„Turisty mám rád, ale ne všechny.“ Reportáž z nového ráje na jihu Evropy

/Od zvláštní zpravodajky v Albánii/

Na první pohled to tu vypadá jako klasická středomořská pohlednice. Tyrkysové moře, bílé oblázky, obloha bez jediného mraku. Jenže nedaleko stojí rozestavěné hotely, stavební jeřáby a pláže, které se během pár let změnily k nepoznání.

Na dříve neposkvrněných dlouhých pobřežích jsou zástupy lehátek a slunečníků. Albánská riviéra se začíná proměňovat v turistickou hvězdu Evropy. Reklamy ukazují to nejlepší ze všech světů - jídlo, přírodu, noční život, odpočinek v luxusu.

To vše za zlomek ceny oproti sousednímu Řecku nebo nedaleké Itálii. Stejně tak se tady dá vyhnout i davům turistů, ze kterých se stává problém pro proslulá střediska i metropole v jiných zemích.

Albánský turistický boom ale začal docela nedávno. Zřejmé je to i ve městě Vlora, cestovatelském centru na jihu země.

Na dlouhé promenádě podél moře jsou desítky restaurací i kaváren. Mezi nimi mezinárodní bankomaty, protože na většině míst nejde platit kartou. Jak mi popisují místní, dříve tu takových míst bylo jen pár.

Na stejné hlavní cestě si lze zakoupit i výlety na různé přírodní klenoty, jedním z nich je i ostrov Sazan, kde chce vybudovat luxusní resort dcera amerického prezidenta Ivanka Trumpová a její manžel Jared Kushner.

„Ještě před pěti lety sem skoro nikdo nejezdil. Přitom je to taková škoda, je to tu krásné a lidi jsou tu dobří. Teď stačí chvíli jít a potkáme spoustu turistů,“ říká mi Ermi, který se díky jedné společné sdílené kávě stane mým už neodbytným průvodcem.

„Italové, Řekové a Ukrajinci,“ dává mi výčet nejčastějších návštěvníků Vlory. „Já je mám rád. Ne všechny samozřejmě. Ale turisti jsou peníze a ty jsou pro nás dobrý,“ vysvětluje mi s tím, že si za ně člověk může třeba koupit značkové tričko, které je zde výrazem statusu.

S tím souhlasí i majitel hotelu Arjan, podle kterého zatím není Vlora tam, kde by mohla být. „Dneska mám obsazené jenom dva pokoje z deseti. Není to úplně ideální. Ale zároveň léto vypadá dobře. Lidi chtějí přijet, vědí, že je to tu nejlepší místo na dovolenou,“ usmívá se zeširoka.

„A byznys musí jet. Co jiného bych tady taky měl dělat a já nechci z Vlory odcházet,“ dodává pětačtyřicetiletý muž.

Peníze jsou argument, který ostatně pro velkou revoluci v cestovním ruchu malé balkánské země využívá premiér Edi Rama. I nynější projekty Trumpové a jejího manžela mají prý pomoct s dalším rozvojem Albánie.

Ministerstvo cestovního ruchu uvedlo, že země chce upřednostnit udržitelný cestovní ruch před masovým a snaží se vyvážit soukromé zájmy s přístupem na veřejné pláže.

Rozvoj však jde dopředu právě s velkolepými projekty, jako je nové mezinárodní letiště Vlora, které by se mělo letos otevřít komerčním letům, a právě také kontroverzní luxusní resorty příbuzných amerického prezidenta.

To v některých místech naráží na obavy ochránců přírody, protože pravidla pro zacházení s chráněnými oblastmi nejsou podle ekologů dostatečná.

„Albánie je mnohem viditelnější na středomořské turistické mapě, ale to neznamená, že si už vybudovala skutečnou a udržitelnou ekonomiku cestovního ruchu. Velmi často je to, co je prezentováno jako rozvoj turismu, ve skutečnosti spíše výstavba, zhodnocování pobřežních pozemků a investice do nemovitostí,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy albánský expert na urbanistické plánování Gentian Kaprata.

Právě to je jádrem svárů i u projektů Trumpové a jejího manžela Kushnera. Plány na vybudování luxusních resortů se týkají Sazanu, ale i nedaleké přírodní rezervace nedaleko Zvernecu.

Na místech, kde mají vzniknout hotely s několika tisíci lůžky, jsou podle ekologů chráněné druhy zvířat i rostlin.

Hněv Albánců viditelný každý večer během protestů v Tiraně, kam chodí tisíce lidí, ale míří i na hlubší problémy. Podle kritiků totiž Ramova vláda dlouhodobě turistické projekty dává do rukou zahraničních investorů a peníze se pak přerozdělují jen mezi úzkou skupinu lidí.

„Mnoho občanů má pocit, že strategické projekty nejsou vždy myšlené jako nástroj národního rozvoje, ale spíše jako dohody uzavírané mezi politickými představiteli, místními ekonomickými elitami a zahraničními investory. To pak posiluje dojem, že s veřejným majetkem, zejména s pobřežními oblastmi a atraktivními turistickými lokalitami, je nakládáno bez dostatečné veřejné kontroly a bez skutečně transparentního rozhodovacího procesu,“ popsal Seznam Zprávám Afrim Krasniqi z Institutu pro politologická studia v Tiraně.

I kdyby nakonec resorty v oblastech nevznikly, jednu věc už pro ně udělaly. Turisté se o Vloru zajímají mnohem více. Mnoho lidí, se kterými mluvím, chce vidět tato místa, než se změní.

„Koupila jsem si letenky před třemi dny. Zajímalo mě, jak to tu vypadá, tak jsem sem přijela. A mám pocit, že se to celé teprve rozvíjí. Silnice nejsou moc dobré, já se i trochu bála řídit. Úroveň některých služeb není úplně na vrcholu,“ popisuje mi třiapadesátiletá turistka z Nizozemska Lisa, se kterou se potkávám přímo na Sazanu.

Co se týče infrastruktury, má pravdu. V Albánii nejsou některé trasy na jihu země opravené, během mé cesty autobusem se nedá spát, vozovka neustále drncá, přestože jde o hlavní tah. I do toho chce ale Ramova vláda investovat.

Peníze by měly jít právě i z cestovního ruchu, který dnes tvoří skoro 20 procent HDP země.

Také další čísla ukazují rychlý rozvoj turismu v Albánii. Do země loni podle údajů místního statistického úřadu zamířilo více než 11,5 milionu turistů, to je oproti roku 2019 skoro dvojnásobek.

Albánie ale zdaleka není ve stejných mírách jako další země. Chorvatsko stále přilákalo téměř dvakrát tolik návštěvníků, Řecko asi třikrát tolik a Itálie zhruba šestkrát více.

S rychlým růstem ale přichází i otázka, komu bude albánský turistický boom nakonec sloužit.

„Na jedné straně chtějí turističtí provozovatelé vyšší ceny a návštěvníky s vyšší kupní silou, protože Albánie má omezenou kapacitu kvalitního ubytování a krátkou sezónu. Na druhé straně vláda prezentuje zemi téměř výhradně jako levnou destinaci. To vytváří jasný rozpor mezi tím, jaký turismus země chce, a tím, jaký ve skutečnosti propaguje,“ popsal Karapata.

Ostatně dříve na jih země mířily zejména albánské rodiny, těm se ale s rostoucími cenami může dovolená v jejich vlastní zemi prodražit.

Pro někoho je to naopak příležitost, tu svou mi představuje během jízdy minibusem perfektně upravená Elona. Sice pochází ze severu Albánie, ale dlouhodobě žije v Řecku. Nyní hledá dům právě ve Vloře. Ptám se, jestli se sem chce přestěhovat, ale ujišťuje mě, že jde čistě o byznys.

„Aha, chápu. Máte ráda Vloru?“ ptám se. „Mám ráda peníze,“ odvětí. „A tady je to teď levné, ale za pár let to půjde hodně nahoru. Takže je ideální čas,“ vysvětluje.

Když se večer vracím na promenádu ve Vloře, restaurace jsou plné a podél moře proudí davy lidí. Turistický boom, o kterém mluví vláda i podnikatelé, je vidět na každém kroku. Zatímco někteří v něm vidí cestu k prosperitě, jiní se obávají, že cena za ni bude příliš vysoká.

Odpověď na to, jakou podobu bude mít albánské pobřeží za deset let, zatím nikdo nezná. Jisté je jen to, že se mění rychleji než kdykoli předtím.