Hlavní obsah

Rusové drží jadernou elektrárnu jako „lidský štít“. Sebevražda, varuje OSN

Foto: Profimedia.cz

Největší evropská jaderná elektrárna v Záporoží je od března pod kontrolou ruských okupačních vojsk.

Reklama

9. 8. 16:05

Už několik dní se Rusko a Ukrajina navzájem obviňují z ostřelování jaderné elektrárny Záporoží. Radiační situace na Ukrajině je sice stále v normě, je ale nakročeno ke katastrofě, varují experti.

Článek

Od napadení Ukrajiny Ruskem se obavy o jadernou bezpečnost v Evropě vracejí takřka v pravidelných vlnách.

Už několik dní se Rusko a Ukrajina navzájem obviňují z útoků v okolí Záporoží, kde se nachází největší jaderná elektrárna v Evropě.

Oblasti na jihovýchodě Ukrajiny se ruské síly zmocnily v raných fázích války. Komplex elektrárny je od začátku března pod ruskou okupací, nadále jej ale spravují ukrajinští technici.

Celkem má Ukrajina patnáct reaktorů ve čtyřech jaderných elektrárnách postavených v éře SSSR:

Jaderná elektrárna jako štít

Jedna věc je chování ruských vojáků v blízkosti nebezpečných materiálů, za které by mnohdy zasloužili Darwinovu cenu. Věc druhá je pak vyvolávání paniky a ohrožování nejen lidí žijících v okolí. Podle ukrajinských zákonodárců by v případě vážného incidentu v elektrárně Záporoží mohly zemřít až 3 miliony lidí. Radiace by zasáhla až 51 milionů dalších.

Fakta

Jaký význam má Záporožská elektrárna? Jde o vůbec největší jadernou elektrárnu na Ukrajině a v Evropě a devátou největší na světě (podle čistého elektrického výkonu je pátá). Stavěla se v letech 1984 až 1995. Obrovský areál má šest reaktorů, každý o přibližném maximálním výkonu 1 000 MW, tedy celkem třikrát víc než Temelín.

Aktuální manévry v Záporoží označil Petro Kotin, šéf Enerhoatomu, ukrajinské národní energetické společnosti, za velmi vážné. Kdyby si však měl vypůjčit slova Dany Drábové, šéfky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, zřejmě by na uklidněnou dodal: Radiační situace na Ukrajině stále zůstává v normě.

Co však nejen Kotina znepokojuje více, je hra s ohněm, kterou Rusové předvádějí.

„Ruské síly používají elektrárnu jako štít proti ukrajinským silám, protože nikdo z Ukrajiny nic neudělá,“ řekl Kotin dle BBC. „Ukrajinské ozbrojené síly vědí, že je uvnitř ukrajinský personál, jde o ukrajinskou továrnu a životy Ukrajinců, takže nehodlají zabíjet vlastní lidi, náš personál a poškozovat naši infrastrukturu,“ dodal.

Rusko navíc Ukrajinci obviňují, že si ze Záporoží dělají skladiště zbraní a zástěrku pro útoky. Také americký ministr zahraničí Anthony Blinken na zasedání OSN tento týden prohlásil, že Rusko využívá jaderný areál jako „ekvivalent lidského štítu“.

Institut pro studium války, think-tank se sídlem ve Washingtonu, minulý týden uvedl, že Rusko využívá elektrárnu k tomu, aby hrálo na nervy Západu a vyvolávalo obavy z jaderné katastrofy, „pravděpodobně ve snaze degradovat vůli Západu poskytnout Ukrajině vojenskou podporu,“ uvedla organizace.

Využívání elektrárny tímto způsobem porušuje Ženevskou konvenci, která uvádí, že je třeba dbát zvláštní opatrnosti, pokud se „zařízení obsahující nebezpečné síly“ nacházejí v blízkosti bojů. V současné době se na místě údajně nachází přibližně 500 ruských vojáků.

Mohlo by vás zajímat

Záporožskou jadernou elektrárnu zasáhly minulý pátek dělostřelecké údery, ze kterých se Moskva a Kyjev vzájemně obvinily.

V okolí jaderné elektrárny Záporoží sice nebezpečně zvýšená radiace naměřená nebyla, obavy jsou však dle šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafaela Grossiho na místě. Ruské okupační síly dle MAAE „porušují“ veškerá bezpečnostní opatření. Záporožská jaderná elektrárna je tak „extrémně náchylná“ k roztavení.

V případě, že elektrárna kvůli bojům v oblasti přijde o napájení z rozvodné sítě, nebudou záložní generátory a baterie stačit na chlazení nejen šesti reaktorů, ale i velkých bazénů vysoce radioaktivního vyhořelého paliva, uvedl dle Deutsche Welle Shaun Burnie, odborník na jadernou energetiku z Greenpeace East Asia.

Enerhoatom dále upozornil, že víkendové ostřelování, při kterém byla zasažena stanice s kyslíkem a dusíkem a „pomocná budova“, „vážně poškodily“ části důležitých zařízení v Záporoží.

„Záporožská jaderná elektrárna pracuje s rizikem porušení norem radiační a požární ochrany,“ uvedla agentura v prohlášení zveřejněném v aplikaci Telegram. „Nadále existuje riziko úniku vodíku a rozptýlení radioaktivních částic a vysoké je i riziko požáru,“ dodal Enerhoatom.

Technici preventivně odpojili jeden ze tří reaktorů.

Na naléhavosti dostává také volání po pomoci mezinárodního týmu ukrajinským inženýrům v Záporoží.

„Jakýkoli útok na jadernou elektrárnu je sebevražedná záležitost,“ řekl generální tajemník OSN Antonio Guterres na tiskové konferenci v Japonsku po ceremonii v Hirošimě u příležitosti 77. výročí prvního atomového útoku na světě.

Z ostřelování se navzájem obviňují Rusko i Ukrajina. Ať tak či onak, v jeho důsledku bylo v sobotu bez proudu 54 tisíc lidí. Podle Kotina plánují Rusové odpojit elektrárnu od ukrajinské sítě a připojit si ji k ruské soustavě.

„Zcela mimo kontrolu“

Březnové manévry v bezprostřední blízkosti jaderné elektrárny byly první svého druhu v takzvané atomové éře. V jeden moment pak o dění za zdmi elektrárny nebyly žádné zprávy.

Ani tentokrát není jisté, zda je o elektrárnu postaráno tak, jak normy vyžadují. „Jde o porušení všech možných opatření jaderné bezpečnosti, která si lze představit,“ řekl v rozhovoru pro Deutsche Welle Rafael Grossi. Zmínil, že z areálu byly pravděpodobně odpáleny rakety, protiútok ale znemožnilo vědomí extrémní hrozby havárie.

Grossiho znepokojuje také stav ukrajinského personálu, který v Záporoží pracuje pod drobnohledem ruských okupantů. Neobvyklé nejsou ani zprávy o špatném zacházení včetně vyhrožování, mlácení a mučení.

Rusové dle Petra Kotina unesli až 100 pracovníků. „Někteří z nich se pak vracejí do práce s nalomenou psychikou a kvůli mučení, které na nich okupanti uplatňují, jsou nuceni dávat najevo, že milují ruský svět,“ obvinil Rusy Kotin.

MAAE udržuje s ukrajinskými pracovníky jen „kusý“ kontakt. „Snažil jsem se dát dohromady technickou misi, kterou bych vedl, aby se tam vydala a řešila řadu problémů,“ svěřil Grossi v rozhovoru pro Deutsche Welle. Podle něj však přístup nebude možný bez doprovodu mírových sil OSN, o kterých se zmiňoval Antonio Guterres.

Grossi si není ani jistý, zda narušení dodavatelského řetězce nezasáhlo i elektrárnu. Chybět mohou například potřebné náhradní díly pro údržbu reaktorů. „Nejsme si jisti, že elektrárna dostává vše, co potřebuje,“ řekl a dodal, že situace je „zcela mimo kontrolu“.

„Potřebujeme, aby Rusko uvolnilo jadernou elektrárnu Záporoží a vytvořilo kolem ní nějaký druh nevojenské zóny,“ řekl Petro Kotin a dodal, že zatímco je elektrárna stabilní, úroveň radiace „se může každým okamžikem zvýšit“. 

Varoval, že existuje reálné riziko „jaderné katastrofy“ a „radiační katastrofy“ v případě, kdy by obrovské množství vyhořelého jaderného materiálu zasáhly rakety.

Šéf Enerhoatomu obvinil ruského prezidenta Vladimíra Putina z „jaderného terorismu“.

Enerhoatom v pondělí uvedl, že ruské síly do elektrárny umístily miny. Společnost citovala Andrije Jusova, mluvčího zpravodajské divize ukrajinského ministerstva obrany. Ten pro NBC News řekl, že ukrajinská rozvědka sledovala ruské vojáky převážející výbušniny a munici v komplexu ode dne, kdy jej převzali.

„Rusové se o elektrárnu postarat nezvládnou“

Naprosto nezbytné je, aby elektrárnu nadále hlídal vyškolený ukrajinský personál, doplnil Shaun Burnie z Greenpeace. Rusko má sice více než dvakrát tolik reaktorů než Ukrajina, ale většina z nich jsou starší modely, což znamená, že jejich inženýři nemají odborné znalosti pro provozování novější technologie v Záporoží, řekl.

Místní personál bude potřeba také v případě pravidelných záplav z řeky Dněpr, která protéká v blízkosti Záporožské elektrárny a mohla by poškodit přehrady a nádrže, které zajišťují chladicí vodu pro reaktory, dodal.

Shaun Burnie je pak znepokojen dvojnásobně - nedávno osobně navštívil Rusy obsazenou jadernou elektrárnu Černobyl, místo nejhorší jaderné katastrofy na světě z roku 1986.

Jeho tým objevil kontaminovanou uzavřenou zónu posetou nášlapnými minami, což znemožnilo účinné monitorování oblasti. Kromě toho ruští okupanti zničili, poškodili či ukradli důležitá monitorovací zařízení.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované