Největší protesty od 90. let. Lotyši se postavili za Istanbulskou úmluvu

Mluví se o tom jako o největší mobilizaci lotyšské občanské společnosti od dob, kdy země získala nezávislost na Sovětském svazu.

Několik dnů po sobě zaplnily ulice Rigy tisíce demonstrantů, kteří se vymezili proti rozhodnutí parlamentu o odstoupení od Istanbulské úmluvy.

Dokument, který má podpořit ochranu žen před násilím, je pro zemi důležitým tématem. Lotyšsko má podle nejnovějších dostupných údajů Organizace spojených národů nejvyšší míru vražd žen na obyvatele v Evropě. Lépe je na tom například i Rusko, kde jsou ženská práva dlouhodobě jen málo chráněna zákony.

Po odporu veřejnosti se nakonec prezident rozhodl zákon nepodepsat a vyzval k dalším debatám. Příští hlasování parlamentu by tak mohlo proběhnout až příští rok a dohoda zůstane, alespoň prozatím, v platnosti.

Lidskoprávní skupiny přesto varují před tím, že jen rozhodnutí parlamentu je špatným signálem směrem k veřejnosti i do zahraničí.

Istanbulská úmluva přitom v Lotyšsku platí zatím jen necelé dva roky a už její přijetí bylo vyvrcholením dlouholeté práce aktivistů za lidská práva, kteří překonali politický odpor a dezinformační kampaně vykreslující smlouvu jako „trojského koně“ šířícího „genderovou ideologii“.

Stejné argumenty se​​ objevily i v současné debatě. Například členka opoziční strany Za stabilitu! Světlana Čulkova tvrdila, že úmluva „vnucuje lidem ideologii“ a že ženy jsou již chráněné zákony a policií.

Naopak poslanci stran, které se postavily za udržení smlouvy, argumentovali tím, že odstoupení poškodí mezinárodní image Lotyšska. Vedle toho by také oslabilo úsilí v boji proti násilí a pomohlo by šířit mýty a ruské propagandistické narativy o Istanbulské úmluvě.

Premiérka Evika Siliņa – odpůrkyně odstoupení – označila odklad za „vítězství demokracie, právního státu a práv žen“. „Je to vítězství lotyšského lidu. Lotyšsko je spolehlivým partnerem a spojencem a zůstává oddáno evropským hodnotám,“ napsala na sociální síti X.

Lotyšsko by se v případě odstoupení stalo první zemí Evropské unie, která by tak udělala. Takový krok by ale mohl znamenat také posílení tendencí v ústupu podpory žen v dalších státech.

„Toto rozhodnutí nejen ohrožuje ženy a dívky v Lotyšsku, ale také posiluje hnutí proti lidským právům v celé Evropě a Střední Asii a podporuje autoritářské tendence vlád, které se odklánějí od právního státu, mezinárodní spravedlnosti a demokratických hodnot,“ uvedla pro stanici Deutsche Welle v reakci na hlasování Tamar Dekanosidze z mezinárodní organizace pro práva žen Equality Now.

Kritika se týká i toho, že oběti domácího násilí nebo dalších genderově podmíněných útoků budou cítit další překážky v tom, aby takové činy úřadům nahlásily.

„Vzhledem k těmto datům o femicidě je krok k deratifikaci Istanbulské úmluvy prostě neuvěřitelný, protože cesta k femicidě se odehrává, když ženy nedůvěřují systému a nenahlásí zneužívání. Nebo když ho nahlásí, a pak první reakce nejsou přesně takové, jaké by měly být,“ popsala pro ruský exilový server Meduza Beata Jonite, expertka na genderově podmíněné násilí z přední lotyšské organizace pro práva žen MARTA Center.

„Jakýkoli chybný krok ze strany úřadů nebo orgánů činných v trestním řízení při prvním kontaktu může vést k nedůvěře v systém,“ dodala.

V den hlasování Evropská komise uvedla, že Lotyšsko bude i nadále povinno dodržovat mezinárodní pravidla na ochranu žen.

EU jako celek přistoupila k Istanbulské úmluvě v roce 2023, čímž se stala právně závaznou dohodou pro 27 členských států v oblastech spadajících do pravomoci EU. Přesto zůstává několik států, které dodnes úmluvu neratifikovaly. Patří mezi ně i Česká republika, dále pak Bulharsko, Maďarsko, Slovensko a Litva.

Ultrakonzervativní skupiny tvrdí, že zaměření dohody na rovnost žen a mužů podkopává rodinné hodnoty a podporuje „genderovou ideologii“, jak napsala stanice BBC.