Hlavní obsah
Online

Ukrajinský prezident povolal zálohy, mobilizaci zatím nechce

Podívejte se na brífink po jednání krizového štábu. Hovořil Martin Dvořák, náměstek ministra zahraničních věcí.Video: ČTK

 

Reklama

22. 2. 6:30
aktualizováno • 22. 2. 23:21

Dění na Ukrajině sledujeme v on-line reportáži.

Článek

Nejdůležitější události

– Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí uznal nezávislost lidových republik vyhlášených proruskými separatisty na východě Ukrajiny. Podle vůdce doněckých separatistů Denise Pušilina Rusko uznalo nezávislost republiky v hranicích celé Doněcké oblasti, tedy i s územími, která vzbouřenci nekontrolují.

- Putin se v úterý vyslovil pro demilitarizaci Ukrajiny, která by se sama zřekla ambicí vstoupit do NATO a stala se neutrální. „Po zuby ozbrojená země s jadernými ambicemi je naprosto nepřijatelná,“ řekl Putin před novináři. „V případě nezbytnosti splníme všechny přijaté závazky,“ řekl ohledně vojenské pomoci Doněcké a Luhanské lidové republice, vytvořených na jaře 2014 proruskými separatisty v Donbasu na východě Ukrajiny.

– Ukrajina možná přeruší vztahy s Ruskem, oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyzvalo ho k tomu ministerstvo zahraničí.

– První sankce vyhlásily Spojené státy a Velká Británie, připravuje je také Evropská unie. Sedmadvacítka navrhuje přijetí sankcí vůči ruským představitelům i ruským bankám, které financující vojenské operace v samozvaných republikách, stejně jako omezit přístup ruského režimu na finanční a kapitálové trhy EU.

– Česko žádá co nejtvrdší postihy. „Jsme připraveni prosazovat co nejtvrdší a nejradikálnější podobu, aby bylo jasné, že Rusko si tohle nemůže dovolit,“ prohlásil náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák (STAN).

– Německo zastavilo proces schvalování kritizovaného plynovodu Nord Stream 2, který spojuje zemi s Ruskem po dně Baltského moře. Projekt podle kancléře Olafa Scholze nemůže v současné krizi pokračovat, informuje DW.

  • Přehled sankcí: Takto Západ odpověděl Rusku

    Západ odpověděl na pondělní uznání nezávislosti povstaleckých republik na jihovýchodě Ukrajiny ruským prezidentem oznámením sankcí proti Rusku a jeho občanům. Jejich přehled najdete v následujícím článku.

  • Ukrajinský prezident povolal zálohy, všeobecnou mobilizaci prozatím vyloučil

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvedl, že povolá část vojáků v záloze na mimořádné cvičení, všeobecnou mobilizaci ale zatím vyloučil, uvedla agentura Reuters. „V současnosti nevidím potřebu všeobecné mobilizace,“ uvedl Zelenskyj v televizním projevu.

    Vydal však dekret, kterým povolává část vojáků v záloze na mimořádné cvičení. Ti by měli doplnit pravidelné armádní jednotky. Ukrajinský prezident také oznámil, že v zemi nechá zřídit výcviková střediska pro vojáky v záloze, a vyzval ke zlepšení bojové připravenosti armády.

    Zelenskyj dnes uvedl, že zvažuje přerušení diplomatických vztahů s Moskvou na návrh ukrajinského ministerstva zahraničí. Zároveň prohlásil, že nevěří, že vypukne plnohodnotná válka s Ruskem. Pokud by se tak ale stalo, hlava státu by vyhlásila stanné právo.

  • Spojené státy přesunou více vojenské síly do oblastí blíže Rusku

    Pentagon přesune stíhačky F-35s, útočné helikoptéry AH-64 a 800 vojáků do oblastí blíže Rusku. Tímto krokem chtějí Spojené státy ujistit partnery v NATO o soudržnosti aliance a zároveň odradit od možné další agrese uprostřed toho, co Bílý dům nazval začátkem ruské invaze na Ukrajinu.

  • Anketa z demonstrace na podporu Ukrajiny v Praze

    V úterý večer se v Praze na Václavském náměstí sešlo několik tisíc lidí, aby vyjádřili podporu Ukrajině. Mezi přítomnými byli Ukrajinci žijící v Česku, ale i Rusové a Češi.

    Dav zaplnil celou vrchní třetinu Václavského náměstí. Mezi lidmi vlály vlajky ukrajinské modro-žluté, ale i vlajky Evropské unie a sem tam červeno-bílé barvy svobodného Běloruska. Demonstraci svolal v průběhu úterý spolek Milion chvilek pro demokracii.

    Proč lidé na Václavské náměstí vyrazili, se dozvíte v článku níže.

  • Obrazem: Fotky z Luhanské oblasti

    Rusko uznalo lidové republiky v hranicích Doněcké a Luhanské oblasti. Podle Putina se veškeré sporné otázky mají vyřešit dialogem mezi Kyjevem a vedením donbaských republik. Do oblasti míří „mírové posily“.

  • Biden přidal další sankce, je podobně přísný jako Británie a EU

    Americký prezident Joe Biden dnes podobně jako evropští lídři oznámil první sadu protiruských sankcí v reakci na kroky Moskvy, které považuje za začátek ruské invaze na Ukrajinu. Postihy se v tuto chvíli týkají dvou ruských bank nebo vybraných ruských oligarchů. Podle amerického prezidenta Rusko zaplatí ještě vyšší cenu, pokud bude pokračovat v agresi. „Začnu uvalovat sankce dalece přesahující kroky, které jsme s našimi spojenci a partnery uplatnili v roce 2014,“ uvedl šéf Bílého domu v odkaze na opatření přijatá po ruské anexi Krymu.

  • Mapa oblasti, která zobrazuje postavení ruských pozemních jednotek

    Mapa ukazuje sporné hranice separatistických oblastí na východě Ukrajiny a rozmístění ruských základen a vojsk.

    Foto:

    Na mapě je znázorněno rozmístění ruských pozemních jednotek a také umístění leteckých a námořních základen.

  • Poslanci řešili i gruzínské zkušenosti s ruskou agresí

    Členové výboru pro obranu Poslanecké sněmovny dnes na uzavřeném setkání jednali s šéfem zahraničního výboru gruzínského parlamentu Nikolozem Samkharadzem. Tématem číslo jedna pro politiky byly vztahy s Ruskem. Gruzie si totiž před 14 lety prošla stejnou zkušeností, jakou si nyní prochází Ukrajina.

    Informoval je třeba o tom, že i když Vladimir Putin začal stahovat vojáky k hranicím s Ukrajinou, ti u gruzínských hranic stále zůstávají. „Kolem Abcházie a Jižní Osetie je 10 tisíc ruských vojáků, dalších 10 tisíc v Arménii. Rusko má u hranic s Gruzií rozložené ofenzivní zbraně a naprosto ovládá Černé moře,“ popsal Seznam Zprávám místopředseda výboru pro obranu Josef Flek (STAN) téma, které s gruzínským kolegou poslanci probírali.

    Poslanci diskutovali také o přetrvávajícím zájmu Gruzie vstoupit do NATO, což v současné situaci nabírá na naléhavosti. Samkharadze podle Fleka vyjádřil obavu, že Rusko chce Ukrajině a Gruzii zabránit vstoupit do NATO. „Gruzie cítí, že má Aliance obavu udělat odvážný krok a do NATO je přijmout, proto je nechává na čekací listině. Gruzie přitom udělala velké kroky ke splnění podmínek vstupu,“ prozradil poslanec.

  • Stovky lidí se sešly v centru Prahy, aby vyjádřily solidaritu s Ukrajinou

    Několik stovek lidí se dnes sešlo v centru Prahy, aby vyjádřilo solidaritu s Ukrajinou a jejími občany. Akci svolal spolek Milion chvilek a další hnutí. Ruský prezident Vladimir Putin podle nich ohrožuje životy ukrajinských občanů a schovává válku za mírovou misi.

    Demonstraci na Václavském náměstí zahájila po 19:00 píseň Say No to the Devil (Řekni ďáblovi ne) písničkáře Svatopluka Karáska. Protestující s sebou mají vlajky EU, NATO a Ukrajiny. Účastníci také napsali na zem křídou vzkaz Sláva Ukrajině.

  • Ukrajinská hřivna klesla k dolaru nejníže za sedm let

    Ukrajinská hřivna se dnes dostala pod tlak kvůli prudkému vyhrocení napětí s Ruskem. Kurz hřivny k dolaru se propadl až na 29,1196 za dolar, což byla nejnižší hodnota od roku 2015, kdy byla země na pokraji bankrotu, upozornila agentura Reuters.

    Od konce října, kdy se konflikt s Moskvou vyostřil, oslabila hřivna o téměř deset procent. Analytik Scope Ratings Dennis Shen varoval, že další eskalace by mohla vyvolat tlak na úvěrový rating Ukrajiny. „Stále je k dispozici řada scénářů, včetně těch, které podporují snížení napětí, za předpokladu, že budou pokračovat jednání,“ uvedl Shen. Vzhledem k posledním akcím Ruska se však naděje na takový vývoj snižuje.

  • Jak Rusko lže a internet ho usvědčuje

    S eskalujícím napětím na ukrajinsko-ruských hranicích se zvyšuje i počet zpráv, fotografií a videí na sociálních sítích, které mají za cíl ovlivnit pohled společnosti na současnou vyhrocenou situaci. Často však jde o manipulace. Více se dozvíte v následujícím článku.

  • EU se jednomyslně shodla na sankcích proti Rusku

    Státy Evropské unie se dnes jednomyslně shodly na přijetí sankcí proti Rusku kvůli porušení svrchovanosti Ukrajiny. Po jednání ministrů zahraničí členských zemí to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Na dosavadní sankční seznam podle něj přibudou více než tři stovky poslanců Státní dumy, kteří navrhli uznání nezávislosti separatistických území na východě Ukrajiny. Sankce postihnou také na dvě desítky dalších činitelů či subjektů. EU zároveň potrestá ruské banky a omezí přístup ruského režimu na finanční a kapitálový trh Unie, uvedl Borrell. Unie rovněž omezí obchod se zmíněnými regiony Donbasu.

  • Putin: Rusko uznalo lidové republiky v hranicích Doněcké a Luhanské oblasti

    Rusko uznalo povstalecké republiky v Donbasu na východě Ukrajiny v hranicích stanovených jejich ústavami, což odpovídá celé Doněcké a Luhanské oblasti. Vyplývá to z dnešního prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina před novináři.

    Většinu tohoto území ovšem nyní kontroluje Kyjev. Podle Putina se veškeré sporné otázky mají vyřešit dialogem mezi Kyjevem a vedením donbaských republik. Kyjev dosud odmítal přímá jednání s vůdci separatistů, které označoval za „loutky Moskvy“. Povstalecké republiky ukrajinské vedení považuje za „Ruskem dočasně okupovaná území“, podobně jako anektovaný Krym.

  • Ruští senátoři schválili Putinovu žádost o souhlas s nasazením vojsk v cizině

    Rada federace, horní komora ruského parlamentu, dnes schválila žádost prezidenta Vladimira Putina o souhlas s nasazením ruských vojsk v cizině v souvislosti se situací v Donbasu, uvedla agentura TASS. Příslušné usnesení schválili senátoři jednomyslně, hlasy 153 přítomných.

    Příslušný dokument, který vstoupil v platnost okamžikem schválení, ponechává na prezidentovi, aby stanovil početnost nasazených jednotek, jejich úkoly a dobu pobytu v cizině.

    Stalo se tak poté, co ruský parlament potvrdil rozhodnutí prezidenta Putina uznat nezávislost povstaleckých republik v Donbasu, kam šéf Kremlu již v pondělí večer vyslal ruské jednotky.

  • Putin chce demilitarizovanou a neutrální Ukrajinu

    Ruský prezident Vladimir Putin se dnes vyslovil pro demilitarizaci Ukrajiny, která by se sama zřekla ambicí vstoupit do NATO a stala se neutrální. „Po zuby ozbrojená země s jadernými ambicemi je naprosto nepřijatelná,“ řekl Putin před novináři.

    „V případě nezbytnosti splníme všechny přijaté závazky,“ řekl ohledně vojenské pomoci Doněcké a Luhanské lidové republice, vytvořených na jaře 2014 proruskými separatisty v Donbasu na východě Ukrajiny. V pondělí šéf Kremlu podepsal výnosy o uznání nezávislosti těchto republik.

  • Rusko podle Čaputové podniklo proti Ukrajině akt vojenské agrese a okupaci

    Rusko podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové vůči Ukrajině podniklo akt vojenské agrese a okupaci. Řekla to v reakci na uznání nezávislosti dvou separatistických republik na východě Ukrajiny ze strany Moskvy a následné vyslání ruských vojáků na tato území.

    „Jde o připravované, záměrné, nevyprovokované a neospravedlnitelné porušení mezinárodního práva a územní celistvosti ze strany Ruska…, které Slovensko ostře odsuzuje,“ uvedla Čaputová v dnes zveřejněném prohlášení.

    Čaputová znovu odmítla požadavky Ruska, aby se bezpečnostní garance zemí střední a východní Evropy vrátily před rok 1997. „Severoatlantická aliance by fakticky přestala garantovat i naši bezpečnost,“ řekla slovenská prezidentka. „Tento požadavek je pro nás i pro všechny další země střední a východní Evropy nepřijatelný, protože bychom se vzdali části naší suverenity,“ uvedla.

  • Medveděv: Evropané budou brzy platit za plyn dvakrát tolik než doposud

    Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv okomentoval dnešní rozhodnutí německého kancléře Olafa Scholze o zastavení certifikace plynovodu Nord Stream 2, který je většinově pod kontrolou ruského koncernu Gazprom. Evropané podle něj budou brzy platit 2 tisíce eur za tisíc krychlových metrů zemního plynu. Současná cena se na trzích pohybuje okolo 800 eur za tisíc krychlových metrů.

Sdílejte článek

Hlavní zprávy