Na Ukrajině sílí tlaky na změnu vedení

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nedávno ho lidé viděli, jak se prochází ulicemi Kyjeva a navzdory bezpečnostním hrozbám se fotí s kolemjdoucími. Během návštěvy v Česku se zase v Poslanecké sněmovně ochotně fotil s ukrajinskými uklízečkami, i když tím odložil jednání s předsedy politických stran.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se na domácí scéně stále těší velké podpoře – možná větší než kdy dřív. Ostatně v Praze ho jeho tým doprovázel s viditelným sebevědomím. I přes únavu z války mu totiž většina Ukrajinců, jak ukazují průzkumy, nadále důvěřuje a vidí v něm symbol vytrvalosti a odporu proti ruské agresi.

Přesto se v zákulisí stále hlasitěji mluví o tom, kdo by ho mohl nahradit. Nejen v Moskvě, ale i ve Washingtonu v posledních měsících sílilo přesvědčení, že cesta k míru může vést přes výměnu prezidenta.

A přestože pořádání voleb ve válečném stavu znemožňuje ukrajinská ústava, Zelenskyj už v březnu podle informací ukrajinských médií svolal poradní schůzku, na níž své nejbližší vyzval, aby se začali připravovat.

„Současná administrativa si moc dobře uvědomuje, že pokud nebude připravena na všechny varianty, může se Ukrajina ocitnout v těžké situaci,“ poznamenává pro Seznam Zprávy ukrajinský politický analytik Volodymyr Fesenko s tím, že pokud mezinárodní tlak na uspořádání voleb ze strany Spojených států bude sílit, bude muset Ukrajina najít způsob, jak zajistit stabilitu a zároveň vyhovět požadavkům svých západních partnerů.

Zatímco oficiálně se o volbách nemluví, v zákulisí se s nimi tak tiše počítá. I v tom nejoptimističtějším scénáři by se však hlasování podle současné legislativy mohlo uskutečnit nejdříve v červenci – kampaň musí trvat minimálně 60 dní a volby lze vyhlásit pouze v případě, že dojde ke zrušení válečného stavu.

Mezitím už mezi politiky kolují jména možných kandidátů a ukrajinská opozice je vůči Zelenskému a jeho týmu kritičtější.

Například bývalý prezident a Zelenského velký rival Petro Porošenko, který si s ním na začátku invaze symbolicky podal ruce, aby kvůli obraně země odložili letité spory, se nyní opět profiluje jako vůdce opozičního tábora. Veřejně kritizuje vládní rozhodnutí a varuje před koncentrací moci.

Vzhledem k tomu, že mírová jednání s Ruskem stagnují, Porošenko přišel s návrhem na vytvoření vlády národní jednoty. Tvrdí, že zapojení opozičních sil by mohlo zmírnit domácí napětí a posílit důvěru Ukrajiny u spojenců na Západě – zejména ve Washingtonu.

Téma znovu otevřel po únorové schůzce Zelenského s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a výzvě jednoho z amerických senátorů, aby Zelenskyj uvažoval o odchodu z funkce.

Zelenskyj návrh odmítl a jeho vláda místo toho stupňuje tlak na opozici. Zaměřily se na ni i bezpečnostní složky. Porošenko byl obviněn z údajného ohrožení národní bezpečnosti a čelí trestnímu stíhání, což mu fakticky znemožňuje kandidaturu. Rozhodovací pravomoci se stále víc soustřeďují do úzkého kruhu prezidentových nejbližších spolupracovníků.

Mezi klíčové postavy opozice patří i Julija Tymošenková, bývalá premiérka a lídryně strany Batkivščyna. Ta se profiluje jako silná vůdkyně, která by mohla nabídnout alternativu k současné vládě v případě předčasných voleb.

Vzhledem k aktuální politické situaci, kdy v zemi zesiluje tlak na reformy směrem k situaci po válce, není její role v opozici zanedbatelná. Podle některých analytiků by její zkušenosti a ambice mohly být klíčové pro stabilizaci Ukrajiny, jakmile konflikt skončí.

Tymošenková se stále častěji vyjadřuje k politické dynamice v zemi, včetně návrhů na širší koalici, která by zahrnovala opoziční strany. Ačkoliv kritizuje vládní rozhodnutí, její názory stále rezonují v politickém prostoru. Právě ona patří k politikům, kteří v únoru letošního roku vedli tajné rozhovory s vysoce postavenými členy Trumpovy administrativy o možnosti rychlého pořádání prezidentských voleb na Ukrajině.

„Je to paradox, veřejně se vyjadřuje proti volbám, ale v soukromí konspiruje s Trumpem, jak sesadit Zelenského,“ komentoval situaci pro Seznam Zprávy známý ukrajinský novinář Ilja Ponomarenko, který má zdroje blízké ukrajinské prezidentské kanceláři.

Tymošenková samotnou účast na schůzkách nezpochybnila, ale trvá na tom, že její tým komunikuje „se všemi partnery, kteří mohou přispět k dosažení spravedlivého míru co nejdříve“. Zároveň popřela, že by se rozhovory týkaly voleb, a uvedla, že předčasné hlasování nepřipadá v úvahu, dokud nebude zajištěna bezpečnost a stabilita v zemi.

Podle průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie z února 2025 má Zelenskyj podporu 63 % obyvatel a výrazně tak překonává své politické rivaly. Bývalý prezident Porošenko má podporu 10 procent a bývalá premiérka Tymošenková 6 procent. Nejvážnějším vyzyvatelem zůstává bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj, který má podporu 21 % voličů.

Dalšími potenciálními kandidáty jsou starosta Kyjeva Vitalij Kličko a bývalý předseda parlamentu Dmytro Razumkov. Oba se veřejně nevyjádřili k možné kandidatuře, avšak jejich jména se objevují v politických diskusích o budoucnosti Ukrajiny po válce.

Analytik ze Švédského institutu pro mezinárodní vztahy Andreas Umland však upozorňuje, že volání po předčasných volbách je strategicky nebezpečné, protože jde podle něj o pokus využít zranitelnosti země k jejímu oslabení.

„Primárním cílem těchto výzev, jak je zřejmé zejména z ruské pozice, není posílení demokracie, ale destabilizace státu a využití případné politické změny ve prospěch Moskvy,“ napsal Umland pro magazín Foreign Policy.

Ruský tlak na konání voleb v podmínkách války podle něj sleduje snahu narušit vnitřní soudržnost Ukrajiny a vytvořit prostor pro zpochybnění její legitimní vlády. „Vyzývání k volbám v době, kdy Ukrajina čelí trvalé vojenské hrozbě, je krajně rizikové a může vyvolat chaos, který by ruská strana mohla snadno zneužít,“ dodává Umland.

Nakonec připomíná, že jakákoli výměna vedení během válečného stavu by mohla vést k oslabení národní morálky i obranných kapacit.