Hlavní obsah

Pravice ani levice. Dánskou politiku nejspíš po volbách čeká významná změna

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Profimedia.cz

Volební místnost v dánském hlavním městě Kodaň (ilustrační obrázek).

Reklama

aktualizováno •

Z průzkumu vyplývá, že v dánských volbách zřejmě nezískal většinu levicový ani pravicový blok. Po více než čtyřiceti letech by mohla v čele země stanout vláda složená ze stran napříč tradičním levopravým rozdělením.

Článek

V dnešních předčasných parlamentních volbách v Dánsku nezískal zřejmě většinu levicový ani pravicový blok. Vyplývá to z průzkumů u volebních místností, o kterých informují dánská média. Rozhodující role tak možná připadne nové centristické straně Umírněných, kterou před několika měsíci založil někdejší premiér Lars Lökke Rasmussen.

Veřejnoprávní stanice DR uvedla, že sociální demokraté premiérky Mette Frederiksenové a další členové levicového bloku mají šanci ve 179členném parlamentu (Folketingu) obsadit 85 křesel. Pravicový blok v čele s liberální stranou Venstre by mohl získat 73 mandátů, 17 křesel pak Rasmussenovi centristé. Čtyři mandáty připadají zástupcům Grónska a Faerských ostrovů.

Agentura Reuters píše, že tyto výsledky by poprvé po více než čtyřech desítkách let mohly vést ke vzniku vlády napříč tradičním levopravým rozdělením, což by znamenalo významnou změnu v dánské politice.

Zástupci obou hlavních táborů

Premiérka Frederiksenová stojí od roku 2019 v čele menšinové sociálnědemokratické vlády, která se v parlamentu většinou spoléhá na podporu levicově orientovaných stran, ale třeba v otázkách přísné migrační politiky i na hlasy pravice. Po dnešních volbách by podle agentury DPA tato 44letá politička chtěla sestavit vládu, v níž budou zástupci obou hlavních táborů.

Frederiksenová předčasné volby ohlásila v říjnu pod tlakem jedné ze stran podporujících vládu. Premiérka byla oceňována za to, jak se jí podařilo provést zemi pandemií covidu-19, její kabinet se ale stal terčem kritiky kvůli kontroverznímu rozhodnutí z roku 2020 vybít kvůli obavám z nové mutace koronaviru všech až 17 milionů norků, chovaných v této severské zemi na kožešinu.

Reklama

Související témata:

Doporučované