Hlavní obsah

Reportáž z města, kde „ovce“ popíjejí s „antivaxery“. Před zavřenou hospodou

Foto: Dávid Pásztor

O svařené víno je zájem podobně jako v Česku, u sousedů ale není zakázáno konzumovat ho na veřejnosti.

Reklama

22. 12. 2021 19:01

Restaurace jsou na Slovensku zavřené, vánoční trhy zakázané. V Košicích se ale reportér Seznam Zpráv přesvědčil, že cestu k setkávání si Slováci našli. Očkovaní s neočkovanými, na to se mezi přáteli nehraje.

Článek

Je úterý odpoledne a v centru Košic ještě leží jemný poprašek z nočního sněžení. Nad hlavou visí ozdoby ve tvaru obrovských sněhových vloček a nechybí 18 metrů vysoký vánoční strom. A co víc a co z českých vánočních měst tolik neznáme – z městských reproduktorů vyhrávají vánoční hity, zrovna ta největší klasika Last Christmas od skupiny Wham.

Městu nelze upřít, že se o vánoční atmosféru snaží ze všech sil. Ale stejně jako loni se vše odehrává pod nánosem covidových omezení.

Pro rychlou orientaci ve slovenských poměrech: Za úterý testy odhalily přes pět tisíc nakažených a denně umírá na covid asi 70 lidí.

Situace je tedy obdobná jako v dvakrát tak velkém Česku. Avšak na Slovensku panují už delší dobu striktnější opatření. Lidé na košické Hlavní ulici mají v tuto chvíli na nákupy vánočních dárků už jen pár hodin. Od 20:00 do 5:00 totiž platí zákaz vycházení. Navíc neočkovaní lidé mohou nakupovat jen v obchodech se základními potřebami – v potravinách, drogeriích či lékárnách.

Samozřejmě platí i zákaz vánočních trhů. Zřejmě i proto je košická ulice s náměstím ve tvaru oka se dvěma dominantami – Státním divadlem z roku 1899 a Dómem svaté Alžběty z roku 1508 – zprvu poměrně prázdná.

Postávají tu ale například čtyři ženy, které oslavují složenou zkoušku na zdravotnické škole. V ruce mají svařené víno z restaurace, které jsou až na výdejní okénko uzavřené – jak pro očkované, tak pro neočkované. V tomto jsou Košice rozdělené zhruba napůl. Druhou dávku vakcíny má asi 48 procent obyvatel města.

„Já jako očkovaná mám kamarádku, která je neočkovaná. Je velmi proti tomu a velmi silně prosazuje své názory,“ popisuje Anežka, která na zdravotnické škole pracuje.

Podle žen ale rozdílný postoj k vakcínám není důvod, aby měly mezi sebou konflikty. „Ne, nemáme, protože i já jsem neočkovaná a jsme nadále kamarádky,“ vstupuje do debaty Monika. Vysvětluje, že očkovaná není kvůli nedůvěře k tomu, co ve vakcíně je. A přidává také další běžný argument lidí, kteří vakcíny nechtějí, a to, že byla podle ní příliš rychle vyrobena.

„Konfliktům se musíte naučit vyhýbat. Já si poslechnu její názory, ale snažím se tohle téma obcházet. Protože teď se na očkované nahlíží jako na blbé stádo ovcí a na neočkované jako na dezoláty, kteří nás ohrožují. A to přece tak není,“ líčí Anežka.

Krom Moniky je ve skupince neočkovaná i Renáta, shodně argumentují, že nevidí ve vakcíně přínos. To, že nemohou do některých obchodů, jim nevadí, ale zpochybňují logiku opatření. „Podívejte se do supermarketů. Tam mohou všichni bez ohledu na očkování a je jich tam hlava na hlavě. Ale my nemůžeme jít do hračkářství. K čemu to je?“ ptají se.

Svařák ze zavřených restaurací

Za jedním ze zavřených stánků postává manželský pár a rovněž si vychutnává svařák. Peter pracuje jako doktor, takže přemluvil k očkování i svoji manželku Máriu.

„Bylo nám v nemocnici vysvětleno, že je žádoucí, abychom se naočkovali, a pokud to neuděláme, mohou z toho být i konsekvence,“ říká s nadsázkou a jemným šibalským úsměvem.

„Teď už nám to ulehčuje život, protože se nemusíme pořád testovat a prokazovat všude, kam přijdeme. Ale zpočátku jsem v tom vůbec neviděl žádný smysl, žádnou výhodu, i když to stát a politici avizovali,“ říká lékař Peter a Mária přikyvuje.

+3

Kritizuje i politické rozhodnutí zrušit vánoční trhy. „K čemu je to dobré? Vždyť lidé úplně stejně postávají v hloučcích jenom kousek za zavřenými stánky,“ ukazuje na restaurace, které pohotově stánkaře nahradily a z výdejních okének nabízí svařený mok. Deci za euro. Má pravdu, kam člověk dohlédne, tam jsou patrné několikačlenné skupiny. Někteří poskakují na místě kvůli zimě, ale opatrně, aby nevylili horký nápoj, který drží v obou rukou.

Nadávky na politiky padají z úst všech, s nimiž reportér Seznam Zpráv hovořil. „Nevidíme absolutně nikoho, kdo by uměl řídit stát. A všichni vládní politici si myslí, že všechno umí nejlíp. Mám pocit, že aktuálně názor doktorů už ani nikoho nezajímá, přitom by to mělo být přesně naopak. Pak to nahrává Ficovi a Pellegrinimu a pomalu se dostávají zpátky k moci,“ obává se Peter návratu bývalých premiérů.

Upozorňuje na sílící preference politických stran Hlas a Směr, tedy představitelů minulé vládní koalice, která skončila po volbách v únoru loňského roku. Politici strany Směr v čele s předsedou Robertem Ficem mají silnou protivládní rétoriku, zpochybňují všechna opatření včetně očkování a pravidelně svolávají protivládní demonstrace, na kterých se nedodržují žádná opatření. Robert Fico byl minulý týden po poslední takové nelegální demonstraci zadržen policií a obviněn z trestného činu podněcování.

Proočkovanost na Slovensku

    • 1. dávkou je naočkováno 2 728 605 lidí, něco málo přes 50 procent obyvatel
    • plně naočkováno je 2 536 053 lidí, kolem 47 procent obyvatel
    • třetí dávku dostalo 839 602 lidí, 11 procent dospělé populace

Pozn.: údaje k 22. prosinci

Nejsem antivaxer, nedůvěřuji jen téhle

S přibývajícím časem a ubývajícím denním světlem se Hlavní ulice s náměstím uprostřed rychlým tempem zaplňuje. Poblíž těch „lepších“ restaurací je už problém kvůli velkému počtu postávajících i projít. I proto se zastavím u další skupinky, k rychlému rozhovoru o covidové situaci svoluje Aleš.

„Já jsem očkován, protože potřebuji často cestovat do zahraničí kvůli dcerám a takhle je to jednodušší. Ale třeba tady kamarád není očkován a mám ho stejně rád,“ říká a objímá kolem ramen svého asi o dvě hlavy nižšího spolu-svařákujícího.

„Je mi úplně jedno, jestli je to antivaxer nebo něco. Je to jeho názor, ať si ho má, jaký chce, pro mě je důležité, že jsme kamarádi a bude to tak i přesto, jaký má názor na vakcínu,“ vysvětluje Aleš.

„Nejsem antivaxer,“ dodává se smíchem jeho kamarád. „Jsem veterinář, jako svou diplomovou práci jsem vyvíjel vakcínu. Tyhle vakcíny jsou neprozkoumané, proto jsem se nedal očkovat. Pokud by někdo izoloval virus a udělal z něho normální vakcínu, pak bych se nechal naočkovat,“ popisuje.

Ani třetí skupina není v názoru na vakcínu zajedno. Jsou to čtyři kolegové z gastronomie. „Kolegyně přišla o 60 procent platu, tahle o 70 procent, já o 60 a tahle přišla kvůli covidu kompletně o práci,“ vyjmenovává Alexander.

On a jeho kolegyně Eva jsou naočkovaní, Diana a Marianna nejsou, Marianna však kvůli zdravotním kontraindikacím ani být nemůže. „Nevěřím vakcínám,“ shrnuje ve zkratce Diana své důvody. Naopak Eva se naočkovala právě kvůli důvěře v medicínu. „Věřím doktorům a udělala jsem to, abych ochránila své zdraví,“ uvádí.

Potenciální prostor pro konflikt mezi kamarádkami? „Vůbec. Je to její názor, já mám také svůj vlastní. Jen kvůli tomuhle se s ní nepřestanu střetávat, protože je skvělá kolegyně a kamarádka a to je víc než nějaké očkování,“ ujišťuje Eva.

Právě ona přišla kvůli covidu o práci. Pomoc od státu na záchranu jejího místa nestačila. „Vím, že šéfovi nějaké peníze od státu přišly, ale málo a pozdě. Pokrylo to jenom část toho, co prodělal,“ shrnuje Alexander. Skepse ke státu a frustrace je téměř hmatatelná.

„Proč zavřeli restaurace, kde se lidé najedli za dvacet minut a odešli, ale nechali otevřené obchody, kde jsou tisíce lidí hlava na hlavě? Proč dělají politici nesmyslná opatření, jako třeba zavřené vánoční trhy, když tam prodávali malí živnostníci své celoroční produkty, ale nechali otevřené velké řetězce?“ ptá se Alexander a jeho kolegyně horlivě přikyvují.

Hněv se tak v Košicích neobrací proti neočkovaným, ale proti vládě. Zatímco vláda odůvodňuje nepříjemná opatření tím, že se málo lidí očkuje, lidé, s nimiž redaktor hovořil, mluví spíše o neschopnosti vlády a očkování považují za věc, o níž se má každý právo sám svobodně rozhodnout.

Skupinky na náměstí se pomalu dávají do pohybu. Čas, který je možné na Slovensku trávit na veřejnosti, se pomalu naplnil. Na internetu je často vidět, jak je vyhrocená debata mezi očkovanými a neočkovanými, a jak je tím společnost rozdělená. V Košicích jsme ale našli společnost rozdělenou na politiky a obyčejné lidi. Na ty, kteří opatření zavádějí, a na ty, na které opatření dopadají.

„Proč bychom se spolu měli hádat? Vždyť člověk je společenská bytost a kvůli takové malichernosti nechci přijít o své kamarády. Stačí, že jsme přišli o práci,“ dodává Alexander.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované