Článek
Generální tajemník OSN António Guterres ve čtvrtek vyzval k okamžitému příměří v Pásmu Gazy poté, co Izrael ve středu ohlásil zahájení první fáze operace na obsazení města Gaza. Současně vyzval Izrael, aby zvrátil rozhodnutí o dalším rozšíření nelegální výstavby židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Informovala o tom agentura Reuters.
„Je životně důležité, aby bylo v Gaze okamžitě uzavřeno příměří… abychom se vyhnuli umírání a ničení, která by vojenská operace proti městu Gaza nevyhnutelně způsobila,“ řekl Guterres v Japonsku, kde se účastní mezinárodní konference o africkém rozvoji.
Izrael povolal na 60 tisíc záložníků a pokračuje v plánu na obsazení největšího městského útvaru v Pásmu Gazy, které izraelská armáda okupuje už přibližně ze 70 procent, a to navzdory silné mezinárodní kritice operace, která si pravděpodobně vynutí další vyhnání statisíců Palestinců. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu večer nařídil armádě zkrátit lhůty pro dobytí posledních bašt Hamásu. Armáda má podle serveru The Times of Israel rychlejší plán na dobytí města, v němž nyní podle serveru žije na 800 tisíc Palestinců, představit premiérovi během dneška.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Většina z nich byla propuštěna výměnou za palestinské vězně během dvou příměří na konci roku 2023 a letos v lednu a únoru. Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví řízeného Hamásem zabito přes 62 tisíc Palestinců.
Guterres ve čtvrtek současně vyzval k bezpodmínečnému propuštění zbývajících rukojmích, které Hamás dosud zadržuje. Vyzval také Izrael, aby zrušil rozhodnutí o rozšíření výstavby osad na Západním břehu, kterou označil za nelegální.
Izraelská vláda ve středu definitivně schválila výstavbu zhruba 3400 bytových jednotek v oblasti zvané E1 (East 1) nedaleko Jeruzaléma na okupovaném palestinském území. Projekt dlouhodobě kritizují palestinští představitelé, arabské státy i Evropská unie. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) ho minulý týden označil za nelegální.
Rozhodnutí odsoudilo ministerstvo zahraničí Palestinské autonomie sídlící v Ramalláhu. Záměr podle něj podkopává snahy o dvoustátní řešení, když ještě více roztříští Západní břeh na geograficky oddělené a izolované oblasti, mezi nimiž se palestinské obyvatelstvo bude moci pohybovat pouze přes četná izraelská kontrolní stanoviště.
Pavel: Za poslední akce v Gaze se dá jen těžko postavit
Razantní přístup izraelského premiéra Benjamina Netanjahua k řešení situace v Gaze vyvolává pochybnost o tom, jestli tamní vláda nekomplikuje Česku další podporu Izraele. Za poslední akce v Gaze se dá jen velice těžko postavit. V rozhovoru pro ČTK to řekl prezident Petr Pavel. Zároveň je podle něj potřeba vyvinout tlak na palestinské teroristické hnutí Hamás, aby propustilo zbývající izraelská rukojmí.
Pavel v pondělí ve vysílání na facebooku řekl, že pohled jeho a vlády Petra Fialy (ODS) k dění na Blízkém východě je rozdílný především v tom, že kabinet podporuje Izrael v podstatě bez jakékoli výhrady k Netanjahuově politice.
ČTK nyní řekl, že by to nenazval zásadním rozporem. „Ten rozdíl je skutečně v tom, že vláda se zdráhá být kritická k vládě Benjamina Netanjahua,“ poznamenal. Příští týden si bude telefonovat s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem.
Česko podle prezidenta poukazuje dlouhou dobu na nutnost řešení humanitární situace v Gaze. Její vývoj považuje za neudržitelný. Izraelské požadavky na navrácení rukojmích unesených Hamásem či na eliminaci vlivu tohoto hnutí jsou oprávněné, nemohou ale převážit to, že více než dva miliony lidí v Pásmu Gazy jsou v naprosto děsivých podmínkách, řekl Pavel.
Hamás v pondělí uvedl, že souhlasí s novým návrhem dohody o příměří, který vypracovali zprostředkovatelé dohody, což jsou Katar, Egypt a Spojené státy. Izrael v reakci uvedl, že odpověď Hamásu zkoumá. Návrh počítá s propuštěním jen zhruba poloviny z pěti desítek rukojmích, Izrael požaduje propuštění všech.
„Myslím, že je potřeba ten tlak ještě zvýšit, protože Hamás skutečně musí propustit všechny rukojmí. Pak se může rozjet velice intenzivní humanitární pomoc Palestincům v Gaze,“ poznamenal Pavel.
Už dříve tento měsíc izraelský bezpečnostní kabinet schválil plán obsazení města Gaza, což vyvolalo silnou kritiku ze zahraničí kvůli obavám o další zhoršení už tak katastrofální humanitární situace civilistů. Ve středu večer izraelská armáda první fázi plánovaného útoku zahájila. „Jsem naprosto přesvědčen o tom, že jsou i jiné cesty než masivní vojenská operace, jak donutit Hamás k tomu, aby vyklidil pozice, a jak nastolit v Gaze správu, která bude efektivní,“ řekl prezident.
Při telefonátu s Herzogem chce mluvit i o humanitární situaci a o tom, jak je důležité i pro Izrael samotný, aby si udržel podporu řady států. Příští týden bude Pavel jednat také s experty na Blízký východ či s českou velvyslankyní v Izraeli Veronikou Kuchyňovou Šmigolovou. Ve čtvrtek pak bude hovořit s premiérem Petrem Fialou (ODS).
„Předpokládám, že všechny tyto tři příležitosti poskytnou řadu argumentů, které by nás mohly posunout dál v tom, jak naprosto jednoznačně formulovat naši pozici k situaci na Blízkém Východě,“ dodal Pavel.
Česko podle prezidenta dlouhodobě prosazuje řešení ve formě dvou států, tedy Izraele a Palestiny. Záměr uznat v září Stát Palestina v posledních týdnech oznámily Británie, Francie, Kanada či Austrálie. Izraelští vládní politici rozhodnutí kritizují, protože to lze podle nich vnímat jako odměnu pro Hamás.
„Můžeme se na to podívat ze dvou úhlů pohledu. Jeden je ten symbolický, což velká část států, které uznávají Palestinu jako stát, vlastně používá. Anebo je to ten pragmatický, založený spíše nejen na právu, ale také na jeho vymahatelnosti. A ten zatím zastává Česká republika,“ řekl Pavel. Nemyslí si, že by Česko muselo nyní přistupovat ke změně postoje.
„Spíše bychom měli pokračovat v tom, aby mohl Stát Palestina formálně vzniknout a skutečně fungovat. Protože vyhlásit ho, uznat ho s tím, že v praxi vlastně nebude fungovat, je podle mého názoru tak trochu vytvářením očekávání a nadějí na straně Palestinců, které potom nebudou naplněny,“ dodal Pavel. Symbolický druh podpory podle něj ale smysl také má.
