Článek
Nový německý ministr vnitra Alexander Dobrindt ve středu rozhodl, že napříště mohou být na pozemních hranicích odmítáni i migranti, kteří chtějí v Německu požádat o azyl. Zároveň oznámil, že navýší počet spolkových policistů na hranicích, informovala agentura DPA.
Český ministr vnitra Vít Rakušan na síti X napsal, že opatření nebudou mít na Česko zásadní dopad. Nový německý kancléř Friedrich Merz dlouhodobě sliboval, že jeho vláda okamžitě po nástupu zpřísní boj proti nelegální migraci včetně kontrol na německých pozemních hranicích.
Dobrindt uvedl, že se rozhodl zrušit ústní příkaz z roku 2015, který odmítání žadatelů o azyl přímo na hranicích neumožňoval. V roce 2015 se Německo potýkalo s takzvanou migrační krizí, kdy do země po takzvané balkánské stezce přicházely stovky tisíc migrantů, převážně Syřanů prchajících před válkou ve své zemi. Výjimkou při odmítání na hranicích mají být podle Dobrindta nyní jen „zranitelné skupiny“, jako jsou děti a těhotné ženy.
Podle nového ministra vnitra nejde o to, aby „byl od zítřka všem na hranicích zamítán vstup“, ale o to snížit počet migrantů přicházejících do země nelegálně a o to „vyslat signál světu a Evropě, že se politika v Německu změnila“.
Nasazení policistů
Podle časopisu Der Spiegel, který o Dobrindtových plánech informoval s předstihem, by se počet policistů hlídkujících na německých pozemních hranicích měl zvýšit o několik tisíc. Přibýt by mělo také kontrolních stanovišť.
Český ministr vnitra Rakušan ve středu uvedl, že o opatřeních proti nelegální migraci už o víkendu telefonicky s Dobrindtem jednal. „Na Českou republiku a její občany nebudou mít zásadní dopad,“ ujistil Rakušan. Tranzitní nelegální migrace přes Česko i na česko-německé hranici je podle ministra rekordně nízká.
Německo kvůli nelegální migraci kontroluje už od roku 2015 hranice s Rakouskem. V říjnu 2023 přibyly kontroly na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem. Loni v září se spolková policie objevila také na hranicích s Francií, Lucemburskem, Belgií, Nizozemskem a Dánskem, a kontroluje tak více či méně intenzivně celou pozemní hranici.
Německo je přitom členem takzvaného schengenského prostoru volného pohybu, v němž by na vnitřních hranicích kontroly být neměly. Současné kontroly jsou nahlášené u Evropské komise do 15. září.
Německá migrační politika
Migrace byla hlavním tématem kampaně před únorovými předčasnými parlamentními volbami, které vyhrála konzervativní unie CDU/CSU. Jejími členy jsou jak kancléř Merz (CDU), tak ministr vnitra Dobrindt (CSU). Merz před volbami sliboval, že okamžitě po nástupu do funkce začnou policisté na hranicích odmítat výrazně více migrantů včetně těch, kteří projeví zájem o azyl. Přislíbil také efektivnější deportace, včetně návratů neúspěšných žadatelů o azyl a lidí, kteří představují nebezpečí, a to také do Sýrie a Afghánistánu.
V koaliční smlouvě CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) stojí, že bude Německo migranty na hranicích odmítat v koordinaci s evropskými sousedy. Zatímco SPD si ale představuje, že bude nutný souhlas sousedních zemí, CDU/CSU uvádí, že v případě nutnosti bude podporovat odmítání migrantů na hranici i proti vůli sousedních zemí. Merz už před nástupem do funkce jednal kvůli plánu odmítání na hranicích s představiteli sousedních zemí včetně Česka.
Počet podaných žádostí o azyl v Německu loni ve srovnání s rokem 2023 klesl téměř o třetinu. Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) za loňský rok přijal 229 751 nových žádostí, předloni jich bylo 329 120. Zdaleka nejvíce jich podali Syřané následovaní Afghánci a Turky.
