Hlavní obsah

Neutralita. Jaká bude budoucnost Ukrajiny, pokud se dohodne s Ruskem

Foto: Profimedia.cz

Následky ruského útočení na ukrajinské přístavní město Mariupol.

Reklama

30. 3. 15:55

Ukrajina tento týden znovu připustila možnost vojenské neutrality. Má jít o krok k ukončení války, kterou proti Kyjevu vede putinovské Rusko. Co by to pro zemi znamenalo a jak rychle se k tomu může rozhodnout?

Článek

O neutralitě mluvil už o víkendu v rozhovoru pro ruská média prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev je podle něj připraven jednat i o neutrálním a bezjaderném postavení země za podmínky skutečných bezpečnostních záruk. V úterý návrh zopakovala delegace, která jednala s Rusy v tureckém Istanbulu.

Co vlastně neutralita znamená?

Jde o pojem mezinárodního práva, který definuje hned několik úmluv. Znamená, že neutrální stát nezasahuje do ozbrojených konfliktů, a není tak na straně ani jednoho válčícího bloku. Neutrální země také nemůže válčícím stranám poskytovat své území pro vojenské operace, někomu stranit nebo dodávat vojenské vybavení.

V Evropě se za neutrální považují státy, jako je Švýcarsko, Rakousko, Irsko, Finsko, Malta a Švédsko. Neutrální jsou také Turkmenistán nebo Panama.

Členství v Evropské unii nebo jiných nevojenských organizacích není v tomto případě na překážku, ale logicky se neutralita vylučuje například se členstvím v Severoatlantické alianci.

Co řekl Zelenskyj?

Právě od aspirací vstoupit do NATO Ukrajina zřejmě ustupuje. Prezentují se tak slova prezidenta Zelenského z 15. března. „Je jasné, že Ukrajina není členem NATO, my to chápeme. (…) Roky jsme slýchali o otevřených dveřích, ale nyní jsme také slyšeli, že se dovnitř nedostaneme, a to si musíme přiznat,“ prohlásila hlava státu.

V neděli pak následovala už zmíněná Zelenského slova o neutralitě. V úterý pak prohlášení členů ukrajinské delegace na jednání s Ruskem v Turecku o vojenské neutralitě.

Jaké jsou podmínky vojenské neutrality?

Podle Kyjeva by to znamenalo, že by na ukrajinském území nebyly cizí vojenské základny a země by nevstoupila do vojensko-politických aliancí, jako je NATO. Zároveň by měla dál svou vlastní armádu a mohly by pokračovat zbrojní dodávky ze Západu. Jeden z vyjednavačů v té souvislosti hovoří o „posílené neutralitě“.

Spojují to ale s několika podmínkami. Tou první je ukončení bojů na Ukrajině způsobených ruskou vojenskou agresí.

Druhým je vytvoření bezpečnostního paktu ve stylu 5. článku smlouvy o NATO, který zakotvuje kolektivní obranu v případě útoku na jednoho ze členů.

Podle ukrajinského vyjednavače Davida Arachamiji by mohli bezpečnost Ukrajiny garantovat stálí členové Rady bezpečnosti OSN – tedy USA, Británie, Čína, Francie a Rusko. Řeč je i o dalších státech – Turecku, Německu, Kanadě, Itálii, Polsku a Izraeli.

Zárukami chce Ukrajina dohodu pojistit, aby nedopadla jako nenaplněné Budapešťské memorandum z roku 1994. Ukrajina se tehdy zavázala vzdát se jaderných zbraní výměnou za bezpečnostní záruky od Ruska, Spojeného království a USA. Státy se mimo jiné zavázaly, že budou respektovat nezávislost a suverenitu Ukrajiny v rámci jejích tehdejších státních hranic a nepoužijí proti zemi sílu.

Kyjev teď navrhuje i patnáctileté konzultační období o statusu Ruskem okupovaného a anektovaného Krymu. O dohodě o Krymu by pak Ukrajinci hlasovali v referendu.

Zmíněné bezpečnostní záruky by měly usnadnit vstup Ukrajiny do Evropské unie, kam země po vypuknutí války s Ruskem podala přihlášku.

Jak rychle se dá neutralita vyhlásit?

V případě Ukrajiny by to vyžadovalo změnu ústavy, ve které je od roku 2019 zakotvený cíl vstupu do NATO. Konkrétně se v ní píše o „strategickém kurzu státu k získání plného členství Ukrajiny v Evropské unii a v Severoatlantické alianci“.

Odstranění tohoto ustanovení ale není možné za válečného stavu, ve kterém je země od 24. února. Válečný stav znemožňuje změnu ústavy, konání voleb i referend.

Pokud by válečný stav neplatil, je v parlamentu pro změnu ústavy potřeba 300 ze 450 poslanců, tedy dvě třetiny.

Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro ruská média mluvil i o alternativě vyhlášení neutrality – tedy referendu, které by podle prezidenta bylo rychlejší než proces v parlamentu. Délku jeho trvání odhadl prezident kvůli legislativním pravidlům na rok.

V referendu by podle něj měli hlasovat i váleční uprchlíci v zahraničí. Hlasování ale není možné uskutečnit, dokud budou na ukrajinském území ruští vojáci, dodal Zelenskyj.

Co chtějí Ukrajinci?

Na postoje se ptala na začátku března sociologická skupina Rating. Z průzkumu vyplynulo, že podpora vstupu Ukrajiny do EU a do NATO byla dosud nejvyšší: 86 procent respondentů pro vstup do EU a 76 procent pro vstup do NATO. Ve srovnání s předválečným obdobím to znamená nárůst o 20 procentních bodů.

V polovině února podporovalo vstup do NATO 62 procent Ukrajinců, proti bylo 30 procent. Na konci loňského roku bylo pro 55 až 58 procent dotázaných.

Ze zatím posledního průzkumu z 18. března vyplývá, že pro vstup Ukrajiny do NATO je 44 procent lidí. Dalších 42 procent si myslí, že by měla Ukrajina pokračovat ve spolupráci s NATO, ale neměla by se stát členem aliance. Spolupráci s NATO podporuje více lidí než před válkou.

Je pravděpodobné, že se postoje části populace během března vlivem situace a nenaplněných očekávání od NATO změnily, podobně jako postoj prezidenta Zelenského.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované