Článek
Jihokorejský odvolací soud ve středu zvýšil trest někdejšímu prezidentovi Jun Sok-jolovi z pěti na sedm let vězení mimo jiné za maření výkonu úřední moci, když loni bránil úřadům ve vykonání zatykače. Jeho právníci podají další odvolání, napsala agentura Reuters.
Rozsudek souvisí s Junovým předloňským vyhlášením stanného práva, kvůli němuž byl v únoru odsouzen na doživotí. Verdikt přichází den poté, co odvolací soud také zvýšil trest exprezidentově manželce Kim Kon-hi za manipulaci s akciemi a korupci z 20 měsíců na čtyři roky.
Protikorupční úřad po vyhlášení mimořádného stavu v prosinci 2024 prezidenta třikrát předvolal k výslechu, ani na jeden se ale nedostavil, proto na něj byl vydán zatykač. Pracovníci úřadu se Juna snažili 3. ledna následujícího roku odvést k výslechu, zabránila jim v tom ale prezidentská služba. Vyšetřovatelům se Juna podařilo zadržet na druhý pokus 15. ledna.
Soud první instance letos 16. ledna odsoudil 65letého Juna k pěti letům vězení za maření výkonu úřední moci, falšování úředních dokumentů a nerespektování právních kroků vztahujících se na vyhlášení stanného práva. Odsouzený se odvolal a soud jej dnes shledal vinným mimo jiné z toho, že využil prezidentskou službu, aby bránila úřadům v jeho zatčení. Podle agentury AFP při vyslechnutí rozsudku neprojevil téměř žádné emoce.
„Obžalovaný se nejen snažil bránit vydání, ale také vydal nezákonné pokyny příslušníkům prezidentské bezpečnostní služby, kteří jsou státními úředníky, a pokusil se je využít jako soukromou stráž pro vlastní osobní ochranu,“ řekl podle AFP soudce a tyto činy označil za „zcela zavrženíhodné“.
Obě strany se odvolaly: zatímco Jun tvrdil, že zatykače na něj vycházely z nezákonného vyšetřování, zvláštní prokurátoři požadují za „závažnost“ jeho činů desetileté vězení. Nynější případ je jedním z osmi trestních procesů vedených proti Junovi.
Exprezident byl 19. února odsouzen na doživotí za stanné právo, jímž se měl dopustit vzpoury. Prokuratura pro něj také minulý pátek navrhla dalších 30 let odnětí svobody za napomáhání nepříteli za to, že měl nařídit dronovou operaci nad Pchjongjangem, aby eskaloval napětí s KLDR a vytvořil si záminku pro vyhlášení mimořádného stavu.
Jun Sok-jol vyhlásil stanné právo 3. prosince 2024 kvůli údajným sympatiím opozice vůči Severní Koreji a protistátní činnosti opozičních představitelů. Jen několik hodin poté se však proti prezidentovu kroku postavil parlament, výjimečný režim nakonec zrušila vláda. Poslanci pak Juna 14. prosince zbavili pravomocí a ústavní soud jej z funkce odvolal loni 4. dubna.
Soud prvního stupně 28. ledna shledal 53letou Kim částečně vinnou z přijetí luxusního zboží, uložil jí pokutu 12,8 milionu wonů (přes 180 000 Kč) a poslal na rok a osm měsíců do vězení. Odvolací soud ji v úterý shledal vinnou také z napomáhání při manipulaci s akciemi a trest zvýšil na čtyři roky a pokutu na 50 milionů wonů.
Jedním z důvodů k vyhlášení stanného práva mohla být podle agentury AP řada obvinění, kterým první dáma čelila. Exprezident opakovaně odmítal výzvy k vyšetřování své ženy, které označoval za nepodložené politické útoky.
