Hlavní obsah

Naděje klesají. Česko se musí s jádrem v EU přizpůsobit

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Podle českých energetiků mohou navrhovaná pravidla ohrozit stavbu jaderných bloků. Na snímku jaderná elektrárna Dukovany.

Reklama

27. 1. 13:27

V seznamu ekologických investic Evropské komise jsou zahrnuty i jaderné a plynové zdroje. Česko ale namítá, že podmínky pro ně jsou příliš tvrdé. Připomínky Prahy jsou ambiciózní, šance na úspěch čím dál menší.

Článek

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Evropská komise nedávno uznala jádro a zemní plyn jako udržitelné energetické zdroje a zařadila je mezi ekologické investice. Podrobnější náhled však ukázal, že Brusel stanovil takové podmínky a lhůty, kterým se čeští energetici budou jen těžko přizpůsobovat.

Jde o takzvanou taxonomii, která má Evropské unii pomoci k rychlému přechodu na ekologické zdroje a tím pádem k lepší ochraně klimatu. Zejména banky získají díky této klasifikaci jasné rozčlenění, které technologie budou zvýhodněny a podporovány.

Česká republika se snaží, aby Komise podmínky pro jádro a plyn v taxonomii zmírnila. Stejně jako ostatní členské země poslalo i Česko do Bruselu minulý týden své připomínky.

Omezený manévrovací prostor

Pravděpodobnost, že se Praze v taxonomii podaří prosadit větší změny, však není velká. Postoje některých zemí vůči jádru i zemnímu plynu jsou úplně opačné a jakýkoli výraznější ústup Evropské komise ve prospěch jedné strany by mohl ohrozit kýžený kompromis.

Například sousední Německo v připomínkách k taxonomii požaduje, aby Brusel atomové elektrárny z ekologických zdrojů vyškrtl. Několik dalších zemí, jako třeba Rakousko, šlo ještě dál a ohradilo se i proti zemnímu plynu. Naopak třeba Francie jako země závislá na jádru stojí na straně Česka.

Že si Praha nemůže dělat příliš velké naděje, potvrzuje vyjádření eurokomisařky pro finanční trhy Mairead McGuinnessové. Podle ní Komise nebude návrh klasifikace zdrojů výrazněji měnit.

„Možná budeme schopni upravit náš návrh v určitých bodech, abychom reagovali na některé námitky. Ale náš manévrovací prostor je opravdu omezený,“ řekla McGuinnessová v rozhovoru pro středeční vydání německého listu Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Upravený návrh taxonomie chce Evropská komise představit příští týden. Nedá se očekávat, že by se jeho schvalování nějak zásadně zkomplikovalo. Jde totiž o takzvaný akt v přenesené pravomoci, což je druh unijního právního dokumentu, který mohou členské státy a Evropský parlament odmítnout pouze jako celek, Přímo zasahovat do jeho přípravy nemohou. K odmítnutí je přitom potřebná velká většina aspoň 20 ze 27 členských zemí reprezentujících nejméně 65 procent obyvatel EU, či absolutní většina všech europoslanců.

Ambiciózní Česko

České požadavky na změnu taxonomie jsou podle dostupných informací poměrně ambiciózní, i mezi tuzemskými odborníky je ale patrný realistický předpoklad, že Komise vyčlenění ekologických investic a jejich podmínky už příliš nezmění.

„Naší povinností je vyjádřit náš názor, což jsme udělali. Ale jsme si také vědomi, že jsme jedna ze zemí, které musejí najít kompromis,“ řekl Seznam Zprávám zvláštní zmocněnec pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška.

„Pokud bych měl odhadnout výslednou podobu taxonomie, tak se od návrhu Komise může lišit v některých dílčích podmínkách, ale nedojde k nějakému výraznému zásahu do cílů, které taxonomie sleduje,“ uvedl bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

Podle bývalého eurokomisaře a europoslance Pavla Teličky by české šance zvýšilo, kdyby podobné požadavky vyslovilo více států. Paradoxně může pomoci také neústupnost zemí s opačným názorem.

„Spíš si ale myslím, že se současné francouzské předsednictví bude v neformálních jednáních snažit hledat nějaký zlatý střed. Zaprvé aby Francouze nikdo nenapadal, že zneužívají předsednictví pro své národní zájmy. A zadruhé takový návrh snadněji projde Radou (tedy hlasováním členských států v Radě Evropské unie, pozn. red.),“ řekl Telička. Bude také záležet na politické reprezentaci a diplomacii, jak se dokáže v této věci angažovat, dodal.

Za velmi nepravděpodobný považuje úspěch českých námitek také analytik David Němeček z think tanku Mezinárodní centrum pro udržitelné finance (ISFC).

„České připomínky si slibují zásadní změny, které jdou jak proti výsledkům politických jednání o současné podobě návrhu, tak o to výrazněji proti připomínkám expertů najatých Evropskou komisí z řad podnikatelů, akademiků a nestátních organizací,“ uvedl Němeček.

Nezvládneme to, bojí se teplárny

Ke zmírnění podmínek pro české jaderné a plynové elektrárny vyzýval v uplynulých týdnech hlavně generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. „Pokud by byl akt přijat v tomto znění, přinesl by zásadní komplikace z hlediska transformace české energetiky a zejména teplárenství,“ uvedl Beneš po zveřejnění návrhu Evropské komise.

Z českého pohledu je problém taxonomie například v tom, že u stávajících jaderných elektráren stanovuje lhůtu pro povolení k provozu jen do roku 2040 a pro nové elektrárny do roku 2045. Podle Beneše by to znamenalo, že chystaný blok v Dukovanech by mohl být zároveň posledním novým jaderným zdrojem. Stavby nových i modernizace stávajících bloků navíc mají podléhat schválení v Bruselu.

České vládě vadí také lhůta pro výstavbu hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva do roku 2050. Argument zní, že z nových jaderných elektráren dokončených po roce 2040 nebude ještě dost radioaktivního odpadu, který by zamířil rovnou do úložiště.

Volnější termíny chce Praha také pro zařazení plynových elektráren mezi zvýhodněné ekologické investice. Podle Evropské komise to mohou být jen zařízení, která budou od začátku roku 2026 využívat alespoň 30 procent obnovitelných nebo nízkouhlíkových plynů, například vodík. Od konce roku 2035 by pak členské státy měly spalovat jenom tyto ekologické plyny. Zástupci českých tepláren tvrdí, že tyto požadavky nejsou schopni v navrhovaných lhůtách splnit.

Podle analytika Němečka je vůbec nejkontroverznější českou připomínkou k taxonomii návrh na zvýšení limitu pro vypouštění oxidu uhličitého. Místo 550 kilogramů CO2 na výrobu jedné kilowatthodiny za dobu dvacetiletého provozu Praha navrhuje 750 až 1350 kilogramů.

„Požadavek je zcela nekonzistentní s původně stanovenými standardy a principy taxonomie. Už na úrovni limitu 550 kilogramů Evropská komise riskuje ztrátu globální pozice lídra klimatické politiky, natož aby limit ještě více rozvolnila,“ uvedl Němeček.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované