Měli jsme varující zprávy. Čas na útok nastal, říká bývalý důstojník Mosadu

Všechny izraelské letouny se po nočním úderu na Írán vrátily na základny, podle prohlášení izraelské armády operace zničila centrifugy na obohacování uranu v jaderném středisku v Natanzu. Ty se nacházejí v podzemí objektu.

„Vypadá to, že ten první úder byl úspěšný. Byl tam moment překvapení a přesnost. Ale nelze to hodnotit takto brzy, musíme ještě počkat. Ale nejspíš je to jen začátek, první fáze konfliktu,“ řekl Seznam Zprávám Gad Šimron, bývalý důstojník izraelské tajné služby Mosad.

Očekává, že Írán určitě odpoví. „Vyslali drony, které se obraně daří zachycovat. Ale mají stále velký potenciál stovek balistických raket, které nejspíš nasadí a které mohou Izrael ohrozit. O tom není pochyb.“

Izraelci ale podle něj nepanikaří, protože jsou na podobné situace zvyklí. „Slyšel jsem informace, že více než jindy nakupují vodu a jídlo v obchodech do zásoby, ale z toho, co vidím, ten pocit nemám. V pátek se vždy v Izraeli nakupuje víc než jindy a dnes mi to nepřipadá nijak mimořádné,“ říká Šimron.

Izraelská vláda nazvala operaci Vzpínající se lev, což odkazuje na biblické verše, konkrétně k verši 23:24 Numeri, čtvrté knihy Starého zákona: „Jaký to lid! Povstává jako lvice, zvedá se jako lev. Neulehne, dokud nezhltne úlovek, dokud nevypije krev skolených!“

Izraelci podezírají Írán ze snahy získat funkční jadernou hlavici, kterou by tamní režim mohl ohrozit existenci židovského státu. Premiér Benjamin Netanjahu hovoří o íránském nebezpečí a o možném izraelském preventivním úderu už téměř dvě desetiletí.

„Z toho, co vím, tak tentokrát měla vláda informace o bezprostřední hrozbě. Respektive o tom, že jaderný program výrazně akceleruje,“ přibližuje Gad Šimron.

„Přitom se otevřela k takovému útoku vhodná chvíle, protože Írán je politicky, ekonomicky a vojensky nejslabší za poslední desetiletí,“ připomíná izraelské útoky na palestinské teroristické hnutí Hamás, libanonský Hizballáh, ale i pád režimu Bašára Asada v Sýrii, po jehož svržení se Írán musel ze země stáhnout. Asad se dlouhá léta opíral o Írán i Rusko.

„Z tohoto pohledu se nám naskytla příležitost k útoku,“ poznamenává Gad Šimron, který se účastnil mnoha operací Mosadu ve světě a také vyjednával mírovou dohodu mezi Izraelem a Egyptem.

Od přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, kdy vládl v Izraeli premiér Menachem Begin, platí v zemi takzvaná Beginova doktrína. V ní si Izrael vyhrazuje právo zaútočit tam, odkud hrozí možný útok zbraněmi hromadného ničení.

Na základě této doktríny Izraelci zničili v roce 1981 irácký jaderný reaktor v Osiraku a pak v roce 2007 atomové zařízení v syrském Dajr az-Zaúru, který pomáhala budovat Severní Korea.

Írán se ale pojistil tím, že svá zařízení stavěl hluboko pod zemí. Noční úder je dosud největším izraelském zásahem proti Íránu v historii a největším útokem na Írán od jeho války s Irákem, která skončila v roce 1988.

„Nejde jen o Beginovu doktrínu. Kdyby Írán získal jadernou zbraň, bude ji chtít na Blízkém východě mnoho dalších. Egypt, Saúdská Arábie. Nechceme to dopustit,“ říká exdůstojník izraelské tajné služby. Podle něj Izrael utrpěl 7. října 2023 při útoku z Gazy velkou porážku, ta ale posléze vedla k oslabení Hamásu, Hizballáhu a Íránu.

Podle izraelských médií mířily noční útoky také na íránské jaderné vědce, na špičky režimu včetně velitele elitních revolučních gard. Podle agentury Reuters zahynulo zhruba dvacet íránských důstojníků.

Dalšími cíli byly letiště v Tabrízu na západě Íránu a sklad balistických raket u Šírázu, jižně od metropole Teheránu. Izrael zaútočil na Írán v omezenějším měřítku už loni v říjnu a zřejmě tehdy zničil v blízkosti jaderného zařízení v Natanzu systémy protivzdušné obrany. V noci tak na tomto místě izraelské letouny a rakety nenarazily na odpor.