Hlavní obsah

Putin jim chtěl zlomit vaz přes obilí, Ukrajinci vymysleli náhradní plán

Foto: Elena Larina, Shutterstock.com

Nakládání obilí na nákladní loď v ukrajinském přístavu Oděsa na snímku ze srpna 2021.

Reklama

ANALÝZA. Rusko nedokázalo zabránit Ukrajině ve vývozu zemědělských produktů. Množství vyvezené do světa od krachu obilné dohody je sice nižší, než když platila, ale propad je menší, než se čekalo, a v poslední době se smazává.

Článek

Se začátkem nového roku Ukrajina začala zveřejňovat shrnující statistky o vývozu obchodním koridorem v Černém moři, který vznikl poté, co Rusko loni v polovině července odmítlo prodloužit tzv. obilnou dohodu. Ta zajišťovala vývoz zemědělských produktů z ukrajinských přístavů. Krach úmluvy tehdy vyvolal obavy, že se vývoz kvůli hrozbě ruských útoků zastaví.

Zastavení vývozu zemědělských plodin z Ukrajiny by přitom neznamenalo problém jen pro ekonomiku země bránící se ruské agresi, ale vzhledem k pozici Ukrajiny na trhu zejména s obilninami také ohrožení světové potravinové bezpečnosti.

To se ale nestalo.

Co byla obilná dohoda?

Více o obilné dohodě a jejím významu jsme psali v tomto článku:

„Námořní koridor poskytnutý Ukrajinou dosáhl plnohodnotné předinvazní kapacity,“ uvedl nedávno mluvčí ukrajinského námořnictva s tím, že přes přístavy za pět měsíců od konce obilné dohody Ukrajina vyvezla 15 milionů tun nákladu, z čehož deset milionů tun tvořily zemědělské produkty.

Totožné číslo – s tím, že šlo o náklad, který za pět měsíců od konce obilné dohody putoval čistě a jen černomořským koridorem – zmínil také místopředseda ukrajinské vlády pro infrastrukturu Oleksandr Kubrakov.

Je ale oněch deset milionů tun skutečně dost? Podle informací dostupných z veřejných zdrojů se zdá, že víceméně ano.

Konec dohody vývoz zpomalil, ale jen omezeně

Konec obilné dohody sice ukrajinský vývoz citelně zpomalil a za prvních pět měsíců od jejího konce je ve srovnání s vývozem za stejné období roku 2022, kdy dohoda fungovala, zhruba o 23 % nižší.

Ale…

Informace o použitém zdroji

Vypadá to, že jde spíš o důsledek pomalého rozjezdu než dlouhodobého problému, protože v posledních měsících Ukrajina svůj vývoz značně navýšila a čísla za prosinec dokonce překonávají čísla z roku 2022.

I snížení exportu v počátečních měsících po ukončení dohody navíc bylo menší, než se očekávalo. Ani tehdy nedošlo k výraznému kolapsu, který by ohrozil globální potravinovou bezpečnost.

Za počátečním snížením vývozu nestojí žádný jiný očividný důvod než konec obilné dohody a s ním spojená rizika. Roli by teoreticky mohla samozřejmě hrát například menší úroda nebo změna v poptávce. K ničemu z toho ale ve větší míře nedošlo.

Podle analýzy satelitních snímků provedené americkým programem NASA Harvest bylo loni počasí příznivé, což naopak pomohlo zmenšit propad produkce způsobený úbytkem polí v důsledku ruské invaze. Úroda byla u většiny plodin v roce 2023 lehce vyšší než v roce 2022 i podle zahraniční služby amerického ministerstva zemědělství.

Ismini Pallaová z Úřadu koordinačního centra OSN pro černomořskou obilnou iniciativu řekla Seznam Zprávám, že portfolio zemí, kam Ukrajina vyvážela, bylo podobné před i po konci dohody, takže roli nehrála ani výrazná změna v poptávce.

Za zmiňovaným poklesem vývozu tedy skutečně stojí důvody spojené s koncem obilné dohody, které ale z nějakého důvodu postupem času přestaly hrát roli.

Otázkou je proč.

Přes moře, nebo po Dunaji?

Z čísel uvedených v grafech výše se zdá, že Ukrajina v druhé půlce roku 2023 prakticky nezměnila způsob vývozu a valnou většinu dál vyvážela skrze přístavy čili stejně jako v roce 2022.

Nabízí se tedy varianta, že se Ukrajině povedlo zajistit bezpečnost koridoru a po pár měsících přesvědčit i ostatní, že úzká trasa jejími teritoriálními vodami a následně vodami zemí NATO je dost široká, aby se v ní pohybovalo velké množství obchodních lodí.

Realita ale může být ještě trochu jiná. Zmiňovaná formulace „skrze přístavy“, kterou používá ukrajinské ministerstvo, totiž zahrnuje i obilí a další plodiny vyvezené mimo černomořský koridor – a to po Dunaji.

Foto: BBC, Seznam Zprávy

Přehled námořních tras.

Druhým nabízejícím se vysvětlením tedy je, že doprava přes Černé moře do Bosporské úžiny byla dál omezená, jenže říční trasa rozdíl vyvážila.

To ostatně už loni – na obranu argumentu, že Ukrajina ještě úplně nezbavila Rusko kontroly nad Černým mořem – zmiňoval v rozhovoru bývalý ukrajinský námořní kapitán Andrij Ryženko. Ukrajinská vláda bohužel (ani po výzvě příslušných ministerstev) podrobnější data, kolik a kudy plulo obilí, neposkytuje.

Otevřené zdroje pak nabízí následující obrázek.

V ojedinělém případě Ukrajina 27. října 2023 oznámila, že od srpna černomořským koridorem vyvezla jen 1,3 milionu tun zemědělských produktů. Podle oficiální dat ale mělo být po vodě vyvezeno přes 11,6 milionu tun. Pokud tedy oficiální data ministerstva nelžou, musel hrát minimálně v prvních měsících Dunaj klíčovou roli.

Dalším střípkem je odhad ukrajinské společnosti Spike Brokers, která zveřejnila odhad množství nákladu převezeného po Dunaji a přes černomořský koridor za prosinec. Ta uvádí, že po řece šlo 1,3 milionu tun potravin a černomořským koridorem 4,8 milionu tun, což naznačuje – opět připomínáme, že ne s úplnou jistotou –, že černomořský koridor se postupně stal hlavní tepnou.

Co se týče celkových čísel za pět měsíců, podle výroku ukrajinského ministra zmiňovaného v úvodu článku Ukrajina černomořským koridorem vyvezla od loňského srpna do prosince deset milionů tun produktů. Přes přístavy mělo přitom podle oficiálních dat jít 18,3 milionu tun, takže na Dunaj by pak připadlo 8,3 milionu tun neboli asi 45 % lodního vývozu. Ismini Pallaová z úřadu OSN uvedla, že mezinárodní organizace odhaduje, že přes černomořský koridor Ukrajina vyvezla devět milionů tun, což by znamenalo 9,3 milionu tun, a tedy celých 50 % lodního vývozu.

Tato čísla můžeme ještě orientačně porovnat s poměrem z dob fungování obilné dohody – tedy od července 2022 do července 2023 – a Černým mořem při ní mělo proplout 32,9 milionu tun zemědělských produktů. Ukrajina přitom uvádí, že přes přístavy se za stejnou dobu vyvezlo 52,8 milionu tun, což znamená, že na Dunaj připadá asi 20 milionů, což tvoří asi 38 % z celkové uváděné lodní přepravy.

Z dostupných informací tedy vyplývá, že Ukrajina si dunajskou trasou pravděpodobně významně pomohla hlavně v prvních měsících po konci obilné dohody a později se jí zřejmě podařilo přesunout většinu vývozu zpět na trasu přes Bosporskou úžinu. Celkově je pravděpodobný podíl dunajské trasy za pět měsíců sice vyšší, než byl v roce 2022 a první půlce roku 2023, ale pokud bude pokračovat současný trend, bude se poměr vyrovnávat.

V lednu 2024 tedy všechno nasvědčuje tomu, že Ukrajina svou hlavní vývozní tepnu dokázala obnovit.

Reklama

Doporučované