Hlavní obsah

Případ klimatické výhry alpských seniorek je podobný českému, říká expertka

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Profimedia.cz

Švýcarské klimatické aktivistky slaví vítězství u Evropského soudu pro lidská práva, 9. dubna.

Reklama

Vítězství švýcarských seniorek, jejichž klimatickou stížnost uznal ESLP, podle právničky Evy Balounové znamená uznání základní myšlenky klimatických žalob, což může věštit úspěch dalších podobných stížností.

Článek

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) podle odbornice na právo životního prostředí Evy Balounové z Ústavu státu a práva AV ČR úterními verdikty ve třech historicky prvních případech klimatických žalob uznal jejich základní myšlenku. A to i přesto, že vyhověl jen jedné z nich.

Zajímavé bude podle Balounové sledovat i reakci Nejvyššího správního soudu ve věci české klimatické žaloby. „I žalobci v českém případě totiž upozorňují, že Nejvyšší správní soud sám připustil, že případ švýcarských seniorek je tomu českému podobný,“ řekla Balounová v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Soud sice vyhověl jen jedné žalobě ze tří. Dá se ale přesto říct, že na tu hlavní otázku, jestli vlády mohou porušovat lidská práva tím, že nedělají dost pro snížení emisí, odpověděl kladně?

Ano, je to tak. Chápu to stejně, protože soud vlastně souhlasil, že Úmluva o ochraně lidských práv se vztahuje i na ochranu před změnou klimatu a státy mají povinnost před ní své občany chránit. Ty neúspěšné stížnosti zamítl z procesních důvodů.

Verdikty ESLP v prvních klimatických žalobách

ESLP v úterý uznal vítězství švýcarských seniorek žalujících jejich vládu za porušování lidských práv kvůli nečinnosti ve snižování emisí. Stížnost mladých Portugalců zamítl, protože ti ještě nevyčerpali všechny možnosti stížností ve vnitrostátním soudnictví. Případ stížnosti francouzského europoslance zamítl, protože politik Damien Carême už nebydlí v oblasti ohrožené zvyšováním hladiny oceánů a nelze ho považovat za oběť.

Případ jsme konkrétněji popsali v tomto článku:

Co to tedy znamená? Vzniká tím nějaký precedent?

Tak bych to úplně neřekla. ESLP precedenty nevytváří a každý další případ bude posuzovat zvlášť a znovu. Je ale samozřejmě pravda, že jde o jeho první vyjádření k této otázce, které je důležité a může nějakým způsobem nastavovat kurz. Myslím si, že až dojde na další případy, které už se u ESLP hromadí, tak ty, kde bude jasná a dobrá argumentace, uzná.

A co dopad na vnitrostátní soudy napříč Evropou? Už loni jste mi k tomu říkala, že by se to mohlo dotknout i české klimatické žaloby, protože v ní Nejvyšší správní soud poukázal na to, že si je vědom, že stížnosti už jsou u ESLP, ale že se zatím čeká na rozhodnutí.

To bude samozřejmě velmi zajímavé. I samotní žalobci v českém případě totiž upozorňují, že Nejvyšší správní soud sám připustil, že případ švýcarských seniorek je tomu českému podobný.

Jak může na verdikt reagovat samotná švýcarská vláda?

Švýcarsko dlouho nemělo klimatický zákon, kde by mělo definováno přísné klimatické cíle, ale nakonec ho loni v létě v referendu schválilo.

Myslím si tedy, že oni budou teď argumentovat tím, že nyní už klimatický zákon mají. Je možné, že ho budou muset novelizovat nebo konkretizovat, ale myslím si, že mají štěstí v tom, že mohou říct, že se jim podařilo něco udělat ještě předtím, než byl případ u soudu vyřešen.

Jak reagovalo Švýcarsko?

Švýcarsko den po oznámení verdiktu oznámilo, že přispěje 135 miliony franků (skoro 3,5 miliardy korun) do mezinárodního Zeleného klimatického fondu.

Rozhodnutí soudu nicméně v zemi podle ČTK vzbudilo spíš odmítavé reakce. „Například nejsilnější politická strana alpské země nacionálně-konzervativní Švýcarská lidová strana (SVP) rozsudek označila za ‚nepřijatelný‘ a ‚skandální‘ a vyzvala, aby Švýcarsko vystoupilo z Rady Evropy. Právě Parlamentní shromáždění Rady Evropy soudce Evropského soudu pro lidská práva volí,“ napsala ČTK.

Dalo se očekávat, že by v rozhodnutí soudu zazněly i nějaké konkrétní kroky, které má švýcarská vláda učinit, aby lidská práva neporušovala?

Myslím si, že ne. Soudy v rámci dělby moci budou vždy zůstávat spíš u toho, že prostě rozhodnou, že je třeba konání nějakého státu nedostatečné a že by měl dělat víc.

Mohou třeba dodat, že by se mělo směřovat například ke klimatické neutralitě a mít k tomu nějaká realistická opatření a krátkodobé cíle, ale víc se asi čekat nedá. Jestli se opatření udělají například v energetice, zemědělství, dopravě atd., tak to už je na vládě a na zákonodárcích. Nelze očekávat, že by do toho soudy chtěly mluvit.

Bylo to rozhodnutí směrem k vládám spíš přísné, nebo mírné?

Osobně si myslím, že ESLP se snaží být spíš opatrný a drží se procesních pravidel. Myslím si, že měl například možnost dát těm stěžovatelům z Portugalska výjimku a nemusel případ zamítat s tím, že ještě nevyčerpali všechny vnitrostátní možnosti. Na druhou stranu ale v té základní otázce, jak už jsme řekli, stížnosti vyhověl a uznal ji.

Řekla byste, že se tím rozhodnutím klimatické žaloby přiblížily k tomu, že by mohly být skutečně nástrojem k významným změnám?

O tom, jaký klimatické žaloby mají nebo nemají vliv, se vedou dlouhé akademické debaty. Řekla bych k tomu asi to, že ESLP tomu nezavřel dveře a šel tomu trochu naproti.

Na druhou stranu se nedá říct, že by udělal něco skutečně přelomového. Je jasné, že v právním prostředí se o tom jako o přelomu mluvit bude, ale vidím to spíš jako mírný pokrok. Za přelomové zastání se ochrany změny klimatu by se dalo považovat, kdyby ESLP vyhověl portugalské stížnosti.

Reklama

Doporučované