Zprávy z bojiště: Ukrajinské velení napravilo problém na Donbasu

Upozornění: Následující přehled si neklade nároky na úplnost. Za skutečným vývojem událostí má nepochybně zpoždění a jistě bude v některých ohledech nepřesný. Řadu tvrzení válčících stran lze potvrdit jen se zpožděním, případně vůbec. Zdroje jsou odkázány prokliky v textu.

Události posledních dní naznačují, že ani jedna z válčících stran nemá dostatek mužů a techniky, aby dokázaly plně obsadit celou frontu. Posílení v jedné části vede k oslabení jiných dílů fronty. Jak to v posledních týdnech bývá, v případě Ruska je limitující nedostatek pěchoty, v případě Ukrajiny pak nedostatek těžké techniky.

Celkově se situace na frontě nijak zásadně nezměnila. Stále pokračuje krvavá opotřebovávací válka. Ruské jednotky tlačí především v oblasti Donbasu, konkrétně kolem města Bachmut. Ukrajinské protiútoky zatím velmi pomalu ukrajují z ruského předmostí kolem města Izjum.

Nejvýkonnější dělostřelecké zbraně, především systémy HIMARS, Ukrajina soustředí na jižní frontu do okolí města Cherson. Do této části fronty přesunuje velké posily i ruská armáda. Její velení přitom nečekalo na tak dlouho diskutovanou ukrajinskou ofenzivu a v oblasti zahájilo vlastní útoky.

Po krátkém přehledu si rychle „projdeme“ celou frontovou linii od severního cípu po jižní právě u Chersonu.

Probíhalo především ostřelování z obou stran. Přímé boje se odehrávaly pouze na úrovni malých jednotek a jednalo se obvykle o malé taktické operace, které nemají velký význam pro výsledek války.

Podle některých pozorovatelů v týlu této části fronty shromažďuje Moskva čerstvé jednotky na další úder směrem ke Kyjevu. Zatím ovšem jejich přítomnost na frontě není znát.

Relativní klid panoval i na předmostí u města Izjum. Útoků z ruské strany výrazně ubylo, čehož využívají Ukrajinci, aby postupně získali zpět část ztraceného území.

Linie fronty se neposunula nijak výrazně, pouze o jednotky kilometrů. Protože ruské útoky v této oblasti v poslední době nebyly nijak úspěšné, znamená to, že fronta se vrátila v některých místech na pozici, kde byla zhruba před dvěma měsíci.

Neznamená to, že by vlastně probíhala nějaká velká ukrajinská ofenziva. Zdá se to být spíše příznak slabosti ruských jednotek v této oblasti. Některé z nich, a to patrně jednotky nejlepší, byly zřejmě poslány na jiné části fronty.

Dále jihovýchodním směrem mezi ukrajinským Siverskem a okupovaným Lysyčanskem probíhaly především dělostřelecké souboje a ostřelování. Ruské velení zřejmě snahy o útoky v této oblasti minimálně odložilo, síly soustředí do bojů o něco jižněji, kolem města Bachmut.

Několik kilometrů severně od Bachmutu se ruské síly probojovaly na kraj Soledaru. Ale tady se dostaly do poměrně nevýhodné pozice v areálu továrny společnosti Knauf na kraji města.

Intenzivnější útoky probíhaly jižně od města, kde ruské jednotky v posledních týdnech vytlačily postupně ukrajinské obránce z jejich pozice.

Ukrajinské jednotky se stále drží ve vesničce Kodema, ale jsou obklopeny již prakticky ze tří stran. Je dosti pravděpodobné, že v brzké době se obránci stáhnou za říčku Bachmutovku, která teče z Bachmutu přímo jižním směrem.

V minulém týdnu se ruským jednotkám podařilo mírně postoupit v oblasti u vesnice Pisky u Doněcku. Postup byl v geografických měřítkách minimální, zajímavé na něm bylo to, že se odehrál v místech, kde ukrajinská obrana od začátku války úspěšně odolávala. Ruské jednotky pronikly první a zřejmě i druhou linií ukrajinských zákopů a vesnici pravděpodobně obsadily téměř celou, snad s výjimkou severozápadní části obce.

Důvodem patrně byla relativní slabost ukrajinského dělostřelectva v oblasti. Ukrajinské velení podle neoficiálních informací část dělostřeleckých jednotek z oblasti přesunulo především na jižní část fronty, k Chersonu. Což naznačuje, že Rusko nemá dost mužů na obsazení a udržení linie u Izjumu, Ukrajina zase nemá dostatek těžkých zbraní, aby mohla dostatečně pokrýt všechny úseky fronty, pokud chce na nějaké části fronty soustředit více hlavní, aby získalo převahu nad protivníkem.

Ruská děla a raketomety tak mohly v této oblasti minulý týden několik dní působit bez velkých obav o vlastní bezpečnost: tedy bez obav, že ukrajinské drony či dělostřelecké radary odhalí jejich pozici a pak je zasáhne střelba ukrajinských baterií. Silná palba zabila a zranila tolik obránců, že ti už linii neudrželi.

Kyjev do oblasti přivolal posily, včetně dalšího dělostřelectva, a tak byl ruský postup zastaven. Uvidíme, zda nová pozice obránců bude tak pevná jako ta předchozí a také kolik sil ruským jednotkám zbývá k útočení.

Pokud ovšem invazní jednotky prorazí skrze Pisky, hrozí obklíčení klíčového obranného bodu, průmyslového města Avdiivka, ve kterém mají obránci velmi silnou pozici. Ukrajinské jednotky by pak zřejmě musely ustoupit ze svých výhodných a dlouho připravovaných pozic dále na západ. Zda obrana vydrží, či nikoliv a případně kdy, si netroufáme ani odhadovat.

Další úsek fronty, který označujeme za záporožský podle největšího města v oblasti, byl relativně klidný. Probíhají tu boje, umírají vojáci i civilisté, ale ani střety, ani ostřelování nedosahovaly intenzity třeba bachmutské fronty.

Prakticky všichni pozorovatelé ovšem s napětím sledují vývoj kolem Chersonu. Ruské velení do oblasti přesunulo velké množství techniky a mužů. Jedná se řádově o tisíce můžu, dosti pravděpodobně přes 10 tisíc mužů – rozhodně tedy na papíře.

Ve skutečnosti ovšem přesně nevíme, kolik vojáků vlastně ruské oddíly ve skutečnosti mají. Řada údajů naznačuje, že ve většině z nich je výrazně méně mužstva, než by podle tabulek mělo být. V každém případě jde ale o stovky kusů těžké bojové techniky, ty se počítají lépe.

Ukrajinci přesuny ruských jednotek a jejich zásobování narušují s pomocí dělostřelectva, především systémů HIMARS a M270. Na chersonské bojiště vede totiž pouze několik mostů, tři přes Don, jeden důležitý pak přes řeku Inhulec. Jde o zjevná „úzká hrdla“. Kdyby se podařilo mosty zničit, ruské jednotky by musely na rozsáhlém úseku fronty přežít na velmi střídmé dietě.

To se do jisté míry děje už teď – a nejen u Chersonu. Ruská armáda kvůli novým ukrajinským zbraním musela změnit logistiku a nový systém zřejmě není tak výkonný jako ten předchozí. Dělostřelecká převaha Ruska je díky tomu zřejmě poněkud menší, na druhou stranu příklad útoku u vesnice Pisky naznačuje, že ruské dělostřelectvo rozhodně není bezzubé.

Je stále otevřenou otázkou, do jaké míry se ruské oddíly u Chersonu skutečně podaří „vyhladovět“. Proukrajinské zdroje tvrdí, že zásobování je výrazně narušené už dnes, proruské to popírají či bagatelizují.

V každém případě ruské dělostřelectvo v oblasti evidentně ještě munici má. Ruské jednotky dokonce v severní oblasti chersonského bojiště provádějí útoky od městečka Snihurivka západním směrem k městu Mykolajiv. Snaha se zatím zřejmě nesetkala s žádným úspěchem, pokus ovšem naznačuje, že invazní jednotky v chersonské oblasti jsou stále schopné více než pouhé obrany.

Situace se samozřejmě může změnit velmi rychle: palivo či munice buď jsou, nebo nejsou. Události mohou tedy nabrat tak rychlý spád jako v případě ruského ústupu od Kyjeva nebo ukrajinského z Lysyčansku. Stejně jako minule můžeme pouze uzavřít konstatováním, že ruské velení v posledních dnech stále posilovalo Cherson. Patrně tedy nevidí šance svých jednotek v této oblasti nepříznivě. Zda se mýlí, či nikoliv, teprve uvidíme.