Článek
OSN v neděli ve 2:00 SELČ obnovila sankce proti Íránu kvůli jeho jadernému programu. Děje se tak poté, co Spojené království, Francie a Německo spustily koncem srpna mechanismus, který umožnil do 30 dnů obnovit sankce zrušené v roce 2015 na základě jaderné dohody s Teheránem.
Informuje o tom agentura AP, podle níž sankce islámskou republiku zasáhnou v době, kdy se její obyvatelé stále častěji ocitají v situaci, kdy si nemohou dovolit základní potraviny, a zároveň se obávají o svou budoucnost.
Sankce mimo jiné zahrnují zmrazení íránských aktiv v zahraničí, zbrojní embargo na Írán a postihnou jakýkoli rozvoj íránského balistického raketového programu.
Obnovení sankcí předcházela neúspěšná jednání mezi evropskými mocnostmi, které požadují ujištění ohledně íránského jaderného programu, a Teheránem, který rozhodnutí odsuzuje jako nezákonné. V pátek pak Rusko a Čína v 15členné Radě bezpečnosti OSN neuspěly s pokusem odložit obnovení sankcí proti Íránu o šest měsíců.
Francie, Německo a Británie v ve společném prohlášení po obnovení sankcí varovaly Írán, aby nepodnikal kroky, které by vedly k eskalaci, a naopak, aby dodržoval své závazky plynoucí z jaderné dohody. Zdůraznily přitom, že „obnovení sankcí OSN neznamená konec diplomacie“.
Íránská kritika
„Opětovná aktivace zrušených rezolucí je právně neopodstatněná a neodůvodnitelná… všechny země se musí zdržet uznání této nezákonné situace,“ uvedla íránská diplomacie podle AFP v prohlášení, které je první oficiální reakcí Íránu na znovuzavedení sankcí.
„Íránská islámská republika bude rozhodně bránit svá národní práva a zájmy a jakákoli akce zaměřená na poškození zájmů a práv jejího lidu se setká s rozhodnou a odpovídající reakcí,“ varovalo v neděli íránské ministerstvo zahraničí bez dalších podrobností.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí v neděli vyzval generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, aby zabránil obnovení mechanismů na uplatňování sankcí OSN.
„Vyzývám vás, abyste zabránil jakémukoli pokusu obnovit sankční mechanismy, včetně sankčního výboru a panelu expertů,“ napsal Arakčí v dopise, který zveřejnil na síti X. Dodal, že Teherán neuzná jakýkoli pokus rozšířit, obnovit nebo vymáhat sankce OSN.
Írán v roce 2015 podepsal se Spojenými státy, EU, Británií, Francií, Německem, Ruskem a Čínou dohodu, známou pod zkratkou JCPOA, v níž souhlasil s kontrolami Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve svých jaderných zařízeních. Úmluva měla zpomalit íránský jaderný program a zajistit jeho mezinárodní kontrolu výměnou za zrušení protiíránských sankcí.
Po odstoupení USA od dohody v prvním prezidentském období Donalda Trumpa v roce 2018 a opětovném uvalení amerických sankcí na Írán přestal Teherán dohodu dodržovat. Začal obohacovat uran na 60 procent čistoty a omezil inspekce MAAE. K výrobě jaderné zbraně je potřeba uran obohacený na 90 procent. Obohacení uranu z 60 na 90 procent už představuje relativně malý technologický krok. Írán však dlouhodobě tvrdí, že o jadernou zbraň neusiluje a že jeho jaderný program slouží pouze mírovým účelům.
Vztahy mezi Ruskem a Íránem
Ruský prezident Vladimir Putin schválil dohodu o strategickém partnerství mezi Ruskem a Íránem. Na podobě paktu o komplexním strategickém partnerství mezi oběma zeměmi se lídři shodli letos v lednu. Smlouva pokrývá řadu oblastí spolupráce včetně obrany, boje proti terorismu, energetiky, vědy či financí.
Dohoda ovšem neobsahuje klauzuli o vzájemné obraně podobnou té, kterou má Moskva se Severní Koreou.
Íránský prezident Masúd Pezeškján v sobotu řekl, že Spojené státy požadovaly, aby Írán předal veškerý svůj obohacený uran výměnou za tříměsíční prodloužení pozastavení sankcí. Tento údajný požadavek označil za nepřijatelný.
Íránský ríjál se nachází na historickém minimu, což dál zvyšuje ceny potravin a ztěžuje každodenní život. Rostou ceny masa, rýže a dalších základních potravin, které patří k tradiční íránské kuchyni.
Íránci se zároveň obávají nového konfliktu mezi Íránem a Izraelem a případně i Spojenými státy, protože Teherán patrně znovu buduje raketové základny, které Izrael zasáhl během svých červnových vzdušných úderů. Íránští aktivisté mezitím upozorňují, že íránská vláda může zesílit represe a že letošní počet poprav je v zemi na třicetiletém maximu, poznamenala agentura AP.
Otec 12letého chlapce Sína, který z obav z represí nechtěl uvést své příjmení, agentuře AP řekl, že Írán nikdy nečelil takovým problémům jako nyní, a to ani za irácko-íránské války v 80. letech, ani v důsledku desítky let trvajících sankcí. „Co si pamatuji, vždy jsme se potýkali s ekonomickými problémy, a každý rok je to horší,“ řekl. „Pro moji generaci je to vždy buď příliš pozdě, nebo příliš brzy, naše sny nám unikají mezi prsty,“ dodal.
Británie, France a Německo uvedly, že „vyvíjely veškeré snahy, aby se vyhnuly spuštění mechanismu obnovení sankcí, přiměly Írán dodržovat dohodu a dosáhly trvalého a komplexního diplomatického řešení“. Írán však podle trojice zemí „nepovolil inspektorům MAAE opětovný přístup k íránským jaderným zařízením ani nevytvořil a nepředal MAAE zprávu o svých zásobách vysoce obohaceného uranu“.
