Obětí protestů v Íránu mohou být desetitisíce. Režim mluví o „velké lži“

Je tomu měsíc, co v Íránu vypukly rozsáhlé protivládní protesty. Lidé vyšli do ulic nejdříve kvůli vysoké inflaci a katastrofální hospodářské situaci, později se přidaly výzvy ke konci íránského vedení v čele s nejvyšším vůdcem, 86letým ajatolláhem Alím Chameneím.

Reakce Teheránu byla nesmlouvavá. Proti demonstrantům v ulicích napochodovaly bezpečnostní složky.

Režim odřízl zemi od internetu a zablokoval komunikaci se zahraničím, aby zabránil světu získat přehled o rozsahu násilí, jímž bezpečnostní složky protesty potlačily, uvedl americký deník The Wall Street Journal.

Režim oficiálně přiznává přes 3000 mrtvých, jak ovšem vyplývá z vyšetřování lidskoprávních organizací, opozičních i západních médií, skutečný počet může být řádově vyšší.

Už původní odhady hovořily o několika tisících zabitých, což by samo o sobě představovalo nejkrvavější zásah režimu proti vlastním obyvatelům za poslední desetiletí. Nově zveřejněná data a svědectví však naznačují, že šlo o bezprecedentní likvidaci civilistů.

Lidskoprávní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA), která sídlí v USA, uvádí více než 6000 potvrzených obětí, přičemž dalších 17 tisíc případů stále prověřuje.

Odhady některých lékařů a opozičních zdrojů v Íránu i mimo něj zmiňují až 33 tisíc mrtvých. Podle lékařů, kteří pracovali během zásahu, představují oficiálně registrovaná úmrtí pravděpodobně méně než desetinu skutečného počtu, napsal britský The Guardian.

Doktoři a zdravotnický personál, kteří ze strachu o své životy zůstali v anonymitě, případně vystupují pod jinými jmény, přinesli šokující svědectví.

Lékař Ahmádí s manželkou z menšího města na jihu Íránu tajně ošetřovali zraněné demonstranty. Zpočátku šlo o povrchová zranění, rány a pohmožděniny, později však přicházeli postřelení lidé, mnozí následně zemřeli.

Ahmádí vytvořil síť více než 80 zdravotníků napříč 12 z 31 íránských provincií, kteří sdíleli data. Jejich zjištění, o nichž napsal The Guardian, doplněná svědectvími z márnic a hřbitovů po celé zemi, poodhalují brutalitu, kterou stát při zásahu uplatnil.

Míru násilí dokládají i záběry z nemocnic a márnic, které se na sociálních sítích rozšířily z rozsáhlého zdravotnického skladu u provizorní márnice v teheránské čtvrti Kahrizak. Uvnitř byly naskládány pytle s těly a další ležely na přilehlém dvoře, přiblížil už dříve The Guardian. Britská veřejnoprávní stanice BBC na jednom z videí napočítala 180 pytlů s těly.

Ahmádí a jeho kolegové se zdráhají uvést konkrétní číslo obětí, shodují se však, že „všechny veřejně uváděné počty obětí představují závažné podhodnocení“. Porovnáním počtu mrtvých, které sami viděli, s nemocničními statistikami odhadují, že počet mohl skutečně přesáhnout 30 tisíc.

Opozičně orientovaný íránský server Iran International uvedl, že na vrcholu protestů 8. a 9. ledna bylo zabito více než 36 tisíc lidí.

O třech desítkách tisíc mrtvých píše i deník Time, který pod příslibem anonymity citoval vysoce postavené představitele íránského ministerstva zdravotnictví. Redakce upozornila, že čísla nemohla nezávisle ověřit, avšak odpovídají svědectvím lékařů a dalších zasahujících pracovníků na místě protestů.

Podle těchto zdrojů stát v kritických dnech používal k převozu obětí místo sanitek kamiony s návěsy a došly pytle na mrtvá těla.

Odhady vycházejí z rozsáhlé databáze vytvořené na základě utajovaných dokumentů, terénních zpráv a výpovědí zdravotníků, očitých svědků a rodin obětí.

Zdroje z íránského ministerstva vnitra, které rovněž hovořily pod podmínkou anonymity, sdělily Iran International, že souhrnné údaje provinčních bezpečnostních rad, předložené 20. ledna, uvádějí počet obětí přes 30 tisíc.  

Dva zdroje z Nejvyšší rady národní bezpečnosti pak uvedly, že íránské Revoluční gardy minulý týden vypracovaly dvě interní analýzy - jednu s odhadem 33 000 obětí, druhou s číslem přesahujícím 36 500.

Většinu zabíjení podle zpráv provedly právě Revoluční gardy a jejich spojenecká milice Basídž, píše deník The Wall Street Journal. Údajně byly nasazeny i jednotky přivezené z Iráku a Sýrie.

Specializovaný tým novinářů BBC Verify, který ověřuje fakta, analyzoval 392 uniklých fotografií, z nichž bylo možné identifikovat 326 obětí, včetně 18 žen.

Některé oběti měly v ústech stále dýchací trubici, což naznačuje, že zemřely po poskytnutí lékařské péče. Rodiny často musely znovu prohlížet fotografie, aby se ujistily, že jde o jejich blízké.

Íránské úřady tvrzení médií odmítají. Například zprávu Time označil mluvčí ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí za velkou lež v hitlerovském stylu. V příspěvku na sociální síti X napsal, že se Západ v médiích snaží zfalšovat realitu, protože se mu nepodařilo destabilizovat Írán v ulicích.

Zveřejnění odhadů přišlo ve chvíli, kdy The New York Times informoval, že Alí Chameneí dal 9. ledna bezpečnostním složkám pokyn rozdrtit masové demonstrace v zemi jakýmikoli nezbytnými prostředky.

Pokud se potvrdí jen část nyní zveřejněných čísel, lednový zásah by představoval nejkrvavější státní potlačení proti civilistům v Íránu od 80. let.