Hlavní obsah

Reportéři bez hranic kritizují Švédsko za přístup k novinářům

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Profimedia.cz

Švédská policie zasáhla proti novináři naposledy koncem srpna. Zabavila mu techniku a držela ho několik hodin ve vazbě. Ilustrační snímek.

Reklama

V posledních několika měsících zadržela švédská policie čtyři novináře. Zabavila jim techniku a znemožnila práci. Organizace Reportéři bez hranic žádá švédské úřady, aby v jedné z nejsvobodnějších zemí pro tisk zasáhly.

Článek

Švédsko se pravidelně umisťuje mezi nejsvobodnějšími zeměmi, co se tisku týče. Nyní je před ním v žebříčku Reportérů bez hranic jen Dánsko a Norsko. Několik švédských novinářů bylo ovšem v posledních měsících zatčeno a organizace vyzývá tamní úřady k jednání.

Markus Jordö pracoval na dokumentu pro švédskou veřejnoprávní televizi SVT, když ho ke konci srpna policie zatkla. Natáčel demonstraci za klima, která blokovala dálnici jižně od Stockholmu. Důvody zadržení policie novinářovi nevysvětlila. Nezeptala se ani, za jakým účelem na demonstraci byl, a Jordö ani nedostal příležitost se identifikovat jako novinář, popisuje zpráva Reportérů bez hranic (RSF) příběh dosud posledního novináře.

Policie mu také zabavila kameru, telefon i paměťové karty, což je proti švédským zákonům ochraňujícím novináře. Po devíti hodinách v cele byl novinář s obviněním ze sabotáže, kvůli blokaci dopravy, propuštěn.

„Je možné, že jsem seděl s jedním kolenem na zemi a měl fotoaparát na stativu, abych pořídil dobrý snímek. Ale v žádném případě nelze tvrdit, že jsem se akce účastnil,“ odmítl obvinění pro švédský Expressen Jordö. Policie mu při propuštění kameru vrátila, paměťovou kartu si ale ponechala na více než 24 hodin. O několik dní později byl obvinění zbaven.

„Opravdu doufám, že policie a její vedení převezme odpovědnost a bude diskutovat o tom, jak by mělo být umožněno novinářům pracovat, a že policisté v terénu – když nejde o situaci pod vysokým tlakem – pochopí, jak nezaměňovat novináře a aktivisty,“ okomentovala událost předsedkyně švédské Asociace novinářů (SJF) Ulrika Hyllert pro švédské Journalisten.

Neoprávněné zatčení novináře vyvolalo také reakci Reportérů bez hranic. „Zaráží mě prostý fakt, že policie tak neomaleně zasáhla do práce novináře, odmítla mu prokázat totožnost, zatkla ho a zabavila mu vybavení. Soudě podle dalších dvou podobných incidentů v posledních několika měsících policie nemá dostatečné znalosti o právech novinářů a ochraně jejich zdrojů,“ uvedl prezident švédské pobočky RSF Erik Halkjaer.

Jak je na tom svoboda médií po celém světě?

Od roku 1993 se 3. květen nese ve znamení Světového dne svobody tisku. Jenže právě svoboda médií v Evropě podle organizace Reportéři bez hranic zažívá během pandemie krušné období. Jak je na tom Česká republika?

Poukázal tím i na další podobné zásahy švédské policie do práce novinářů. Podobná událost se stala v červenci, kdy byli zatčeni jiní dva reportéři. Jonas Gratzer pracující pro Getty Images a Noa Söderberg pro deník Flamman byli násilně donuceni k zastavení dokumentace na protestu u příležitosti klimatické konference Stockholm +50. Na místě byli také jiní novináři, kteří ovšem nebyli zatčeni.

Policie je později odvezla daleko za město. Zacházela s nimi jako s aktivisty, zabavila jejich telefony a vybavení, popisuje zpráva. K identifikaci odmítla všechny jiné prostředky než novinářské průkazy, které u sebe muži neměli. Pro švédské novináře neplatí povinnost je u sebe nosit k vykonávání činnosti. Jonas Gratzer také zavolal své editorce, ale policie s ní odmítla mluvit.

Incidenty vyšetřuje švédská prokuratura

Mluvčí švédské policie Varg Gyllander podle RSF vyjádřil lítost ohledně zacházení s novináři. Tvrdí, že policie zná zákony týkající se ochrany novinářských zdrojů a o svobodě tisku. Neslíbil ovšem, že podobné zacházení s novináři se již nestane, upozorňuje organizace.

Zabavení vybavení, telefonů a paměťových karet mluvčí neokomentoval. Upozornil ovšem, že policie dala novinářům během obou incidentů šanci k identifikaci. To oni popírají. Incidenty nyní vyšetřuje švédská prokuratura. Organizace podaly stížnost švédskému kancléři spravedlnosti, který souhlasí, že policie mohla porušit právo na ochranu novinářských zdrojů.

Další znepokojující případ zacházení švédské policie s novináři se stal na jaře, kdy sedm policistů přinutilo redaktora SVT zastavit natáčení na předměstí Stockholmu.

Policisté mu zabavili fotoaparát a donutili ho ukázat pořízené záběry, a to i přestože se identifikoval novinářskou průkazkou. Policie později novináře obvinila z natáčení v blízkosti policejní budovy. Přestože zákon zakazuje natáčení objektů národní bezpečnosti, verdikt švédského nejvyššího soudu z roku 2015 dokumentaci novinářům pro informativní účely umožňuje.

Mohlo by vás zajímat

Televize TVN, proti které je předpis namířený, přijetí novely zákona označila za útok vládní strany na svobodná média. Vláda tvrdí, že zákon má ochránit polský mediální prostor před potenciálně nepřátelskými hráči z Ruska či Číny.

Po stížnosti RSF a SJF na červencový incident podala veřejnoprávní SVT v červenci stížnost na policii k parlamentnímu ombudsmanovi kvůli cenzuře a zabránění shromažďování novinářských materiálů během dubnového incidentu. Policie má čas na vysvětlení postupu do konce října. Souběžně s tím státní zastupitelství zahájilo proti sedmi policistům vyšetřování.

„Svévolné zatýkání reportérů není hodné země, která se dlouhodobě umisťuje na nejvyšších příčkách světového indexu svobody tisku RSF. Vyzýváme úřady, aby dostály švédským mezinárodním závazkům a odpovědnosti. Švédsko musí jít příkladem o to víc, že ​​příští rok v lednu převezme šestiměsíční rotující předsednictví Evropské unii,“ vyjádřil se k současné situaci vedoucí oddělení EU a Balkánu v RSF Pavol Szalai.

Reklama

Doporučované