Článek
Člověku zatrne hrůzou, když slyší argumentaci Mezinárodního olympijského výboru (MOV), ale i jiných organizací, jako třeba hokejové federace IIHF, že na mezinárodních soutěžích by měla být opět umožněna účast ruských sportovců.
MOV před týdnem vyjádřil souhlas se startem ruských a běloruských sportovců na nadcházejících asijských hrách s tím, že se tam mohou kvalifikovat pro olympijské hry příští rok v Paříži. A hokejovým světem zase rezonovalo, co prohlásil šéf IIHF Luc Tardif. „Nedovolíme, aby politický tlak ovlivnil naše rozhodnutí. Pořádáme hokejovou soutěž, neřešíme problémy světa,“ řekl Tardif v souvislosti s možnou přítomností Rusů na mistrovství světa příští rok v Praze a Ostravě. „Morálku nezahrnuji do našeho rozhodování,“ doplnil, aby nebylo pochybností.
To je nutné ještě někomu vysvětlovat, že by se v olympijském i hokejovém případě jednalo o nahrávku na smeč Kremlu? Nebo jak moc by se to hodilo režimu, který považuje sport za řekněme divizi své prolhané propagandistické mašinerie obhajující agresi proti Ukrajině?
Funkcionáři MOV a IIHF se ohání klasickým, leč dnes víc než kdy jindy pomýleným tvrzením, že politiku a sport nelze směšovat. Dá se na to říct snad jen toto: Tak to tedy jděte nejdříve vysvětlit do Moskvy a Minsku, než přijmete rozhodnutí, které nebude ničím než ostudně arogantním plivnutím do tváře všech Ukrajinců – zejména pak plivnutím do tváře ukrajinských sportovců, kteří mrznou v zákopech nebo už položili život za obranu své země, a potažmo celé svobodné části Evropy před destrukcí a ujařmením.
Lukostřelec Dmytro Sydoruk a střelec se vzduchovou pistolí Ivan Sydnjak zahynuli v boji. Sportovní tanečnice Darja Kurdelová zemřela při výbuchu. Koncem ledna padli při obraně Bachmutu desetibojař Volodymyr Androščuk a krasobruslař Dmytro Šarpar – zrovna na jeho smrt Mezinárodní olympijský výbor reagoval prohlášením, které tváří v tvář souběžnému otevírání dveří Rusům vyznívá zvlášť cynicky. „Hluboce nás zasáhla zpráva o smrti krasobruslaře Dmytra Šarpara, jenž se účastnil zimních olympijských her mládeže. Podobně nás zasáhly i zprávy o dalších členech ukrajinské olympijské komunity, kteří přišli o život v této válce,“ psalo se ve sdělení Mezinárodního olympijského výboru.
Ten cynismus má však jednu ještě hlubší a odpornější vrstvu. Vždyť Šarpara mohli zabít i někteří z těch, kterým se teď rýsuje, že budou moci brzy vyměnit maskáče opět za dres. Připomeňme slova šéfa ruského olympijského výboru Stanislava Pozdňakova z loňského září. „Službu vlasti považujeme za čest pro každého občana, včetně členů národních týmů,“ podotkl tehdy Pozdňakov v souvislosti s právě vyhlášenou mobilizací. Zkrátka řekl, že od ruských sportovců se čeká, že půjdou bojovat. A oni šli. Ruská snowboardová asociace v září potvrdila narukování dvou svých závodníků. Cyklistický svaz oznámil mobilizaci tří sportovců a jednoho trenéra. Narukoval i krasobruslař Makar Ignatov. Šli, museli jít – zabíjet Ukrajince.
Zřejmě aby se celá věc zamlžila, avizoval teď Mezinárodní olympijský výbor přijetí několika vesměs už z dřívějška známých opatření, směšně výborem nazývaných „tvrdé sankce“. Třeba že se olympijského ceremoniálu patrně nezúčastní zástupci ruské a běloruské vlády. Nebo že se budou muset sportovci z obou zemí podrobovat přísným dopingovým kontrolám a taky se muset – zatím ale MOV neřekl, jak přesně – distancovat od války na Ukrajině.
K poslednímu lze ironicky říct, že i kdyby ruští sportovci museli něco podškrábnout, v Kremlu se tomu budou potají smát asi nejvíc. Tam vědí, že si každý ruský fanoušek doma u televize řekne: Na olympiádě nás šikanují, nedovolí nám ani národní dresy, ale stejně nám ustoupili, pustili nás soutěžit, i když kolem toho byla spousta řečí. Takže je vše v pořádku. Jsme součástí světa a Putin má pravdu, když říká, že jsme velmoc, které se všichni bojí.
Pak už se budou jen počítat medaile. V roce 2021 se v Tokiu konaly poslední letní olympijské hry. Rusové soutěžili pod neutrální vlajkou a v pořadí národů obsadili páté místo se ziskem 71 medailí, z toho 20 zlatých. Z loňské zimní olympiády v Pekingu, která proběhla těsně před vpádem na Ukrajinu, si „neutrální“ Rusové odvezli šest zlatých a celkem 32 medailí. Jen Norové tam dokázali nasbírat víc cenných kovů.
Bylo by skvělé, kdyby na trestuhodný postoj mezinárodních organizací dokázaly adekvátně, tedy neúčastí, reagovat alespoň národní komitéty. Jenže třeba právě Český olympijský výbor včera (ve čtvrtek) oznámil, že bojkot letních her v Paříži příští rok nezvažuje, i kdyby na nich startovali sportovci z Ruska a Běloruska. Kašleme na to ostatní, i pro nás jsou hlavní medaile.
