Írán má plejádu možností, jak se pomstít Izraeli. Už ukázal, že to umí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Páteční izraelské nálety na Írán způsobily islámské republice hluboké ponížení. Izraelci zabili mimo jiné šéfa mocných Íránských revolučních gard Hosejna Salámího, další vysoké vojenské představitele a také špičky íránského jaderného programu.

Už v pátek ráno vylétlo směrem na Izrael asi sto íránských dronů, zkušenosti z minulých střetů mezi oběma státy ale ukazují, že odveta bude pokračovat. „Situace visela ve vzduchu už několik dní, proto si myslím, že Íránci už mají připravené nějaké modely reakce. Teď zjišťují škody a je otázkou, nakolik jsou jejich raketové i jiné systémy poškozené,“ říká Josef Kraus, znalec Íránu z Masarykovy univerzity v Brně.

„V následující fázi určitě dojde na nějaký raketový útok proti Izraeli,“ odhaduje s tím, že Írán už v minulosti prokázal, že je schopen zasáhnout izraelské území a překonat tamní protivzdušnou obranu.

Írán má pro případnou odvetu celou řadu možností, i když jsou vojenské kapacity některých jeho spojenců značně omezené. To se týká jak libanonského Hizballáhu, tak i palestinských frakcí, jako je Hamás nebo Palestinský islámský džihád.

„Schopností zasáhnout Izrael disponují i jemenští Húthíové,“ připomíná Kraus. Jemenští rebelové mají jak rakety dlouhého doletu, tak i střely odpalované z lodí a také drony. Kromě samotného Izraele mohou útočit i na obchodní lodi plavící se v Hormuzském průlivu.

Průlivem, který spojuje Perský záliv se světovým oceánem, proplouvá na 30 procent světové produkce ropy, jeho blokáda by proto zasadila ránu celému světovému obchodu.

Otázkou je, zda se Íránci soustředí pouze na samotný Izrael, nebo i na americké cíle v oblasti. Nabízí se jim samozřejmě i útoky na americké vojenské základny, kromě výše zmíněných proxy sil mohou zapojit i irácké šíitské milice. Ty už v minulosti také ostřelovaly americké základny v Iráku.

Bezpečnostní analytik Kraus je přesvědčen o tom, že cílem íránské odvety budou i americké zájmy. „Spojené státy se útoků účastnily, a to nejen tichým souhlasem, ale pravděpodobně i nějakou logistickou nebo infrastrukturní spoluprací,“ říká a připomíná, že letecký útok Izraele byl veden z iráckého vzdušného prostoru, který mají pod kontrolou právě USA.

Američtí představitelé nicméně bezprostředně po izraelském úderu zdůraznili, že Spojené státy se na útoku nijak nepodílely, i když o něm dopředu věděly.

Jak už bylo řečeno, překonat izraelskou protivzdušnou obranu - alespoň do určité míry - íránské rakety dokážou. Íránci už v minulosti zasáhli izraelskou leteckou základnu, odkud vzlétají bojové letouny F-35, střely dopadly také jen pár set metrů od centrály Mosadu.

Írán disponuje stovkami balistických raket nejrůznějších typů a v posledních letech se také stal dronovou velmocí - ostatně drony Šáhid 136 vyváží ve velkém do Ruska, které je používá k vraždění Ukrajinců.

Vypouštět je může i z moře - režim ajatolláhů disponuje jak konvenčním námořnictvem, tak i námořnictvem Íránských revolučních gard, které mají podle listu The Jerusalem Post spíše menší a rychlá plavidla.

Další možností odvety jsou teroristické útoky proti izraelským cílům ve světě. Sem patří pumové útoky na ambasády, ale i vraždy turistů - Írán si to už v minulosti s různými úspěchy vyzkoušel v mnoha zemích, ať už v Turecku, v zemích Evropské unie nebo v Jižní Americe.

Ostatně Izrael v pátek odpoledne oznámil uzavření všech svých zastupitelských úřadů v zahraničí. Tamní diplomacie také vyzvala všechny Izraelce žijící v zahraničí, aby oznámili úřadům místo pobytu. K podobnému kroku podle serveru The Times of Israel přistoupila i krátce po teroristickém útoku Hamásu na Izrael ze 7. října 2023.

Jiným možným scénářem jsou útoky na ropná zařízení na území amerických spojenců. Když Írán prostřednictvím Húthíů v roce 2019 tímto způsobem napadl saúdskoarabský ropný komplex, dokázal na čas snížit světovou produkci ropy o pět procent, připomíná britský list The Times.

Saúdská Arábie ale izraelský útok na Írán odsoudila a v poslední době své vztahy se šíitskou mocností normalizovala, podobný scénář proto není příliš pravděpodobný. Saúdové i další země Perského zálivu vyzývají obě strany k deeskalaci a zdrženlivosti.