Ruská ponorka už téměř „dokulhala“ domů. Ukazuje na větší problémy

Ruská ponorka Novorossijsk třídy Kilo byla po mechanické závadě nucena opustit Středozemní moře a s obtížemi se vrátit do Baltského moře. Tam ji během plavby doprovázelo švédské námořnictvo, které na její přítomnost upozornilo na sociální síti X.

„Ve středu vplula do Baltského moře přes průliv Velký Belt. Už v Kattegatu ji zachytily švédské stíhačky a válečné lodě, které plavidlo nadále sledují. Podle armády jde o rutinní operaci prováděnou v úzké součinnosti se spojenci. Švédské ozbrojené síly zároveň ujišťují, že mají o situaci v regionu dobrý přehled,“ stojí v prohlášení námořnictva.

Předtím britské královské námořnictvo oznámilo, že ponorku během jejího návratu ze Středozemního moře sledovalo po dobu tří dnů – od 7. do 9. října, napsal server stanice BBC.

Už minulý týden informovalo o plavidle námořní velitelství NATO. Uvedlo, že francouzská fregata zaznamenala vynořenou ruskou ponorku u pobřeží Bretaně.

Francouzská média koncem září s odkazem na ruské telegramové kanály spojené se zpravodajskou komunitou uvedla, že Novorossijsk čelila během mise u Gibraltaru vážným technickým problémům, které ji přinutily se vynořit.

Telegramový kanál VChK‑OGPU napsal, že do jednoho z prostorů ponorky unikalo palivo, což podle něj zvyšovalo riziko exploze.

Nizozemské úřady dokonce o víkendu uvedly, že dieselelektrická ponorka je v Severním moři vlečena, což nenechal bez poznámky šéf NATO Mark Rutte. „Jaký to rozdíl oproti románu Toma Clancyho z roku 1984 Hon na Rudý říjen. Dnes to vypadá spíš jako hon za nejbližším mechanikem,“ žertoval v pondělí ve svém projevu ve Slovinsku s tím, že „rozbitá“ loď „kulhá“ domů.

Ruské ministerstvo obrany zprávy o nouzovém vynoření odmítlo. „Informace, které šíří některá média o údajných technických potížích a následném vynoření diesel‑elektrické ponorky Novorossijsk u francouzského pobřeží, neodpovídají skutečnosti,“ citoval Interfax tiskovou službu Černomořské flotily.

Podle oficiálního vyjádření šlo o plánovaný přesun po splnění úkolů ve Středozemním moři. „Průchod Lamanšským průlivem se v souladu s mezinárodními pravidly námořní dopravy provádí výhradně v nadvodní poloze,“ uvedla flotila.

Vynoření ponorek této třídy není samo o sobě neobvyklé. Stroje trasu běžně absolvují na hladině a ani u Francie nešlo podle vojenského analytika H. I. Suttona o náhlé nouzové vynoření, jak některá média uvádějí.

Ačkoliv ruské úřady trvají na oficiální verzi, podle Suttona i britského deníku Telegraph incident znovu poukázal na úpadek ruské námořní přítomnosti ve Středozemním moři.

Problémy Novorossijsku prý jen podtrhují hlubší potíže s údržbou techniky a schopností Moskvy udržet ve Středomoří trvalou přítomnost.

Na to ve svém projevu narazil i šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte.

Největší komplikace přišla loni v prosinci s pádem režimu Bašára Asada. Rusko si po mnoho let udržovalo výraznou přítomnost na námořní základně v syrském Tartúsu, která mu sloužila jako klíčový opěrný bod pro šíření vojenského vlivu ve Středomoří i v širším blízkovýchodním regionu.

Výměnou Moskva poskytovala podporu Asadovu autoritářskému režimu, jehož byla hlavním spojencem. Ostatně v září 2015 se zapojila i do syrské občanské války, která vypukla v roce 2011.

Rusko má v Sýrii kromě námořní základny také leteckou základnu Hmímím v provincii Latákíja. Podle Reuters je přítomno rovněž na letišti v Kámišlí na severovýchodě země.

Ponorka Novorossijsk byla jedním z prvních plavidel, které oblast opustily - Gibraltarským průlivem proplula 2. ledna 2025. Od té doby se každé rozmístění ponorek prodražuje, jelikož musí vyplout z Baltu a překonat trasu dlouhou 4000 kilometrů. To omezuje jejich operační dobu a zatěžuje posádky i techniku, upozornil Sutton.

Přesto se Novorossijsk na konci června 2025 vrátila do Středozemního moře, tentokrát v doprovodu podpůrného remorkéru. Zastavila se v několika severoafrických přístavech, kde podle dostupných informací prošla alespoň základní údržbou. Potřebné zázemí pro pravidelný provoz ale chybí.

Podle analytiků bude zajímavé sledovat, zda se Novorossijsk po opravě či údržbě vrátí do Středozemního moře, nebo ji nahradí jiná. V minulosti vše nasvědčovalo tomu, že se střídala s Krasnodarem, další ponorkou třídy Kilo. Není vyloučeno, že právě Krasnodar nebo jiná jednotka vyrazí na dlouhou cestu kolem severní Evropy, aby obnovila ztracený vliv Vladimira Putina ve Středomoří, shrnul Telegraph.

Co se ruské přítomnosti v Sýrii týče, ve středu jednal v Moskvě nový syrský prezident Ahmad Šara se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.

Agentura Reuters napsala, že Šara Putinovi řekl, že Damašek bude respektovat všechny dosavadní dohody. Syrská agentura SANA informovala, že prezident přicestoval do Moskvy, aby jednal o bilaterálních vztazích i regionálním a mezinárodním vývoji. Hodlají také diskutovat o ekonomických otázkách souvisejících s investicemi a ruských základnách v Sýrii.

Setrvání Rusů v Sýrii zřejmě nepotěší řadu evropských představitelů, kteří si přáli, aby vojáci zemi opustili, protože by to mělo zásadní dopad na námořní postavení Moskvy v oblasti.

Například bývalý belgický námořní důstojník Frederik Van Lokeren pro The Economist již dříve uvedl, že ruská plavidla kotvicí v Tartúsu nesla střely dlouhého doletu schopné zasáhnout cíle NATO v jižní Evropě.