Článek
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství letos získali Američané Mary E. Brunkowová a Fred Ramsdell a Japonec Šimon Sakaguči za objevy v oblasti imunologie týkající se periferní tolerance. Dnes to ve Stockholmu oznámil švédský Karolinský institut.
„Letošní cena se týká toho, jak udržujeme náš imunitní systém pod kontrolou, abychom mohli bojovat se všemi myslitelnými mikroby, a přesto se vyhnout autoimunitním onemocněním,“ uvedla Marie Wahren-Herleniusová, profesorka revmatologie na Karolinském institutu pro web Reuters.
Letošní laureáti Nobelovy ceny však odhalili další způsob, jak tělo udržuje svůj imunitní systém pod kontrolou. Sakaguči v roce 1995 popsal dosud neznámý typ T-lymfocytů, dnes označovaných jako regulační. V roce 2001 pak Bunkowová a Ramsdell objevili mutaci v genu, který nazvali Foxp3, vedoucí ke vzniku ojedinělého autoimunitního onemocnění. O dva roky později Sakaguči tyto objevy propojil a ukázal, že gen řídí vývoj regulačních T-lymfocytů, které vyhledávají a omezují přehnaně reagující buňky.
„Jejich objevy položily základy pro novou oblast výzkumu a podnítily vývoj nových léčebných postupů, například pro rakovinu a autoimunitní onemocnění,“ uvedla organizace udělující cenu ve svém prohlášení.
Institutu se podařilo informovat o vítězství pouze Japonce
Čtyřiašedesátiletá Bunkowová působí v Ústavu systémové biologie (Institute for Systems Biology) v Seattlu, stejně starý Ramsdell pracuje jako poradce společnosti Sonoma Biotherapeutics v San Francisku, kterou také spoluzaložil. Čtyřiasedmdesátiletý Sakaguči je profesorem na Ósacké univerzitě.
Po oznámení letošních laureátů Thomas Perlmann z Karolinského institutu uvedl, že se mu podařilo o vítězství informovat pouze Sakagučiho. „Řekl, že je to pro něj obrovská čest a ta zpráva ho velmi potěšila,“ uvedl Perlmann podle agentury Reuters.
Vítěze za medicínu vybírá Nobelovo shromáždění švédské lékařské univerzity Karolinského institutu. Vítězové obdrží odměnu ve výši 11 milionů švédských korun (1,2 milionu dolarů) a také zlatou medaili, kterou jim předává švédský král.
Historie udílení cen
Po pondělním oznámení budou v úterý a ve středu následovat ceny za fyziku a chemii. Ve čtvrtek Švédská akademie vyhlásí Nobelovu cenu za literaturu a v pátek norský Nobelův výbor oznámí jméno či název laureáta ceny za mír, o kterou projevil silný zájem americký prezident Donald Trump. Vyhlašování skončí v pondělí 13. října oznámením Nobelovy ceny za ekonomii.
Nobelovy ceny byly založeny z vůle Alfreda Nobela, švédského vynálezce dynamitu a bohatého obchodníka. Udělují se od roku 1901 za mimořádný přínos ve vědě, literatuře a míru.
Nobelova cena za fyziologii a lékařství patří k těm, které mají často více než jednoho laureáta. Do dneška bylo uděleno 115 cen, z toho ve 40 ročnících ji dostal pouze jeden člověk. Ve 39 případech byli laureáti tři, což je nejvyšší počet.
