Sankce mají postihnout stovky Rusů. Němci zmrazili plynovod Nord Stream 2

Už krátce poté, co ruský prezident Vladimir Putin v pondělí uznal nezávislost povstaleckých republik na jihovýchodě Ukrajiny, zareagovaly západní země ohlášením nových sankcí.

Z jejich pondělních oznámení se nejprve zdálo, že s tvrdšími postihy počítají až po případné ruské invazi na území pod kontrolou ukrajinské vlády. Během úterý se však ukázalo, že Evropa chce vystoupit proti Rusku s větší smělostí.

Návrh sankcí, který připravila Evropská komise pro jednání ministrů z členských zemí EU, míří například proti asi 350 poslancům ruského parlamentu, kteří podpořili uznání povstaleckých republik na Donbasu, nebo proti bankám, které na odtržených územích financují vojenské operace.

Postihy jsou založeny hlavně na zmrazení majetku a zákazu cestování do EU. Podle návrhu by se měl také omezit přístup ruského režimu na finanční a kapitálové trhy Unie.

O konkrétní podobě sankcí mají rozhodnout ministři EU během odpoledne. Názory některých členských států jsou zdrženlivější, většina velvyslanců však s navrženými postihy dopoledne souhlasila. Mezi zastánce tvrdších sankcí patří i Česko.

Už v předstihu vyrukovalo s první konkrétní sankcí Německo, když přerušilo schvalovací proces pro nový plynovod Nord Stream 2, který je většinově pod kontrolou ruského koncernu Gazprom.

Německé ministerstvo hospodářství stáhlo z regulačního síťového úřadu příslušnou dokumentaci k tomuto projektu. Podle německého kancléře Olafa Scholze došlo k „dramatické změně situace“, která si vyžaduje přehodnocení celé věci.

„Bez certifikace Nord Stream 2 samozřejmě nemůže být uveden do provozu,“ poznamenal Scholz.

Ze strany Berlína jde o překvapivě rozhodný krok. Německo získává většinu zemního plynu právě z Ruska a dodávky z nového plynovodu postaveného po dně Baltu měly zemi usnadnit přechod od uhlí a jádra k ekologičtějším zdrojům energie. Sám Scholz se pak dosud zdráhal otevřeně připustit, že by jeho vláda dala Nord Streamu 2 kvůli ruské agresivní politice „stopku“.

Důrazně na kroky Ruska odpověděla v úterý také britská vláda, která uvalila sankce na pět ruských bank a tři oligarchy spjaté s Kremlem.

Premiér Boris Johnson v projevu před Dolní sněmovnou oznámil, že sankce se týkají bank Rossiya, Jenn Bank, General Bank, Promsvyazbank a Black Sea Bank. Zmrazení účtů a zákaz vstupu do Británie pak dopadá na Borise Rotenberga a jeho synovce Igora Rotenberga, jejichž podnikání je navázáno na koncern Gazprom. Třetím postiženým je Gennadij Timčenko, který podniká v plynárenství nebo petrochemii.

První sankce už oznámily také Spojené státy. Prezident Joe Biden podepsal exekutivní příkaz, jenž Američanům zakazuje investovat nebo obchodovat v separatistických regionech na východě Ukrajiny. Příkaz také umožňuje uvalení sankcí na jakoukoli osobu odhodlanou působit v této části Ukrajiny.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov reagoval na informace o chystaných sankcích slovy, že Moskva s nimi počítá. „Víme, že Západ uvalí na Rusko sankce v každém případě, ať už s příčinou, nebo bez ní,“ řekl Lavrov podle agentury RIA Novosti.

S jakými dalšími sankcemi proti Rusku se počítá v Bruselu, naznačila v neděli večer šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

„Pokud Vladimir Putin začne válku, odpovíme tou nejmocnější pákou, kterou máme – hospodářskými a finančními sankcemi, protože hospodářství je slabým místem Ruska,“ řekla pro německou televizi ARD. „Finanční sankce by znamenaly, že Rusko bude prakticky odstřiženo od mezinárodních finančních trhů,“ uvedla předsedkyně Evropské komise.

Hospodářské sankce by se podle ní týkaly „veškerého zboží, které Rusko nutně potřebuje, aby mohlo modernizovat a diverzifikovat své hospodářství, a které vyrábíme, jsme v něm globálně dominantní a které Rusko není schopno nahradit“.

Aktualizace 15:05: Celkově upraveno, doplněny aktuální a podrobnější informace o sankcích.