Hlavní obsah

Kreml sází na „tajnou mobilizaci“. Muže do armády dostává nátlakem

Foto: Repro: Ruské ministerstvo obrany

Ruský diktátor Vladimir Putin objímá vojáka, 20. října 2022.

Ruské úřady se snaží kvůli udržení podpory vyhnout vyhlášení další mobilizace. K zajištění dostatku mužů na frontě tak využívají různé nátlakové techniky, včetně vyhrožování i uplácení.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V ruské společnosti probíhá už měsíce debata o možné mobilizaci kvůli válce na Ukrajině.

Nyní jsou zvěsti ještě více nasnadě, a to kvůli situaci na frontě, kdy invazní armáda v posledních dnech vyrazila do útoku v Charkovské oblasti. A Kyjev pro změnu čeká, až se na bojišti projeví nově schválená západní podpora, především vojenská pomoc z USA.

Režim nicméně okolo povolávání dalších Rusů do zbraně našlapuje. Zejména proto, že první vyhlášení povinného narukování do armády vyvolalo protesty a masový útěk mužů způsobilých k odvodu.

Kreml proto podle odborníků oslovených nezávislým serverem The Moscow Times sází na tzv. tajnou mobilizaci za využití různých nátlakových technik.

Vysoké částky, které většina neuvidí

Zpočátku tajná mobilizace cílila zejména na odsouzence, kterým úřady výměnou za službu slíbily milost a vysoký plat, případně na podvody s pracovními migranty dotlačenými do podpisu vojenské smlouvy.

Do služby ovšem režim v posledních měsících posílá i muže, kteří zrovna procházejí povinným vojenským výcvikem, i když zákony nasazení těchto branců do bojových zón zakazují.

Mnoho z těchto mužů k nástupu lákají vysoké platy a sociální výhody, jiní jsou vystaveni fyzickému násilí a zastrašování.

Strach z mobilizace

Spekulace o další mobilizaci se v Rusku vedou prakticky neustále. S postupujícím časem a ztrátami na Ukrajině se nicméně jeví jako čím dál pravděpodobnější řešení.

„Když Kreml poprvé vyhlásil ‚částečnou‘ mobilizaci v září 2022, úředníci nepřemýšleli o důsledcích a šli do toho po hlavě. Nyní – poté, co čelí odporu veřejnosti – jednají obratněji a vypočítavěji a posílají do první linie ty, kteří to chtějí, a ty, kteří to nemohou odmítnout,“  řekl serveru The Moscow Times právník a vedoucí nevládní organizace pro práva branců Alexej Tabalov.

Dobrovolníci mají při nástupu do armády slíben měsíční plat až 200 tisíc rublů (v přepočtu asi 48 tisíc korun), což je asi trojnásobek celostátního průměru. Pro mnoho mužů, zejména z ekonomicky znevýhodněných regionů, jsou tyto částky a další balíčky sociálních dávek dostatečně dobrým důvodem, proč na frontu jít.

„Taktika lákání mužů k podpisu smlouvy se neustále mění. Přirovnal bych to k opakovanému házení sítě, aby se zjistilo, kdo se do ní může chytit,“ poznamenal Ivan Čuviljajev z občanské iniciativy Ztratit se, která pomáhá mužům vyhýbajícím se vojenské službě.

Nasazení dobrovolníci, ale i ti, kteří se vracejí domů kvůli zranění v boji, si ovšem často stěžují, že slíbenou finanční odměnu nedostali.

Podívejte se na galerii ze cvičení mobilizovaných vojáků

+6

Propaganda i falešné sliby

Další muže si úřady podle lidskoprávních organizací zajišťují skrze podvody, kdy lidem slíbí, že mohou na frontě vypomáhat s praktickými věcmi.

„Typický příběh vypadá asi takhle: Známý mu řekne, že místo narukování může jít sloužit jako kuchař do armády, kde dostane dobrý plat a všechny výhody, které dostávají vojáci v boji,“ vysvětlil Čuviljajev s tím, že pak jsou muži nuceni bojovat.

Jak těžké je se mobilizaci vyhnout?

V oblastech mimo Moskvu a Petrohrad se také regionální úředníci podle organizací zaměřují na muže ze znevýhodněného prostředí, dlužníky či ty, kteří v minulosti spáchali přestupek, a vyhrožují jim dlouhými tresty odnětí svobody na základě smyšlených obvinění. Úřady se tak snaží o splnění regionálních kvót pro nábor vojenských dobrovolníků, které nařídil Kreml.

Své místo má ale i osobní motivace mužů, kterou v nich často buduje propaganda označující vojenskou službu za „opravdovou mužskou práci“, nebo jen touha uniknout osobním problémům.

Doporučované