Dramatická operace Trumpova komanda může být i známkou váhání

Záznam je to dramatický. Američtí vojáci se slaňují z bojového vrtulníku na palubu obřího ropného tankeru. Jedná se o loď s názvem Skipper a má převážet venezuelskou ropu do tisíce kilometrů vzdáleného Íránu.

Komando mělo mít v rukou dva týdny starý soudní zatykač, protože plavidlo mělo být na americkém sankčním seznamu za dodávky paliva teroristickým organizacím, jakým je Íránem podporovaný Hizballáh.

Tak přepadení tankeru vysvětlil Bílý dům. V Caracasu mluví o pirátství a krádeži. „Za těchto okolností byly konečně odhaleny skutečné důvody dlouhodobé agrese proti Venezuele. (…) Vždy šlo o naše přírodní zdroje, naši ropu, naši energii, zdroje, které patří výlučně venezuelskému lidu,“ stojí v prohlášení venezuelské vlády.

Analytici se dohadují, jaký je další důvod této vojenské akce. Objevují se přitom teorie, že se Donald Trump možná odklání od možnosti přímých vojenských úderů na území Venezuely a chce režim socialistického diktátora Nicoláse Madura odstranit postupně tím, že mu odepře výnosy z prodeje drog a ropy.

List the New York Times k tomu na základě svých zdrojů píše, že Trumpova administrativa v nadcházejících týdnech očekává zabavení dalších tankerů tak, aby oslabila režim, který je na prodeji ropy závislý.

Deník dále píše, že prezident zároveň opakovaně vyjadřuje výhrady k rozsáhlé vojenské operaci, jejímž cílem by bylo svržení Madura. „Trump s rozhodnutím nijak nespěchá, i když projevil zvláštní zájem o získání části hodnoty venezuelské ropy pro Spojené státy,“ dodávají NYT.

Podle nejnovějších údajů přitom Venezuela prodejem ropy získává nejméně 80 procent z celkových výnosů země.

Maduro podobně jako prezidenti před ním - včetně těch z demokratické éry země - za „ropné peníze“ také obratem kupuje vše, co se dá. Tedy jídlo, léky, oblečení nebo elektroniku. Jakýkoliv propad těchto „petrodolarů“ se tak odráží v úbytku lodí, které do Venezuely výše uvedené zboží ze světa přivážejí.

Za socialistické revoluce se tato závislost na ropě jen zvyšovala. „Hugo Chávez (zakladatel revoluce) si z národní ropné společnosti PDVSA udělal tak trochu svůj vlastní bankomat,“ řekl autorovi tohoto textu před časem politolog Javier Corrales z Amherst College v Massachusetts.

Řada dalších expertů ale před uzavřením ropných příjmů varuje. Tito odborníci poukazují na podobnou strategii, kterou zvolil někdejší prozatímní prezident Venezuely Juan Guaidó. Ten dnes žije v miamském exilu.

„Ropné sankce za Guaidóa Venezuelanům strašně ublížily a politik začal výrazně ztrácet lidovou podporu,“ poznamenává známý sloupkař Francisco Torro, který kdysi vedl prestižní web Caracas Chronicles.

Varuje, že se v podobné pozici může teď ocitnout venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová. Ta se právě nachází v norském Oslu, kam si přijela pro Nobelovu cenu míru.

Podle Torra by totiž část venezuelské populace mohla na Machadovou, jež podporuje americký vojenský úder a další nátlakové akce proti Venezuele, začít nahlížet jako na politika, který „z luxusu a bezpečí zahraničí ubližuje“ vlastní zemi.

Machadová sice prohlašuje, že se do Venezuely vrátí. Režim ji ale označuje za uprchlíka a hrozí jejím zatčením.

Na jejího chráněnce, Edmunda Gonzáleze Urrutiu, který místo ní kandidoval v loňských prezidentských volbách (soudci naklonění Madurovi Machadové kandidaturu odepřeli), je dnes ve Venezuele vypsaná odměna 100 tisíc dolarů za jeho dopadení. Plakáty s Gonzálezovou podobiznou visí po celé zemi.

Zdá se přitom, že uvnitř Venezuely je americká vojenská intervence přijímána se smíšenými pocity.

„Podle našich předběžných sondáží je většina proti americké vojenské akci. Žádný oficiální průzkum jsme ale zatím neprovedli, protože toto téma venezuelskou společnost vášnivě rozděluje,“ řekl Seznam Zprávám Luis Vicente León, ředitel venezuelské firmy na výzkum veřejného mínění Datanálisis.

Daleko přesnější čísla existují o podpoře úderu ve Spojených státech, kde se opakovaně více respondentů staví proti vojenské operaci.

Podle agentury Reuters Američané odmítají i údery v Karibském moři a Tichém oceánu proti člunům údajných překupníků s drogami. Americké drony zatím zničily na 22 plavidel a zabily přes 80 lidí. Proti těmto úderům se vyslovilo na 48 procent respondentů, 34 procent je podporuje.

Důvody odporu shrnul časopis Politico, který napsal, že by invaze mohla nést vysoké náklady, při čemž úspěch je nejistý. „A mohla by se rychle zvrhnout v partyzánskou válku ve venezuelské džungli, pokud by se síly loajální Madurovi rozhodly bojovat, řekl bývalý úředník Trumpovy administrativy,“ dodal magazín.