Článek
Rusko a Čína požádaly Radu bezpečnosti OSN, aby v pátek hlasovala o návrhu rezoluce, která by o šest měsíců oddálila plánované obnovení sankcí proti Íránu. Podle agentury Reuters to uvedly diplomatické zdroje. Pozastavené sankce proti Íránu kvůli jeho jadernému programu mají začít znovu platit v sobotu 27. září.
Británie, Francie a Německo, takzvaná skupina E3, zahájily 28. srpna 30denní proces vedoucí k opětovnému uvalení pozastavených sankcí OSN na Írán, neboť Teherán podle této trojice zemí nedodržuje závazky ohledně mezinárodní kontroly svého jaderného programu vyplývající z dohody z roku 2015. Rada bezpečnosti OSN pak minulý pátek zamítla návrh, který zmrazení sankcí prodlužoval.
Evropské mocnosti Íránu na konci srpna nabídly, že obnovení sankcí odloží až o šest měsíců, aby poskytly prostor pro jednání o dlouhodobé dohodě za předpokladu, že Írán znovu povolí přístup inspektorů OSN do svých jaderných zařízení, vyřeší obavy ohledně svých zásob obohaceného uranu a zahájí jednání se Spojenými státy. Teherán tyto podmínky označil za nerealistické.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu před Valným shromážděním OSN prohlásil, že Írán nemá v úmyslu vyvinout jadernou zbraň. Evropskou skupinu obvinil, že zahájila podle něj nezákonný proces obnovení mezinárodních sankcí vůči Íránu „na příkaz Spojených států amerických“. Diplomaté ve čtvrtek podle Reuters uvedli, že bez dohody mezi Íránem a Evropany jsou vyhlídky na odvrácení sankcí mizivé.
Pozastavené sankce podle agentury AP počítají se zákazem dodávek zbraní do Íránu, zákazem výroby jaderných zařízení, omezením balistického programu, zmrazením majetku a cestovními omezeními.
Usnesení v 15členné Radě bezpečnosti OSN vyžaduje alespoň devět hlasů pro a žádné veto ze strany stálých členů, tedy Velké Británie, Francie, USA, Ruska nebo Číny.
Írán v roce 2015 podepsal se Spojenými státy, EU, Británií, Francií, Německem, Ruskem a Čínou dohodu, známou pod zkratkou JCPOA, v níž souhlasil s kontrolami Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve svých jaderných zařízeních. Úmluva měla zpomalit íránský jaderný program a zajistit jeho mezinárodní kontrolu výměnou za zrušení protiíránských sankcí.
Po odstoupení USA od dohody v prvním prezidentském období Donalda Trumpa v roce 2018 a opětovném uvalení amerických sankcí na Írán přestal Teherán dohodu dodržovat. Začal obohacovat uran na 60 procent čistoty a omezil inspekce MAAE.
