Když dojde benzin, i běžný Rus si všimne. A o to Ukrajině jde, říká expert

Je to úder na citlivé místo jaderné velmoci a odveta za bombardování ukrajinských měst. Drony ukrajinské armády v posledních týdnech systematicky míří na ruskou rafinační síť. Občané země, která patří k největším producentům ropy na světě, pak stojí u čerpacích stanic v dlouhých frontách. Může taková ukrajinská taktika Rusy ekonomicky bolet, a tím i zvrátit dosavadní průběh války? Téma pro podcast 5:59.

Podle Martina Jiruška z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií na Masarykově univerzitě se v prvním roce po otevřené invazi na Ukrajinu ruskému ropnému průmyslu dařilo ekonomické následky války „odpružit“. V té době se jednalo hlavně o účinky sankcí.

Poslední dva roky už je ale pro Rusko situace složitější, a to i kvůli ukrajinským dronovým útokům, popisuje expert v podcastu 5:59. „Ruští exportéři se kvůli útokům na rafinerie musí zaměřovat víc na vývoz surové ropy, a ne na export ropných produktů, které tradičně tvořily významnou část ruských exportů,“ vysvětluje Jirušek s tím, že ziskovost takových prodejů klesá.

Ruští vývozci totiž v minulosti vydělávali i na tom, že do domácích zdrojů levně investovali v rublech, peníze za ropné zboží ale inkasovali v dolarech. V době slabého rublu se jim to vyplácelo. Svoji měnu teď ale Kreml drží silnou, a tím se zisky zmenšují, stejně jako možnosti samotného exportu.

„Mají mnohem menší manévrovací prostor a musí prodávat relativně levně. Jejich domácí náklady zároveň rostou,“ popisuje Martin Jirušek a dodává, že objemově se může zdát export stejný jako v letech před válkou, zisky společností ale klesají.

Útoky na rafinerie mají podle něj ještě jeden důležitý aspekt. Zpřítomňují válku i těm Rusům, kteří se o politiku jinak nezajímají. „Vladimir Putin dlouhodobě vyvíjí velkou snahu, aby ruské obyvatelstvo od války izoloval, aby ve vnitřním Rusku obyvatelé necítili, že se něco děje,“ popisuje Jirušek s tím, že když musí najednou kvůli výpadku dodávek benzinu čekat u čerpacích stanic v dlouhé frontě, dopadů války si všimnou.

Pokud mohou ukrajinské útoky způsobovat ruské ekonomice citelné potíže, nabízí se otázka, proč Ukrajina tlak tímto směrem stupňuje až v posledních týdnech. Podle Martina Jiruška mohou být důvody dva. Tím prvním je aktuální schopnost Ukrajiny vlastními zbraněmi zasahovat i cíle hlouběji na ruském území, čehož dřív nebyla schopná.

„A určitě tam bylo i nějaké politické rozhodnutí, že v době, kdy Evropa teprve prováděla odklon od ruské ropy a plynu, nebylo taktické útočit na infrastrukturu, která by mohla dopadnout právě na Evropu a na její energetickou bezpečnost, o jejíž podporu Ukrajina usilovala,“ popisuje Jirušek.

O svou energetickou bezpečnost se v důsledku ukrajinského bombardování podle slov svých čelných politických představitelů ale obávají Slováci a Maďaři. A to kvůli ropovodu Družba, který se cílem ukrajinských dronů stal už několikrát. Po srpnových zásazích musela být dodávka ropy do obou zemí dokonce úplně přerušena.

Naposledy byl ropovod zasažen o prvním zářijovém víkendu, a to v Brjanské oblasti. Podle velitele ukrajinských dronových sil Roberta Brovdiho bylo zařízení výrazně poškozeno požárem.

Slovenský premiér Robert Fico zásahy ruské ropné infrastruktury následně probíral s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Setkali se spolu začátkem září v Užhorodu, jen pár dní poté, co Robert Fico jednal v Pekingu s ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem.

Na společném tiskovém brífinku se Zelenským se slovenský premiér nechal slyšet, že Ukrajina nemůže ochraňovat své národní zájmy tím, že bude poškozovat národní zájmy někoho jiného, v tomto případě právě Slovenska.

Maďarský premiér Viktor Orbán si na ukrajinské počínání stěžoval v Bruselu a Ukrajinu obvinil z toho, že Družbu má na mušce schválně proto, aby narušila maďarskou energetickou bezpečnost.

Podle Martina Jiruška ale mají ukrajinské útoky proti Družbě primárně jiný cíl než přerušit dodávky ropy na Slovensko nebo Maďarsko. Kyjev se podle něj snaží poškodit v první řadě transport suroviny pro blízkého spojence Kremlu – Lukašenkovo Bělorusko. Přerušení dodávek slovenským či maďarským odběratelům Jirušek považuje za vedlejší a nijak dramatický vedlejší dopad této strategie. „Ani Maďarsko, ani Slovensko nejsou na Družbě životně závislé,“ popisuje Jirušek a dodává, že v jejich případě jde spíš o politické než technicky nezbytné rozhodnutí.

„Mohli by ropu odebírat ropovodem Adria, který je napojený na jaderské pobřeží a který by, po nějakých úpravách, měl kapacitou v zásadě stačit na pokrytí maďarské a slovenské poptávky.“ Podle Jiruška by nezbytné změny v maďarských a slovenských rafineriích mohly být hotovy v řádu měsíců, pokud by k tomu existovala politická vůle.

Podle Jiruška se jasně ukazuje, že sázka na Družbu v době, kdy potrubí vede skrze území válčícího státu, není šťastná. „I v dobách míru platí v energetické bezpečnosti poučka, která se dá shrnout formulkou n-1. Každý systém musí fungovat i po odebrání jedné své části,“ vysvětluje odborník Jirušek. „Když jste závislí na jednom dodavateli, na jedné trubce, tak to není rozumné ani v dobách míru, neřkuli v dobách války,“ říká.

Diverzifikace, a tím i vyšší energetická bezpečnost se podle něj vyplatí i za vyšší cenu, kterou takový systém stojí. „Můžete mít buďto levné dodávky, ale nebudou bezpečné. Nebo můžete mít bezpečnější a možná vás to bude něco stát.“

Evropě se podle Jiruška daří snižovat energetickou závislost na Rusku. I když reakce podle něj mohla být rychlejší a ráznější, a to hlavně v případě plynu. K definitivnímu odstřižení států Evropské unie od ruského plynu by mělo dojít až s koncem roku 2027.

Navzdory slovenským a maďarským stížnostem je podle Martina Jiruška ruská energetická soustava legitimním cílem ukrajinských dronů. Pochybuje ale, že by takové údery mohly zvrátit průběh celé války. „Nejsem si jistý, jestli v časovém horizontu, ve kterém Ukrajina potřebuje pocítit ruské ústupky, to bude mít potřebný účinek,“ vysvětluje odborník na mezinárodní vztahy a evropská studia z Masarykovy univerzity v Brně.

Dopady na ruskou ekonomiku budou podle něj sice bolestné, ale projeví se – i kvůli neustálému exportu surové ropy – až za delší dobu, než by Ukrajina potřebovala.

Může do ukrajinských plánů ostřelovat ruské ropovody zasáhnout americký prezident Donald Trump? A může Rusku vytrhnout trn z paty nový plánovaný plynovod Síla Sibiře 2? Poslechněte si v audiopřehrávači na začátku článku.