Článek
V mediálním stínu izraelského úderu na vyjednavače teroristického hnutí Hamás v Kataru zůstal v úterý ruský nálet na ukrajinskou vesnici Jarova. Přitom jde o jeden z nejhorších útoků na skupinu civilistů od začátku velké ruské invaze v únoru 2022.
Z hlášení záchranářů a hasičů vyplývá, že zhruba kolem půl jedné odpoledne místního času přeletěl nad vesnicí ruský průzkumný dron.
Podezření na ruského informátora
V centru Jarové se shromáždili důchodci, aby si vyzvedli penzi, kterou jim přijeli dodávkou vyplatit pracovníci pošty. Vesnice se nachází jen osm kilometrů od frontové linie a kvůli častému ostřelování tam pošta zrušila stálou pobočku.
Dodávku pracovníci pošty záměrně zaparkovali pod stromem, aby snížili riziko ruského útoku. Ale nepomohlo to. Na frontu čekajících seniorů dopadla krátce po odletu dronu klouzavá bomba, známá pod zkratkou KAB.
Tyto půltunové bomby mají naváděcí systém a výsuvná křídla. Rusové je vypouštějí ze stíhaček desítky kilometrů za frontou, mimo dosah ukrajinské protivzdušné obrany. Klouzavá bomba vytváří v místě dopadu kráter o průměru až patnáct metrů. V Jarové způsobila masakr: zemřelo čtyřiadvacet lidí, další desítky sanitky rozvezly do nemocnic ve Slovjansku a Kramatorsku.
„Máme podezření, že ve vesnici byl ruský informátor, který předal souřadnice,“ uvedl generální ředitel Ukrajinské pošty Ihor Smiljanskyj.
Zahynuli lidé ve věku třiapadesáti až sedmaosmdesáti let. Záchranáři několik hodiny sbírali kusy těl a věci patřící obětem. Slyšeli vyzvánění mobilů, patřící těm, kteří nálet nepřežili.
„Hořely rodinné domky a lidé se je snažili uhasit holýma rukama. Na nebi bylo mnoho dronů,“ uvedl mluvčí policie Doněcké oblasti Pavlo Djačenko.
Jarova měla před válkou dva a půl tisíce obyvatel, zůstalo jich několik stovek. převážně starších lidí a penzistů, kteří nechtějí opustit svůj domov. Na začátku války vesnici okupovali Rusové, ukrajinská armáda ji osvobodila během podzimní ofenzivy v roce 2022.
Putinova podmínka
Ruský vůdce Vladimir Putin při setkání s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem v Kremlu řekl, že Rusko si jako podmínku příměří klade stažení ukrajinských vojsk z celé Doněcké oblasti. Zhruba čtvrtinu této oblasti má pod kontrolou Kyjev a právě na tomto území se nachází Jarova.
Úterní masakr patří mezi nejhorší od začátku invaze. Podobá se náletu na město Černihiv ze 16. března 2022, kdy zemřelo třináct lidí čekajících ve frontě na chléb před pekárnou. 5. října 2023 ruský letoun odpálil balistickou raketu Iskander ve vesnici Hroza u Charkova na smuteční hostinu, konanou po pohřbu padlého vojáka. Při tomto útoku zemřelo 59 osob.
„V žádném případě se tohoto území nevzdáme. Rusové se snaží Doněckou oblast získat už jedenáct let, od roku 2014. V posledních dnech je ale naopak vytlačujeme z některých míst. Nejde o protiofenzivu, ale o protiútoky v některých směrech,“ řekl Seznam Zprávám ukrajinský vojenský analytik Oleksandr Kovalenko.
„Okupanty stojí každý postup velké množství lidí a techniky, což je pro nás důležité. Jich je více, mají více zdrojů, mají vzdušnou podporu, ale my je můžeme postupně vyčerpávat, a to děláme. Nevzdáme se zbytku Doněcké oblasti, můžeme ho bránit ještě roky. Z vojenského hlediska by to bylo naprosto iracionální, když už nehovořím o morálním aspektu takového kroku,“ dodal Kovalenko.
Moskva popřela, že by na Jarovu útočila ruská letadla. „Videa z místa neodpovídají následkům dopadu bomby KAB,“ citovala představitele ruského ministerstva obrany státní tisková agentura RIA Novosti.
