Extrémní vedra mění cestování, města už chystají i katastrofické scénáře

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Evropa má za sebou vlny veder s teplotami, které přepisovaly historické tabulky.

Jih Francie letos v létě zaznamenal teploty o 12 stupňů vyšší, než byly obvyklé v několika posledních desetiletích. Rekordní teplotu vzduchu naměřili také v Chorvatsku - Šibenik v srpnu hlásil 39,5 stupně.

Extrémní horka doprovázely v mnoha zemích ničivé lesní požáry. Starý kontinent v tomto směru zaznamenal nejhorší sezonu od začátku měření v roce 2006. Na území Evropské unie shořel rekordní milion hektarů půdy, upozornila stanice BBC. Obzvláště silně byly zasaženy Španělsko a Portugalsko.

Vysoké teploty doprovázené extrémními projevy počasí mění podobu cestovního ruchu v Evropě coby nejrychleji se oteplujícím kontinentu na planetě.

Řada oblíbených turistických destinací musela už nyní přijmout jistá opatření. V Athénách například během nejteplejších hodin dne úřady zavřely Akropolis, jedno z největších turistických lákadel.

Jinde se začínají připravovat na „katastrofický scénář“. Městští plánovači v Paříži mají za to, že dny, kdy teploty v centru dosáhnou 50 stupňů, se blíží, a usilují o to, aby předešli kolapsu.

List The New York Times upozornil, že při takto vysokých teplotách městu hrozí ochromení dopravy v reakci na tání asfaltu i odstavení mobilních služeb kvůli poškození antén na rozpálených střechách.

Takové vyhlídky vedou mnohé k tomu, že začínají zvažovat, zda si raději k rekreaci nevybrat jiné, chladnější destinace.

O přehodnocování cestovních návyků už nyní svědčí některé zahraniční průzkumy. Zpráva, kterou  v dubnu zveřejnila Evropská cestovní komise, například ukazuje, že celkem 81 procent Evropanů podle svých slov upravilo plány na dovolenou kvůli faktorům souvisejícím s klimatickou změnou. Téměř třetina z nich pak zmínila, že volí destinace s mírnějším podnebím.

Podobný trend lze sledovat i mezi Američany a Kanaďany. Více než polovina turistů z řad starších mileniálů, generace X a Baby Boomerů potvrdila, že extrémní projevy počasí během léta ovlivňují jejich cestovní plány. Vyplývá to z průzkumu cestovní skupiny EF GO Ahead Tours, na který upozornil magazín Time.

Naopak mezi Čechy tyto faktory minimálně zatím velkou roli nehrají. Z průzkumu agentury Ipsos zpracovaného pro Seznam Zprávy vyplývá, že vidina extrémního vedra je při výběru destinace na dovolenou příliš neovlivňuje. Pouze lehce přes 10 procent dotázaných přiznalo, že to bere v potaz.

Češi a cestování:

Plážové resorty na jihu Evropy i metropole jako Barcelona nebo Lisabon v tuto chvíli o turisty nouzi nemají. Řada míst si stěžuje spíše na opačný problém - takzvaný overturismus a to, že návštěvníků jezdí až příliš.

Přesto jisté statistiky už teď svědčí o poklesu. Server Euronews upozornil v polovině srpna, že v červnu a červenci došlo na některých pobřežích v Itálii až k 25% poklesu návštěvníků. Důvodem je podle něj to, že i samotní Italové, kteří tolik milují odpočinek na pláži, si k dovolené čím dál častěji vybírají hory. Vlivem rostoucích teplot i cen.

Lidé přemýšlejí nad tím, zda raději než na jih k moři nebo do rozpálených měst nevyrazit na sever. Na popularitě nabírají dovolené v zemích jako je Dánsko, Švédsko, Norsko nebo Finsko.

Dovolené na jihu si lidé častěji plánují raději na jarní nebo podzimní měsíce.

„Za tyto dovolené utratíte spoustu peněz. Opravdu je chcete trávit v 32stupňovém vedru bez klimatizace v přeplněném prostoru?“ uvedla pro magazín Time Američanka v důchodovém věku Susan Taylorová. Před dvěma lety vyrazila na dovolenou do Severního Irska a od té doby si už vybírá jen destinace podobného střihu.

O změně cestovních návyků mluví i britská rodina, kterou cituje stanice BBC. Před dvěma lety na řeckém ostrově Rhodos zažili ničivé požáry, které z domovů či hotelů během jednoho měsíce vyhnaly zhruba 19 tisíc lidí. Od té doby do Řecka či jinam na jih Evropy jezdí jen v říjnu nebo v květnu. Během léta volí destinace, kde není takové horko, a mohou tak poznávat město nebo vyrážet na túry do přírody.

Právě požáry jsou podle předního experta na otázky spojené s turismem profesora Richarda Butlera jedním z faktorů, který může mít na rozhodování turistů, kam vyrazit, velký vliv.

„Dalšími souvisejícími dopady jsou a budou například nedostatek vody nebo její nedostupnost v důsledku vysychání řek a přehrad,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

„V některých oblastech, jako jsou Baleárské ostrovy, kde je voda již nyní problémem, by mohlo dojít k přelévacím efektům, nedostatku vody v hotelech, nemožnosti zavlažovat golfová hřiště nebo zásobovat vodou aquaparky,“ nastiňu

je.

Do této situace se dostalo v loňském roce španělské Katalánsko, které zažívalo historické sucho. Tamní metropole Barcelona omezila zavlažování parků, vypnula okrasné fontány a na turisty ve veřejném prostoru i v ubytovacích zařízeních apelovali, aby maximálně šetřili s vodou.

Jak moc nakonec zvyšující se teploty zahýbají s podobou cestovního ruchu, zůstává v tuto chvíli otázkou. Butler upozorňuje, že chování turistů je těžké předvídat na delší dobu dopředu.

„Většina lidí plánuje dovolenou měsíce předem, někteří více než rok, jiní jen několik týdnů předem, a mnoho problémů souvisejících s globálním oteplováním je stále nepředvídatelných, pokud jde o přesná místa a data,“ vysvětluje.

Zda se tento trend prohloubí, podle něj navíc bude ve velkém záviset na tom, jak zareagují vlivné cestovní kanceláře a aerolinky. „Pokud změní trasy nebo sníží počet míst v letech do přehřátých lokalit, cestující nebude mít jinou možnost než se přizpůsobit.“