Článek
V souvislosti s tři měsíce trvající kompletní blokádou Pásma Gazy a návaznou hrozbou hladomoru začaly některé evropské státy přehodnocovat bezvýhradnou podporu kroků Izraele. To však netrvalo příliš dlouho. V pátek 13. června Izrael zaútočil na íránská jaderná zařízení. Prudká eskalace trvala dva týdny. Došlo během ní k přímému zapojení Spojených států a k íránskému bombardování americké vojenské základny v Kataru, stejně jako k silným obavám, zda se svět nenachází na počátku globálního konfliktu.
Vyhrocenou situaci náhle ukončilo křehké příměří. Nezdá se ale, že by se nyní mezinárodní pozornost opět vracela k Pásmu Gazy, kde během izraelsko-íránského konfliktu došlo k zásadnímu zhoršení situace.
Jen od chvíle, kdy na Teherán dopadly první bomby, bylo v Gaze zavražděno podle tamních zdrojů minimálně 870 lidí. Několik stovek z nich pak přímo na výdejních místech izraelsko-americké organizace Gaza Humanitarian Foundation (GHF). Činnost nadace, jež byla zahájena teprve v polovině května, byla ve čtvrtek 26. června z nařízení Benjamina Netanjahua dočasně pozastavena. Izraelský premiér jako obvykle tvrdí, že jeho rozhodnutí souvisí s aktivitami Hamásu.
Je ovšem naprosto zásadní věnovat pozornost dosavadnímu fungování GHF. Za jakých okolností organizace vznikla a jaké kontroverze se s ní pojí? A proč nahradila předchozí strukturu humanitárního sektoru?
Kde se vzala Gaza Humanitarian Foundation?
Ihned po zahájení činnosti GHF odmítly ostatní humanitární subjekty jakoukoliv možnost spolupráce a nadaci z celé řady důvodů hlasitě kritizují.
Vytýkají jí jednak naprostý nedostatek zkušeností, projevující se v neefektivním plánování a v neschopnosti vybudovat adekvátní infrastrukturu. V praxi to znamená například distribuci nevhodných potravin, jako je rýže nebo suché fazole, jejichž příprava je v místních podmínkách pro většinu obyvatel nemožná.
Kritika se snáší i na netransparentní financování i podivné okolnosti vzniku nadace. Při oficiálním založení na konci loňského roku se organizace pokoušela zaštiťovat známými jmény humanitárního sektoru, s nimiž to ale nebylo konzultováno a od nadace se ostře distancovala. Dle některých zdrojů současně plán na ustanovení instituce, která by spojovala distribuci humanitární pomoci s militarizovaným dohledem, začal vznikat již na konci roku 2023, tedy bezprostředně po vypuknutí války v Pásmu Gazy. Tato skutečnost naznačuje skutečný účel organizace, na kterém se shoduje většina odborné veřejnosti – a tím je participace na etnickém čistění Gazy.
Po téměř dvou letech opakování, že vojenské operace směřují k záchraně rukojmích unesených během útoku ze 7. října 2023 či ke kompletnímu zničení hnutí Hamás, již nyní vysocí izraelští političtí představitelé otevřeně hovoří o cíli území Pásma Gazy převzít a jeho obyvatele vysídlit.
Územní organizace výdejních center GHF tomuto účelu plně odpovídá. Dle mluvčí UNICEF jejich lokalizace pouze na jihu země staví obyvatele před nutnost volby mezi vysídlením a smrtí. V jižní části Pásma se také nachází hraniční přechod Rafah, kterým by měli Palestinci z Gazy odcházet do Egypta. Dále situace dává izraelské armádě možnost pokračovat v rozšiřování okupace v severních regionech.
Přímo na výdejních místech již bylo izraelskými vojáky, kteří distribuci kontrolují, zabito již 400 lidí a číslo dále rychle roste. Palestinci sem často putovali i několik hodin pěšky, aby pro své rodiny obstarali jídlo, a místo něj našli smrt. Ti, kteří nebyli přímo zastřeleni při čekání v oplocených koridorech, jež mnozí přirovnávají ke koncentračním táborům, často kolabují. Většina mezinárodně uznávaných organizací tato místa označuje za smrtelné pasti nebo za divadlo krutosti.
Izrael a Spojené státy stále tvrdí, že se snaží maximálně participovat na podpoře civilního obyvatelstva, ač oba státy nesou přímou zodpovědnost za jejich utrpení. Gaza Humanitarian Foundation jakožto přímý komplic tohoto jednání současně vstupuje do prostoru, v němž byla téměř dokonána destrukce předchozích humanitárních struktur.
Proč v Gaze není co jíst?
Na humanitárních prostředcích byla v důsledku dlouhodobé blokády pásma závislá většina obyvatel. Během posledních 20 měsíců byla navíc zničena převážná většina zemědělské půdy i pro Gazu zásadní rybářská infrastruktura. I proto má blokování humanitární pomoci tak devastující dopady.
Systematická destrukce sítí humanitárního sektoru v Gaze začala ze strany Izraele bezprostředně po útoku 7. října 2023. Jedním ze zásadních kroků byla snaha o diskreditaci organizace UNRWA rozšířením pomluvy, že se stovky jejích pracovníků zúčastnily útoků Hamásu. Následné vyšetřování potvrdilo, že nějaké navázání na teroristické hnutí se mohlo týkat devíti zaměstnanců z 13 tisíc osob pracujících pro organizaci přímo v Gaze. Přes to všechno však mnoho evropských států dočasně pozastavilo financování jednoho z nejzásadnějších humanitárních subjektů v zemi a Izrael následně zakázal jeho působení i na Západním břehu.
V dalších měsících pak byly několikrát napadeny humanitární konvoje i skladiště pomoci. Vzpomenout je možné například útok na vozy World Central Kitchen, při němž bylo zabito sedm jeho pracovníků. Celkem stálo zapojení do pomoci místním obyvatelům život přes 400 pracovníků. Lékaři bez hranic tak Pásmo Gazy označují za masový hrob nejen pro místní lidi, ale i pro všechny, kteří jim pomáhají.
Kdo přinese svědectví?
Zabíjení humanitárních pracovníků a znemožňování jejich práce vedou také k úbytku potenciálních svědků současných událostí. Sdílení reality se stává stále obtížnějším pro místní obyvatele, kteří se tak snaží činit pomocí sociálních sítí. Izrael však v posledních týdnech na několik dní odstřihl Gazu kompletně od internetu, zprávy se tak dařilo odesílat pouze těm, jimž se podařilo získat eSIM kartu, které darují lidé ze zahraničí.
Zásadními svědky se tak v posledních týdnech stávají zahraniční pracovníci ve zdravotnictví, kteří do válečné zóny vyjíždějí na mise. Zahraničním reportérům je vstup do země zcela znemožněn. Místní reportéři, kteří dále pracují v zásadně ztížených podmínkách, včetně stanice Al-Džazíra, jsou vystaveni diskreditaci a označováni za propagandistické. Izrael byl v roce 2024 zodpovědný za smrt většiny novinářů na celém světě, celkově až 70 procent z nich, tedy výrazně více než Rusko.
Stejně jako v případě všech kontroverzních kroků Izrael obhajuje nutnost centralizace a militarizace distribuce humanitární pomoci činností Hamásu. Tvrzení, že veškerá pomoc je hnutím systematicky rozkrádána, nyní ostatně vedlo k dočasnému zastavení činnosti GHF a další blokádě zahraničních přechodů.
I přesto, že je ověřování informací z místa velmi složité, neexistují přímé důkazy, které by tvrzení izraelského premiéra dokládaly. Ač není pochyb, že část prostředků končí v rukou gangů operujících na území Gazy, z dostupných zdrojů vyplývá, že většina z nich patří ke skupinám, které Izrael aktivně ozbrojuje za účelem destabilizace Hamásu. Podobně jako v minulosti vyzbrojoval Hamás kvůli destabilizaci Fatahu. A všichni vidíme, jak to dopadlo.
Kdy toho bude dost?
V současnosti to tedy vypadá, že momentální zastavení operací GHF souvisí jednak s vršící se kritikou organizace a také s rozhodnutím pokračovat v cíleném hladovění Palestinců. Většina evropských zemí ve strachu z obvinění z antisemitismu tradičně nic nenamítá. S výjimkou Španělska, jehož premiér Pedro Sánchez volá po zastavení genocidy a spolu s Irskem tlačí na Evropskou unii, aby ukončila asociační dohody s Izraelem.
Politická reprezentace České republiky nadále stojí po boku Izraele, případně příhodně mlčí. Pokud ale změnu kurzu neovlivní stovky zabitých lidí, kteří se jenom pokoušeli získat jídlo na stanovištích určených k tomuto účelu, je jen těžké si představit, jaký jiný zločin proti lidskosti by mohl tento postoj zvrátit.