Hlavní obsah

Slovenská policie zaznamenala přes 1100 hrozeb pumovými útoky

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Policia SR

Ilustrační fotografie.

Slovenská policie v úterý zaznamenala přes 1100 hrozeb pumovými útoky. Většina se týkala škol, další byly zaměřené na banky či prodejny elektrotechniky. Pachateli hrozí až doživotní trest.

Článek

Slovenská policie během úterka registrovala více než 1100 hrozeb pumovými útoky napříč zemí. Z prohlášení policie vyplývá, že se zatím neznámí pachatel či pachatelé zaměřili hlavně na školy – výhrůžky dostalo na tisíc škol na území téměř celého Slovenska. Dále také 110 budov bank a 40 prodejen elektrotechniky.

Hrozbami pumových útoků na školách se podle slovenských médií zabývá Národní kriminální agentura (NAKA). „Přijímáme všechna opatření, aby nedošlo k ohrožení na životech a zdraví osob,“ informoval mluvčí policejního prezídia Roman Hájek kolem poledne. K 13:00 policisté evidovali už celkem 995 hrozeb pumových útoků konkrétním školám.

„Vyhrůžky adresované školám přišly z ruské mailové adresy s koncovkou .ru,“ uvedl server Aktuality.sk. „Takovéto hrozby policie nebere na lehkou váhu, proto jsme kromě příslušníků NAKA zapojili do opatření zapojili i další policejní složky. Konkrétně pyrotechniky, psovody se speciálně cvičenými služebními psy a jednotky pořádkové policie,“ upřesnil mluvčí Hájek.

Jak dodal, pachateli hrozí za obzvlášť závažný zločin teroristického útoku trest odnětí svobody na dvacet až pětadvacet let nebo doživotí.

Podle polského vzoru?

Podobně rozsáhlým bombovým výhrůžkám čelily školy v Polsku v roce 2019. Stovkám škol přišla tehdy série planých e-mailových hrozeb, které narušily konání maturit. Nevídaná bezpečnostní akce rozrušila tisíce maturantů.

Na původce výhrůžek se kvůli nedostatku důkazů nepřišlo a vyšetřování se v létě 2020 zastavilo. Polská média ale s odkazem na zdroje z vyšetřování psala o tom, že za akcí stojí konta využívaná ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a hybridní válka vedená Ruskem.

Šablony e-mailových hrozeb se totiž objevily na profilech využívaných ruskou rozvědkou společně s výzvou k jejich rozesílání polským školám. O rozesílání se pak postarali uživatelé internetu šířící falešné zprávy. Část byla i z falešných kont.

Související témata:

Doporučované