Hlavní obsah

Krize na Srí Lance je jen první. OSN má seznam zemí „na hraně“

Podívejte se na záběry ze Srí Lanky, kde do klidných protestů v pondělí příznivci Radžapaksů vnesli násilí. Video: EFE, AP

 

Reklama

10. 5. 19:30

Srí Lanka má za sebou rušnou noc a před sebou neblahé vyhlídky. Rezignace premiéra vášně neuklidnila, obří dluh nezalepila ani nevyřešila nedostatek pohonných hmot. Takových zemí „na hraně“ je mnohem více, varují odborníci.

Článek

Před úsvitem se srílanští vojáci vrhli do dramatické operace na záchranu Mahindy Radžapaksy, který v pondělí rezignoval na funkci premiéra. Varovnými výstřely do vzduchu rozháněli tisíce protivládních demonstrantů, kteří vtrhli do jeho oficiální rezidence v Kolombu.

V den, kdy se poklidné protesty přelily v násilí a chaos, zemřelo nejméně 5 lidí a 200 dalších skončilo v nemocnici. Navzdory celostátnímu zákazu vycházení se i v úterý v ulicích hlavního města Kolomba shromáždili demonstranti a pokřikovali hesla před kanceláří prezidenta Gotabaji Radžapaksy.

Pokračovaly také útoky na rezidence politiků. Skupina demonstrantů měla v úterý dopoledne zapálit dům, který údajně vlastní exministr Basil Radžapaksa. Podle srílanských médií dav nejdřív házel kameny a poté pronikl dovnitř.

Po oznámení o rezignaci se Mahinda Radžapaksa nejdřív přesunul do oficiálního sídla v Temple Tree. Demonstranti však věděli, kde ho hledat. „Po operaci před úsvitem byli bývalý premiér a jeho rodina evakuováni armádou do bezpečí,“ uvedl bezpečnostní úředník. „Do areálu demonstranti vhodili nejméně 10 benzinových bomb.“

Klid neměl premiér v demisi ani v úterý. Další protest vypukl před námořní základnou Trincomalee, kde se měl údajně skrývat i s rodinou.

Jak se předpokládalo, rezignace Mahindy Radžapaksy, prezidentova bratra, vášně rozbouřeného davu nikterak neuklidnila. Příjmení Radžapaksů mají místní spojené s korupčními skandály a špatným hospodařením, které zemi přivedlo na samotný pokraj bankrotu.

V úterý ráno tak panoráma Kolomba doplnila ohořelá vozidla a pozůstatky rozepří dvou táborů – podporovatelů vlády a vytrvalých odpůrců Radžapaksových. Ještě v úterý policisté sahali po slzném plynu a snažili se demonstranty držet dál od vchodů do Temple Tree.

Demonstranti a srílanští náboženští vůdci obviňují vládní příznivce z toho, že do poklidných protestů záměrně vnesli násilí. Stoupenci Radžapaksů do hlavního města v pondělí přijeli autobusy vyzbrojení železnými tyčemi. Na sociálních sítích kolují také neověřená videa, kdy členové provládního tábora dostávají za vyvolání potyček zaplaceno.

Aby se demonstranti ujistili, že jim žádný z politiků vládnoucí strany neuprchne ze země, shromáždili se kolem letišť, kde vytvořili kontrolní stanoviště.

Syn premiéra v demisi, Namal Radžapaksa, uvedl, že rodina nemá v plánu odjet. Jeho druhý syn, Yoshitha, však stihl odcestovat i se svou manželkou ještě před pondělní eskalací.

Násilí už odsoudila OSN. Vysoká komisařka pro lidská práva Michelle Bacheletová vyzvala úřady, aby zabránily dalším nepokojům. „Jsem hluboce znepokojena eskalací násilí na Srí Lance, poté, co příznivci premiéra zaútočili 9. května na pokojné demonstranty v Kolombu, a následným davovým násilím proti členům vládnoucí strany,“ uvedla Bacheletová v úterý.

Dominový efekt

Tým z Mezinárodního měnového fondu (MMF) tento týden zahájil spolupráci s úředníky v Kolombu na záchranném programu, který má obsahovat složitý balíček reforem a finančních podpor. MMF i Světová banka ale vědí, že za krizí stojí víc než špatné vedení země. Obávají se, že Srí Lanka je jen „kanárkem v dole“, píše britský The Guardian.

Země se středními a nízkými příjmy po celém světě se potýkají s krizí hned o třech aspektech – pandemií, rostoucími dluhy a nárůstem cen potravin a pohonných hmot, který způsobila ruská invaze na Ukrajinu.

Znepokojení z budoucnosti rozvojových zemích na jarním setkání Světové banky vyjádřil i prezident organizace. „Jsem hluboce znepokojen rozvojovými zeměmi,“ řekl David Malpass. „Čelí náhlému zvýšení cen energií, hnojiv a potravin a pravděpodobnosti růstu úrokových sazeb. Tvrdě je to zasáhne.“

OSN v nedávné zprávě uvedla, že nejméně jedné ze tří zmiňovaných krizí čelí 107 zemí. Všechny tři krize najednou řeší 69 zemí – 25 v Africe, 25 v Asii a Tichomoří a 19 v Latinské Americe.

Seznam zranitelných zemí je dlouhý a rozmanitý. MMF už zahájil záchranná jednání s Egyptem a Tuniskem (dvěma velkými dovozci pšenice z Ruska a Ukrajiny) a s Pákistánem, který kvůli vysokým nákladům na dováženou energii zavedl pravidelné výpadky elektřiny. Mezi pečlivě sledované země subsaharské Afriky patří Ghana, Keňa, Jihoafrická republika a Etiopie. Argentina nedávno podepsala s MMF dluhovou dohodu ve výši 45 miliard dolarů, mezi další ohrožené latinskoamerické země patří Salvador a Peru.

„Země mají své vlastní problémy. Pandemie a válka neměly s těmito zeměmi nic společného, ale vedly k obrovskému nárůstu půjček,“ uvedl ve zprávě OSN Richard Kozul-Wright, ředitel divize Konference OSN o obchodu a rozvoji.

Podle Světové banky bylo před ruskou invazí na Ukrajinu v dluhové tísni zhruba 60 procent zemí. Zejména pak ty, kterým se nahromadily dluhy v cizích měnách. Válka na Ukrajině vedla k tomu, že investoři začali přecházet na americký dolar, a tím stlačili hodnotu měn rozvíjejících se trhů. Problém ještě zhoršily vyšší úrokové sazby americké centrální banky.

Svět ale takový problém zadlužení není připraven řešit. „Systém se může s těmito problémy vypořádat pouze země po zemi,“ řekl dle The Guardianu Kozul-Wright. „Jsou to však systémové problémy a v současné době neexistuje způsob, jak je systémově řešit.“

Měsíce spekulací o tom, zda dominový efekt spustí inflací sužované Turecko, tak nakonec přehlušila Srí Lanka. A je nepravděpodobné, že bude poslední.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované