Hlavní obsah

Kurdští extremisté by měli brzy složit zbraně, uvedl kurdský server

Foto: ymphotos, Shutterstock.com

Tábor PKK v Iráku, ilustrační snímek.

Někteří členové Strany kurdských pracujících (PKK) se chystají začátkem července ukončit činnost. Vyzval je k tomu jejich historický lídr, který je ve vězení. Organizace už 40 let bojuje proti Turecku za práva Kurdů.

Článek

První skupina bojovníků organizace Strana kurdských pracujících (PKK), která čtyři dekády vedla ozbrojený boj s tureckou armádou za práva Kurdů a v květnu oznámila ukončení činnosti, složí zbraně začátkem července. Stát by se to mělo při slavnostním ceremoniálu v Sulajmáníji na severu Iráku, kde PKK dlouhodobě působí. S odvoláním na dva nejmenované zdroje o tom v pondělí informoval kurdský zpravodajský server Rudaw.

Mezi 3. a 10. červencem skupina členů PKK, pravděpodobně 20 až 30 lidí, složí zbraně při ceremoniálu, který se bude konat v Sulajmáníji, řekl zdroj serveru Rudaw. Podle něj by měl ještě před tímto zahájením skládání zbraní vydat nové prohlášení historický lídr PKK Abdullah Öcalan, který je od roku 1999 za vlastizradu ve vězení na ostrůvku Imrali. Právě on letos na začátku roku vyzval tuto organizaci, kterou Ankara, EU či USA považují za teroristickou, aby se vzdala.

PKK příměří vyhlásila 1. března a 12. května oznámila ukončení ozbrojeného boje a své rozpuštění. Zatím ale není jasné, jak by celý proces měl vypadat.

V pondělí server Rudaw napsal, že složení zbraní první skupinou bojovníků PKK má být gestem dobré vůle k budování důvěry. Turecká vláda totiž navzdory oznámení této organizace z letošního jara pokračuje v operacích proti jejím členům, zejména na severu Iráku.

V polovině května zdroj z tureckého ministerstva obrany podle agentury AFP uvedl, že turecké zpravodajské služby budou dohlížet na skládání zbraní PKK ve spolupráci s iráckými a syrskými silami. Odmítl, aby při tom byli mezinárodní pozorovatelé či zástupci OSN.

PKK vedla od 80. let minulého století ozbrojený boj proti tureckému režimu za práva Kurdů, kteří tvoří asi pětinu z 85 milionů obyvatel Turecka a v zemi jsou dlouhodobě diskriminováni. Původně bojovala za nezávislý Kurdistán, posléze se ale její cíl změnil na autonomii. Konflikt si vyžádal na 45 000 obětí.

Řadu let se boje odehrávaly hlavně na jihovýchodě Turecka, kde žije početná kurdská menšina, později se přesunuly do autonomního regionu Kurdistán v severním Iráku, kde Ankara už řadu let provádí letecké a pozemní operace. Turecko také od roku 2016 provedlo několik vojenských invazí na sever Sýrie, kde za občanské války vznikla de facto kurdská autonomie a kde Ankara s místními povstalci bojuje proti kurdským milicím, které považuje za spojence PKK.

Doporučované