Hlavní obsah

Kyjev a nová realita. Přes barikádu a za zvuku sirén do plné restaurace

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Válka znamená pro restauraci logistické problémy, například nedostatek skopového a jehněčího dováženého z okupovaného Chersonu, upravila proto menu.

Reklama

23. 4. 18:32

Reportéři Seznam Zpráv se vydali zaznamenat „nový normál“, na který si Kyjev postupně zvyká. A to navzdory tomu, že sirény, zátarasy a zprávy o dalších obětech ruské agrese na předměstích tam zůstávají každodenní realitou.

Článek

Od zvláštních zpravodajů z Kyjeva.

„Za pár dní už budeme mít menu zase kompletní,“ slibuje Kemal Sejtvelijev. Bavíme se v jeho restauraci Musafir v centru Kyjeva. Místo k sezení by se tu odpoledne ještě našlo, ale hostů není málo. Jsou mezi nimi i ozbrojení vojáci.

Vyhlášený podnik s krymsko-tatarskou kuchyní musel svou nabídku kvůli válce osekat jen na pár jídel. Teď, téměř dva měsíce od vypuknutí války, se postupně vrací k původnímu menu. „Kyjevané se vrací zpět, zásobování se zlepšuje, vrací se zaměstnanci i hosté, takže do pár dní se vrátíme k normální nabídce,“ říká Kemal.

Jeho kuchyně to má se zásobováním o něco těžší, než kdyby vařila obvyklá ukrajinská jídla. Na ty je potřeba hlavně zelí, cibule a brambory, které jsou k sehnání od regionálních ukrajinských pěstitelů. Dovoz méně obvyklých ingrediencí ale vázne.

Pro Musafir to znamená například nedostatek skopového a jehněčího dováženého z okupovaného Chersonu, ale i čerstvých rajčat, koření nebo kávy z Turecka, jejíž dovoz komplikuje okupace přímořských regionů.

I přesto zůstala třípatrová restaurace blízko známého bulváru Chreščatyk v provozu i po začátku ruské invaze. „Válka začala 24. února, my jsme začali vařit pro obránce města 25. února a pro hosty jsme otevřeli 12. března,“ loví Kemal v paměti, jak vypadal chod podniku poslední dva měsíce.

„Restaurace se musela ze dne na den zavřít, ale měli jsme připravenou spoustu jídla, takže jsme požádali našeho muftího, aby dal jídlo potřebným,“ vysvětluje dál. Po třech až čtyřech dnech své zásoby vyčerpali. Ve městě ale dál zůstalo několik zaměstnanců restaurace, a s vařením se tak nakonec nepřestalo.

+1

„V jednu chvíli jsme vařili a rozdávali asi 400 až 500 porcí denně hlavně pro vojáky, územní obranu a další ozbrojené složky. Teď je to už méně, protože hodně z nich odjelo na východ, takže připravujeme okolo 100 až 150 porcí. Zároveň klesly i finanční dary na přípravu jídel,“ dodává krymsko-tatarský restauratér.

Rusové je vyhnali z Krymu

Ze tří pater restaurace teď sedí hosté ve dvou. To spodní, pod uliční úrovní, je vyhrazené jako noclehárna pro některé zaměstnance. „Několik lidí se nemůže vrátit domů, takže přespávají tam. Někteří jsou z Irpině, z Buči,“ vyjmenovává Kemal města u Kyjeva, které válka silně zasáhla. „Tuhle situaci vyřešíme smlouvou s malým hotýlkem,“ nastiňuje.

Historii restaurace Musafir už jednou ruská agrese zásadně ovlivnila. Do Kyjeva se totiž podnik přesunul v roce 2015 z města Bachčisaraj na Krymu. O rok dřív ho úřady na Ruskem okupovaném poloostrově donutily zavřít. Okupační správa tehdy začala krymské Tatary věrné ukrajinské státnosti perzekuovat.

Až do konce března byla restaurace asi jediným otevřeným podnikem v této části města. Teď už je hospod, kaváren a bister otevřených mnohem víc a každý den se znovu otevírají další. Kemal Sejtvelijev odhaduje, že jich dosud otevřela asi třetina. Tomu odpovídá i zběžný pohled na to, kolik je v provozu populárních stánků s kávou, kterých je po celém městě spousta.

Z kavárny překladiště žrádla

Zavřený zůstává na Chreščatyku i obchod s čokoládami a bonbony patřící exprezidentovi Porošenkovi. Jeho dvě továrny v Kyjevě a nedalekém Boryspilu musely kvůli válce přerušit výrobu.

Nefunguje ani blízká kavárna, která se změnila v překladiště konzerv s kočičím a psím žrádlem. I další podniky v centru plní úplně jinou funkci než dřív. Okna jsou polepená páskou, aby je nevysklila tlaková vlna při výbuchu, další jsou obložená pytli s pískem, na jiných jsou maskovací sítě a kolem se pohybují vojáci.

I když jsou ulice v centru Kyjeva poloprázdné, ruch se do dříve pulzujícího velkoměsta vrací. „Život za válečného stavu se vrací k novému normálu,“ píše doslova kyjevský magistrát. Podle jeho čísel ve městě funguje více než 2 tisíce obchodů s potravinami, 40 tržišť, 520 kaváren a 61 pekáren.

Otevřené jsou například i čtyři stovky kadeřnictví, 580 autoservisů a 100 obchodů s oděvy. Zjišťování informací o tom, kam zajít na jídlo, nakoupit si nebo se nechat ostříhat, usnadňuje magistrát aktualizovanou mapou podniků.

V Kyjevě se od čtvrté odpoledne nesmí nalévat alkohol a chod podniků ovlivňuje i zákaz vycházení, který se v průběhu týdnů postupně posunul ze sedmé večerní až na desátou.

Řada restaurací zavírá dřív, protože kyjevské metro, které je dál v omezeném provozu, přestává jezdit v osm večer. To omezuje možnosti hostů a zaměstnanců dostat se v obrovském městě včas domů. I to se ale mění směrem k „novému normálu“, ve kterém si lidé kromě sirén zvykli i na barikády v ulicích nebo protitankové rozsocháče.

V pátek začala jezdit veřejná doprava podle jízdního řádu a do ulic se vrátily elektrické koloběžky a kola. Pro metro platí intervaly 10–15 minut a od pátku se obnovil provoz metra i na poslední červené lince.

„Stanice metra budou i nadále fungovat jako kryty 24 hodin denně 7 dní v týdnu,“ dodává lakonicky magistrát a vyzývá Kyjevany, aby se při leteckém poplachu i po dvou měsících schovávali v krytech. Připomíná tím, že i když Ukrajinci svou metropoli uhájili, válka zdaleka není u konce.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované