhovoru mluvil mimo jiné o Pražském podpůrném týmu a jeho roli, stejně jako o bezprostředních cílech organizace ByPol – zabránit případnému vyslání běloruské armády do bojů na Ukrajině.

Ve stejnou dobu, kdy zemřel Makej, se také objevila zpráva o údajném ruském plánu na odstranění Lukašenka nebo jeho zastrašení, aby souhlasil s přímým vojenským zapojením běloruských ozbrojených sil ve válce proti Ukrajině.

Plán na odstranění Lukašenka?

Informaci zveřejnil americký Institut Roberta Lansinga pro studium globálních hrozeb a demokracií (IGTDS), který sám sebe popisuje jako nestranickou a neziskovou organizaci pro výzkum veřejné politiky.

IGTDS s odkazem na nejmenované zdroje v ruské vojenské zpravodajské službě GRU píše, že má být Lukašenko během spiknutí zavražděn či odstaven a nahrazen běloruským generálním tajemníkem sdružení postsovětských států ODKB Stanislavem Zasem. Ten by pak měl údajně oznámit začlenění Běloruska do Ruské federace.

Jestli je takový plán reálný, nelze ověřit. O spekulacích o odstranění Lukašenka ale Seznam Zprávám napsal analytik Pavel Berstou z exilové organizace Národní protikrizové řízení.

Putin tlačí na Lukašenka už mnoho měsíců a možná je tohle jeho poslední signál. Existuje spousta spekulací o tom, že Kreml chce Lukašenka odstranit, aby převzal kontrolu nad běloruskou armádou.
Pavel Berstou
28. 11. 2022

Lukašenkova kancelář mezitím v pondělí uvedla, že „v blízké budoucnosti“ dojde k další schůzce s Putinem. Letos by šlo už o jejich deváté setkání. Schůzku s ruskou stranou před smrtí plánoval i ministr Makej, v pondělí ho čekalo jednání se Sergejem Lavrovem.

Kdo Makeje ve funkci nahradí, není jasné. Naša Niva mezi možnými adepty zmiňuje i Lukašenkova nejstaršího syna Viktora. „Myslím, že nový ministr bude velmi proruský a na rozdíl od Makeje, který byl autorem vyvažovací politiky, bude výrazně vychýlený a bude mít ruský náhled,“ odhaduje Pavel Berstou.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované