Hlavní obsah

Osm členů EU včetně ČR žádá změnu hodnocení bezpečnosti v Sýrii kvůli migrantům

Foto: Nicolas Economou, Shutterstock.com

Migranti ze Sýrie u břehů řeckého ostrova Lesbos. Archivní fotografie.

Osm zemí EU žádá přezkoumání bezpečnostní situace v Sýrii pro možný návrat uprchlíků. Jejich zástupci se setkali na Kypru, který čelí nárůstu syrských uprchlíků, a požadují účinnější řešení migrace a větší podporu.

Článek

Osm členských zemí Evropské unie včetně Česka žádá přezkoumání hodnocení bezpečnostní situace v Sýrii, aby byl možný dobrovolný návrat uprchlíků do této blízkovýchodní země. Zástupci zemí to dnes uvedli ve společném prohlášení po jednání na Kypru. Situace v Sýrii se podle nich 13 let po začátku války výrazně zlepšila, ačkoliv v zemi nepanuje úplná politická stabilita, napsala agentura AP a server Cyprus Mail.

Českou republiku na jednání zastupoval ministr vnitra Vít Rakušan. Schůzky o boji s nelegální migrací se zúčastnili též představitelé Dánska, Itálie, Kypru, Malty, Polska, Rakouska a Řecka. Společně teď tyto země volají po „efektivnějším řešení“. Žádají také EU o větší podporu pro Libanon, aby se tak zmírnilo riziko ještě většího přílivu migrantů z této země do EU.

Kypr v posledních měsících čelí prudkému nárůstu počtu syrských uprchlíků, kteří se do ostrovní země dostávají především z Libanonu na palubách vratkých člunů. Evropská unie na začátku května slíbila Libanonu finanční pomoc v hodnotě jedné miliardy eur (25,2 miliardy korun). Peníze mají podpořit místní zdravotnictví, vzdělávací systém, ekonomiku, ale i bezpečnostní složky, zejména jejich boj s nelegální migrací.

„Rozhodnutí o tom, kdo má právo překročit hranice členského státu, by měla přijímat vláda příslušného členského státu, a nikoli zločinecké sítě zapojené do převaděčství migrantů a obchodování s lidmi,“ uvádí se ve společném prohlášení citovaném AP. Politici uznávají „zásluhy spřátelených třetích zemí, jež vzhledem ke své zeměpisné poloze přijaly velký počet vysídlených osob, a také jejich důležitou roli jako poslední bašty předtím, než migranti nelegálně dorazí do EU“.

Co také obsahuje migrační pakt

  • Společný postup pro udělování a odnímání mezinárodní ochrany a posílení kontrol lidí na vnějších hranicích - s urychleným rozhodnutím, zda migranta vrátit do země původu či zahájit azylové řízení, stejně jako s posouzením, zda žádost o azyl není nedůvodná nebo nepřípustná.
  • Aktualizaci nařízení o unijní databázi otisků prstů a snímků obličeje Eurodac – pro přesnější sledování pohybu žadatelů o azyl.
  • Nové jednotné normy v souvislosti s uznáváním statusu uprchlíka nebo statusu doplňkové ochrany a s právy přiznávanými lidem, kteří mají nárok na ochranu. Žadatelé o ochranu budou muset zůstat na území státu, který je odpovědný za projednání jejich žádosti nebo v němž byla ochrana udělena.
  • Registrovaní žadatelé o azyl budou moci začít pracovat nejpozději šest měsíců po podání žádosti. Pravidla budou nastavena tak, aby azylanty odrazovala od pohybu po EU.
  • Možnost pro jednotlivé státy upravit si některá pravidla, třeba ta, která se týkají registrací žádostí o azyl či azylového řízení na hranicích. Zároveň možnost v případě krize požádat EU a její členské státy o solidární a podpůrná opatření.
  • Z humanitárních důvodů budou členské státy dobrovolně nabízet útočiště lidem, které za uprchlíky uznal Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a kteří se na území Unie přemístí legálně, organizovaně a bezpečně. Zvláštní pozornost se bude věnovat ohroženým ženám a dívkám, lidem ohroženým násilným návratem do jejich zemí, obětem násilí a mučení, nezletilým bez doprovodu, lidem se zdravotními potřebami či postižením a dlouhodobým uprchlíkům.

Třetím zemím, které jsou poslední zastávkou před nelegální cestou migrantů do Evropy, je podle politiků potřeba pomoci poskytnutím vybavení či výcviku i dalšími formami spolupráce. Vyzývají ke konstruktivnímu řešení, zejména s ohledem na blízkovýchodní konflikt a jeho možné dopady na migraci.

Kyperský úředník agentuře AP pod podmínkou anonymity sdělil, že případné přehodnocení bezpečnostní situace v Sýrii by nemuselo nutně znamenat, že syrští uprchlíci budou deportováni zpět do své země. Místo toho by migranti pocházející z oblastí, které by byly znovu označeny za bezpečné, přišli o veškeré příspěvky, dávky a právo na práci, což by odrazovalo ostatní od příchodu na Kypr.

Libanonští představitelé již dlouho naléhají na mezinárodní společenství, aby uprchlíky buď přesídlilo do jiných zemí, nebo jim pomohlo vrátit se do Sýrie.

Válka, migrace, gender

Premiér Viktor Orbán v letošní kampani opět akcentuje „bruselský diktát“ a téma války, Budapešť ale jeho strana zřejmě zpátky nezíská. Pohled Seznam Zpráv na maďarskou kampaň.

Doporučované