Hlavní obsah

Kvůli extrémnímu suchu na jihu Afriky trpí hladomorem miliony lidí

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Reklama

Podle předpokladů bude v jižní Africe potřebovat potravinovou pomoc 20 milionů lidí. Důvodem jsou masivní sucha, která spálila plodiny z minulého roku a neumožňují zasadit nové.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Sucho v Zimbabwe, sousední Zambii a Malawi dosáhlo krizové úrovně. Zambie a Malawi vyhlásily stav národní katastrofy. Zimbabwe se pomalu blíží k tomu samému. Sucho zasáhlo i západní Botswanu a Angolu a na východě Mosambik a Madagaskar, informuje agentura AP.

Před rokem byla velká část tohoto regionu postižena smrtícími tropickými bouřemi a záplavami. Oblast se teď totiž nachází v jakémsi začarovaném kruhu počasí: příliš mnoho deště, pak zase příliš málo. Jedná se o stále častější a ničivější realitu, která podle vědců zasahuje právě obyvatele globálního jihu.

Extrémní sucha totiž jdou ruku v ruce i s vlnou hladomoru. V jihozápadním zimbabwském okrese Mangwe jsou lidé odkázaní na příděly jídla.

Distribuci základních potravin zařizuje program financovaný americkou agenturou USAID a Světový potravinový program OSN. Jejich cílem je pomoci některým z 2,7 milionu lidí na zimbabwském venkově, kterým hrozí hlad kvůli suchu. To spálilo úrodu, kterou si desítky milionů lidí pěstují sami. Spoléhat se na to, že díky tomu přežijí, mohou ale čím dál tím méně. Stejně jako na pomoc, kterou by jim mělo přinést období dešťů.

Afrika není jasně vymezená vůči konfliktu na Ukrajině

Afrika si v aktuálně probíhající válce na Ukrajině hledá svou pozici. Přestože afričtí lídři volají po míru, jejich vyjádření jsou spíše rezervovaná. V kontextu dění posledních let na kontinentu se není čemu divit.

V Malawi potřebuje pomoc přibližně devět milionů lidí, z toho polovina dětí. V Zambii je suchem postiženo více než šest milionů lidí, z toho tři miliony dětí, uvedl UNICEF. To je téměř polovina obyvatel Malawi a 30 % obyvatel Zambie.

„Je znepokojující, že extrémní počasí bude v následujících letech ve východní a jižní Africe normou,“ uvedla Eva Kadilli, regionální ředitelka UNICEF.

Zatímco klimatické změny přinesly nevyzpytatelnější počasí do celého světa, na jihu Afriky tento efekt ještě umocňuje meteorologický jev El Niño, který každé dva roky až sedm let otepluje části Tichého oceánu.

Co je to El Niño?

  • Nejvýraznějším projevem jevu El Niño je ohřev vody ve východní části tropického Pacifiku o několik stupňů. La Niña je pak opačnou fází a stejnou oblast ochlazuje.
  • Hlavní hnací silou obou fází jsou změny ve větrech foukajících od východu na západ, kterým se říká pasáty. Pokud jsou slabší než normálně, jde o El Niño, pokud silnější, nastane La Niña.
  • Označení jevů pochází ze španělštiny. El Niño znamená chlapeček a La Niña holčička. Má pocházet z Peru, kde si jevů rybáři všímali už před stovkami let.
  • Radan Huth z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR popisuje El Niño a La Niña jako dvě stránky jednoho jevu. Tomu se říká El Niño – jižní oscilace (ENSO). Setkat se můžete i s označením čistě jižní oscilace, čímž se podle Hutha odkazuje spíš na atmosférický jev, zatímco El Niño odkazuje na oceánský jev. Obě roviny jsou ale velmi propojené, a proto se ne vždy rozlišují.
Foto: Seznam Zprávy

Při jevu El Niño slabé pasáty pustí teplou vodu až k Jižní Americe.

Vzhledem k tomu, že letošní úroda je na odpis, miliony lidí se v Zimbabwe, jižním Malawi, Mosambiku a na Madagaskaru nebudou schopny uživit ani v roce 2025. Systém včasného varování před hladomorem agentury USAID odhaduje, že v prvních měsících roku 2024 bude v Jižní Africe potřebovat potravinovou pomoc 20 milionů lidí.

K mnohým z nich se ale nedostane, protože i humanitární organizace mají v době celosvětové potravinové krize a snižování humanitárního financování ze strany vlád omezené zdroje.

Joseph Nleya, 77letý tradiční vůdce v Mangwe, řekl, že si nepamatuje, že by bylo takové horko, takové sucho a takové zoufalství. „V přehradách není voda, koryta řek jsou vyschlá a vrtů je málo. Spoléhali jsme se na divoké plody, ale i ty vyschly,“ řekl. Lidé ilegálně přecházejí do Botswany, aby hledali jídlo, a „hlad mění jinak tvrdě pracující lidi v kriminálníky“, dodal.

Reklama

Doporučované