Článek
Íránská justice v úterý pozastavila činnost prezidentem Masúdem Pezeškjánem vytvořeného orgánu, který v pondělí nařídil obnovu internetového připojení v zemi, píše agentura AFP. Režim v Teheránu začal blokovat standardní přístup k internetu 28. února, kdy na Írán zaútočily Spojené státy a Izrael. Data nevládní organizace Netblocks, která monitoruje kybernetickou bezpečnost, ovšem v úterý odpoledne ukázala, že internetové připojení v zemi bylo částečně obnoveno.
Orgán nazvaný Zvláštní ústředí pro koordinaci a správu národního kyberprostoru vznikl podle AFP z iniciativy prezidenta Pezeškjána letos 12. května. V úterý ovšem správní soud oznámil, že na základě blíže nespecifikovaných stížností týkajících se samotného založení orgánu jeho činnost pozastavuje. O rozhodnutí soudu informovala agentura Mízán, která spadá pod íránskou justici. Její zpráva nicméně otázku obnovení internetového připojení nijak nezmiňuje.
Rozhodnutí orgánu o obnovení internetového připojení oznámila v pondělí mluvčí vlády Fáteme Mohádžeráníová poté, co některá íránská média informovala, že takovéto opatření nařídil prezident Pezeškján.
Poslední slovo ohledně obnovení internetového připojení má podle AFP Nejvyšší rada národní bezpečnosti.
Íránské úřady k omezení či blokování standardního připojení k internetu v minulosti v situacích krizových pro režim přistoupily opakovaně. Připojení bylo letos zablokováno už 8. ledna v reakci na protirežimní protesty, které se rozšířily po celé zemi a které bezpečnostní složky násilně potlačily. Připojení se po několika týdnech začalo vracet k normálu, úřady se však k jeho úplné blokaci vrátily již první den války.
Organizace Netblocks údaje o internetovém připojení v Íránu zveřejňuje každý den. V úterý dopoledne uvedla, že blokace trvá již 88. den a že se jedná o dosud nejdelší celonárodní výpadek připojení k širší celosvětové síti. Odpoledne nicméně informovala o částečném obnovení s tím, že není jasné, zda není jen dočasné.
Někteří obyvatelé Íránu se snaží blokaci internetu obejít používáním zařízení pro satelitní přístup k internetu, jako je například systém Starlink americké společnosti SpaceX. Loni v říjnu schválený zákon ale předpokládá až dvouletý trest vězení za přepravu, používání, nákup či prodej nelicencovaných zařízení poskytujících internetové připojení.
