Článek
Íránský prezident Masúd Pezeškján nařídil zahájit jaderné rozhovory se Spojenými státy, píše agentura AFP s odvoláním na íránská média. Jednání se budou konat pravděpodobně v pátek v Turecku, sdělil agentuře arabský činitel pod podmínkou zachování anonymity.
Rozhodnutí přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump zvyšuje tlak na Írán a hrozí případným vojenským zásahem, pokud režim v Teheránu neuzavře dohodu, v níž by se zavázal, že nebude usilovat o jaderné zbraně.
Írán není ohledně rozhovorů s USA „ani optimistický, ani pesimistický“, uvedl v úterý podle agentury Reuters íránský diplomatický zdroj a dodal, že Teherán nebude vyjednávat o svých obranných schopnostech.
Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Baghájí již v pondělí uvedl, že Teherán pracuje na formě a rámci jednání s tím, že připraveny budou v řádu dnů. Server Axios napsal, že íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí se v Istanbulu sejde se zvláštním vyslancem amerického prezidenta Stevem Witkoffem. O Pezeškjánově rozhodnutí ohledně jaderných rozhovorů v pondělí informovala polostátní tisková agentura Fars s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele.
V úterý Pezeškján na síti X uvedl, že dal Arakčímu pokyny vést s USA rovnocenná jednání, a to za předpokladu, že k tomu budou vhodné podmínky, tedy žádné výhrůžky či nepřiměřená očekávání. Prezident své rozhodnutí odůvodnil žádostí „přátelských vlád“ v regionu odpovědět na Trumpův „návrh k jednání“.
Spojené arabské emiráty podpořily tento krok a zdůraznily, že arabský region nepotřebuje další konflikt mezi USA a Íránem. „Myslím, že region prošel různými katastrofálními střety. Nemyslím si, že potřebujeme další, a rád bych viděl přímá íránsko-americká jednání vedoucí k porozumění, že těmto problémům nebudeme čelit každý druhý den,“ řekl diplomatický poradce emirátského prezidenta Anvár Gargaš.
Francie však upozornila, že prioritou vyjednávání by mělo být ukončení represí v Íránu, nikoli jaderná otázka. „Prvním rozhodnutím, které je třeba učinit, je samozřejmě ukončení těchto krvavých represí, propuštění vězňů, zrušení komunikačních omezení, navrácení svobody íránskému lidu a poté řešení otázek jaderných zbraní, raket a podpory teroristických organizací,“ podotkl dnes podle stanice France Télévisions francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot.
Napětí mezi Washingtonem a Teheránem vzrostlo v lednu, kdy se v Íránu několik týdnů konaly protirežimní protesty, které bezpečnostní síly násilím potlačily. Trump Írán varoval, že USA vojensky zasáhnou v případě, že režim bude nadále zabíjet protestující. Íránská lidskoprávní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA) sídlící ve Spojených státech uvedla, že při protestech, které začaly na konci prosince, zahynulo 6854 lidí, z nichž 6430 byli protestující.
Poté, co režim protesty potlačil, začal Trump možný americký útok proti Íránu spojovat s otázkou íránského jaderného programu. Teherán dlouhodobě tvrdí, že jeho program slouží pouze k mírovým účelům.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) nicméně v minulosti opakovaně uvedla, že Írán obohacuje uran na úroveň vyšší, než je pro jadernou energetiku třeba. Již loni v červnu se americké síly jednorázově zapojily do izraelských vzdušných úderů proti íránské jaderné infrastruktuře.
V současné době mají Spojené státy v oblasti flotilu v čele s letadlovou lodí Abraham Lincoln. Íránský nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí v neděli varoval, že americký útok bude znamenat regionální ozbrojený konflikt. Proti americkému vojenskému zásahu se staví i řada zemí v regionu, které se obávají nestability, kterou by útok vyvolal.
