Článek
Izraelská armáda vyzvala k okamžité evakuaci obyvatele 17 jiholibanonských vesnic v okresech Bint Džbajl a Súr, které nejsou součástí takzvané nárazníkové zóny vytyčené Izraelem, píše agentura AFP a libanonský deník L'Orient-Le Jour (OLJ). Mluvčí izraelské armády Avičaj Adraí na síti X vyzval obyvatele, aby se přesunuli do regionu Sajdá. Děje se tak navzdory křehkému příměří, které bylo minulý čtvrtek prodlouženo o tři týdny.
„Naléhavé varování pro obyvatele Libanonu, kteří se nacházejí v následujících vesnicích a obcích,“ uvedl Adraí a následně zveřejnil seznam 17 vesnic s tím, že je mají obyvatelé okamžitě opustit a vydat se do okresu Sajdá.
Izrael po necelé půl hodině od vydání výzvy provedl útoky na jednu z evakuovaných obcí Tebnín. Úder se podle OLJ odehrál poblíž centra Červeného kříže a tamních nemocnic. O pár hodin později Izrael podnikl vzdušné údery na další z evakuovaných vesnic, včetně Baraašít a Šakrá, kde zasáhl tamní supermarket. Izrael podle OLJ zaútočil i na několik obcí v regionu Súr a Mardžajún, kterých se evakuace netýkala.
Podle lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) rozsah izraelských výzev vyvolává obavy, že jejich účelem není chránit civilisty, a to především v kontextu masivního vysídlení obyvatelstva v roce 2024. Kvůli válce mezi Izraelem a Hizballáhem muselo v Libanonu mezi zářím a listopadem 2024 opustit své domovy více než 1,2 milionu obyvatel. Nynější válka k takovému kroku znovu donutila přes milion obyvatel.
Národní komise pro lidská práva v Libanonu (NHRC) dále podotýká, že podobná varování bývají často nepřesná a zavádějící a mohou vést k nucenému vysídlení, které je v rozporu s mezinárodním právem.
Komise, která monitorovala a analyzovala varování vydávaná izraelskou armádou pro obyvatele Libanonu, zaznamenala řadu nedostatků: výzvy k evakuaci byly vydávány často s velmi krátkým předstihem, v několika případech šlo o méně než 15 minut před zahájením útoku.
Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar mezitím během tiskové konference prohlásil, že „Izrael nemá v Libanonu žádné územní ambice“ a jeho jediným cílem je prý chránit obyvatele severního Izraele. Před deseti dny izraelská armáda v jižním Libanonu vytyčila takzvanou žlutou demarkační linii, která zasahuje zhruba deset kilometrů do libanonského území a má údajně tvořit nárazníkovou zónu, kde Izrael nyní okupuje desítky libanonských vesnic.
Válka mezi Izraelem a Hizballáhem začala 2. března, kdy libanonské hnutí zaútočilo na sousední zemi v odvetě za izraelsko-americké útoky na Írán. Izrael na ostřelování odpověděl rozsáhlými odvetnými vzdušnými údery v různých částech Libanonu a pozemní invazí na jihu země, kde okupuje přes 20 libanonských obcí.
Mezi Izraelem a Libanonem od 16. dubna trvá původně desetidenní příměří, které bylo minulý čtvrtek prodlouženo o další tři týdny, jak oznámil americký prezident Donald Trump. Izraelské útoky si od 2. března v Libanonu podle místních úřadů vyžádaly životy více než 2500 lidí. Od začátku křehkého příměří podle AFP zemřelo v Libanonu nejméně 40 lidí.
